mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Slovo má prof. Vratislav Schreiber, DrSc.

Může být učitelem lékařů někdo, kdo nebádá?
 |  5. 2. 1999
 |  Vesmír 78, 65, 1999/2

Loni 17. 12. bylo v Hrzánském paláci slavnostní shromáždění, na němž byly – jako každoročně – předány ceny ministra zdravotnictví ČR. Ministr Ivan David ve svém úvodním projevu klidně, věcně a vůči lékařské vědě přátelsky shrnul současný rozpočtový stav a z toho vyplývající omezení. Nicméně vyslovil přesvědčení o životaschopnosti české lékařské vědy a podporu tomu, aby interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví ČR nadále podporovala vědecké úsilí našich lékařů. Také prof. MUDr. P. Ventruba, DrSc., za vědeckou radu MZd vyslovil podporu dalšímu racionálnímu rozvoji lékařské vědy.

Jakkoli prognózy ministra zdravotnictví i představitele vědecké rady Ministerstva zdravotnictví ČR byly střízlivě optimistické, pociťuji nutnost připomenout, proč jistý stupeň zdravotnického výzkumu patří do všech velkých zdravotnických zařízení, zejména do fakultních nemocnic. Jsou k tomu tři důvody:

  • Jestliže se ČR počítá k relativně kulturním státům, má povinnost k světovému fondu vědy přispívat, nikoliv z něj jen brát. Samozřejmě jsou státy s dobrou zdravotní péčí, které pro své nemocné ze světového vědeckého fondu jen berou. Mají americké nemocnice, využívají licence apod. Při české intelektuální kapacitě je to ovšem pro nás málo.
  • Provádění zdravotnického výzkumu nemá jen význam zmíněný v předešlém odstavci. Jestliže lékaři sami bádají, eo ispo zlepšují péči o své nemocné, znají světové vývojové trendy, znají nové diagnostické a léčebné postupy... Není to tak dávno, co jsem jako proděkan nynější 1. Lékařské fakulty měl kontroverzi s jednou bývalou (a poměrně osvícenou) ředitelkou nemocnice na Karlově náměstí, která vyhlásila, že nemocnice bude podporovat jen ten výzkum, který bezprostředně slouží blahu jejích nemocných. Jakkoli se to může zdát přiměřené, není to nic než sofisma. Kdyby naši nemocní byli odkázáni na to, co my sami vyzkoumáme, asi by jich mnoho nepřežilo!
  • Zejména to vše platí pro nemocnice fakultní, kde se učí medici. Jak můžeme jen plnit sudy jejich duší průmyslováckými vědomostmi a nezapalovat v nich oheň, to jest touhu po poznání? Může být učitelem nových lékařů někdo, kdo nebádá? Kdo jim nesděluje nové kontroverze a problémy, známé ze světa? Samozřejmě že může, když je dobře učí. Ale k tomu musí mít znalosti, znalosti toho, kam ve světě medicína směřuje. A to je snazší u těch, kteří se současně s léčebnou a učitelskou rutinou oddávají bádání.

Takže nemocnice, zejména fakultní, nezbytně potřebují být také medicínskými vědeckými centry – nebo bude zle jak pro pacienty, tak pro nové lékaře (V. Schreiber: Fakultní nemocnice jako vědecké centrum, Čas. lék. čes. 110, 11–14, 1971). Je trudno citovat své vlastní tak staré nářky, leč „Plus c± change, plus c’est la mme chose“. Úplně nejnovější události (omezování laboratoří při klinikách) ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí mne k pokračování v nářku opravňují. To, o co se profesor Charvát (Vesmír 73, 286, 1994/5 a Vesmír 73, 344, 1994/6) a mnozí další snažili, je na cestě přijít vniveč.

VYZNAMENÁNI BYLI:


  • MUDr. Alexander Ferko se třemi spolupracovníky z Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové za novou techniku chirurgické léčby výdutě břišní aorty. Je to první taková léčba prováděná v České republice. Hradecké pracoviště ji pomáhá zavést i na pracovištích jiných.

  • MUDr. Pavel Vodička, CSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a RNDr. Rudolf Štětina, CSc., z Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové za objev denaturačních poškození deoxyribonukleové kyseliny alkeny (propan, butadien) v pracovním prostředí. Práce má značný preventivní i diagnostický význam (poškození genomu).

  • RNDr. Libuše Kolářová, CSc., z oddělení tropické medicíny FN Bulovka spolu s RNDr. Petrem Horákem, Ph.D., z katedry parazitologie a hydrobiologie PřF UK v Praze za studie biochemických mechanizmů podporujících přežívání parazitních cerkarií (larválních stadií ptačích motolic). Protože takoví paraziti se vyskytují v přírodních vodních nádržích a mohou napadat člověka, má i tento objev (vliv lektinu parazita na jeho přežití a při alergické reakci nositele) velký preventivní význam.

  • RNDr. Richard Hampl, DrSc., RNDr. Luboslav Stárka, DrSc., a další tři pracovníci Endokrinologického ústavu v Praze za objasnění vlivu rostlinných estrogenů (fytoestrogenů, xenoestrogenů) na rizika některých civilizačních onemocnění. Nižší výskyt některých nádorů u osob živících se potravou s vysokým obsahem izoflavonoidů (jedné ze skupin fytoestrogenů), uváděný v literatuře, také zde ukazuje na zřetelný léčebný a preventivní význam.

Vratislav Schreiber

Ke stažení

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...