O čem psal Vesmír před lety

Názory na výhodnost kutání v Kutné Hoře.

Dr. J. Barvíř vydal sérii prací o dolech českých a motivem mu bylo zjistit možnosti oživení prací dolovacích. V r. 1907 pojednal ve Zprávách král. čes. spol. n. o jižním dílu kutnohorského okrsku důlního. Na podkladu archivních zpráv se domnívá, že doly, zejména Osel, nebyly vyčerpány, nýbrž za husitských válek zatopeny a zavaleny. Váží kriticky relace o stavu dolů, a zejména si všímá ve zprávě měřiče Z. Práška z r. 1531 zmínky, že žíla je v ploše jako uťata a že není dále naděje na rudu. Buď tedy dostali se horníci do hloubky z doby předhusitské a narazili na dislokaci, nebo dolovali ve vyšším horizontu a jiným směrem. Barvíř připouští druhou možnost. Vyměřování bylo Práškovi proto nařízeno, aby mohla býti zřízena nová šachta na hluboké chodby oselské.

Vesmír 2 (57), 108, 1924/5

Šarlatáni v lékařství.

Vždycky byli v lékařství šarlatáni, kteří se bez vědeckého vzdělání chvástali, že dovedou více nežli lékaři skuteční a vždycky se nalezlo hojně lidí, kteří šarlatánům věřili více než skutečným lékařům. [...] Francouzský lékař Sulblé uveřejnil loňského roku knihu o šarlatánech 17. věku a z ní se dovídáme, jak ohromného rozsahu mastičkářství tenkráte nabylo v Paříži. Bylo podporováno dvorem, takže hlasy lékařů proti němu vyznívaly na plano. [...] Ale šarlatánství v lékařství je mnohem staršího data. Hippokrates si na ně již stěžuje a od počátku renesance vědy lékařské vedli s ním lékaři trvalý boj.

Vesmír 2 (57), 106, 1924/5

Tunel pod kanálem La Manche

je dávno diskutovaným problémem, který má právě tak horlivé zastánce jako odpůrce. Prvních je více ve Francii, druhých je více v Anglii. Podle posledních zpráv je rozpočtena doba potřebná k provedení tunelu na 4 a půl až 5 let. Tunel by byl dlouhý 53 km, celková délka trati má býti 60 km; 7 km totiž připadá na přívodní trati. Z celkové délky tunelu má probíhati 39 km po mořem, 14 km pod pevninou. Nejprve má býti na břehu vyhloubena šachta hluboká 125 m, od té pak se má vésti pomocná, úzká štola s pozvolným stoupáním až do výše 50 m pod mořem uprostřed kanálu. Až k tomuto místu má později býti také veden vlastní tunel. [...] Celkový náklad je rozpočten na 1670 milionů franc. franků.

Vesmír 2 (57), 107, 1924/5

Niagarský vodopád

znamená s hlediska národohospodářského velikou ztrátu. Je to nejdražší, nejluxusnější přírodní podívaná. Kdyby byla všecka jeho energie zužitkována k výrobě energie, ušetřilo by se ročně za 250 milionů, za hodinu 30 000 dolarů. Tak uvažuje amer. revue Scientific Mantoby a navrhuje, aby po šest dní v týdnu všecka voda Niagary byla zužitkována k produkci energie, sedmý den, v neděli, aby byla puštěna přes vodopád pro potěšení očí. Tím by bylo vyhověno všem, idealistům i praktikům.

Vesmír 2 (57), 21, 1924/1