mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Transgenní rostliny pro lidské zdraví

 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 657, 1999/11

Transgenoze umožňuje vytvářet nové, zdravější odrůdy kulturních rostlin. Spojeným úsilím sítě vědeckých pracovišť byla vytvořena transgenní rýže s vysokým obsahem vitaminu A, vysokým obsahem železa a umožňující účinnější využití fosforu. Přírodní rýže neobsahuje žádný vitamin A ani β-karoten, který se na vitamin A mění v lidském těle. Do této rýže byly včleněny tři transgeny, které mění přítomný prekurzor na β-karoten. Geny pro dva enzymy byly klonovány z genomu narcisu a jeden z bakteriálního genomu. Syntéza a ukládání β-karotenu v obilkách se projevovaly velmi výrazně – zatímco endosperm běžných obilek rýže je bílý, tento byl žlutý. Transgenozí byla dále vytvořena nová linie rýže, jejíž konzumace by měla lidem zvyšovat množství přijímaného železa a  fosforu. Ta obsahuje tři transgeny. První z nich kóduje enzym fytázu. Rostliny schraňují fosfát v semenech ve formě fytátu, což je molekula, která obsahuje šest fosfátových skupin připojených k pozměněné glukóze. Odbourávání fytátu v trávicím traktu člověka není příliš účinné, ale enzym fytáza mu pomáhá. Druhý transgen kóduje protein, který váže železo, a třetí kóduje protein bohatý na síru, který přispívá k vstřebávání železa v  trávicím traktu. Linie s vysokým obsahem vitaminu A pak byla nakřížena s linií, která zvýšeně dodává lidskému organizmu železo a fosfor a hybrid tyto vlastnosti kombinuje. Zdá se, že byla získána nová plodina, která možná pomůže překonat podvýživu u milionů lidí třetího světa. Nedostatek vitaminu A postihuje asi 400 milionů lidí na světě a působí oslepnutí milionů dětí. Anemie z nedostatku železa je ve státech, kde je rýže hlavní potravou, ještě rozšířenější. V poslední době byla získána transgenní linie rýže, která má snížený obsah cholesterolu. Dále transgenoze slibuje možnost zvýšení aktivity vitaminu E v rostlinách. Vitamin E působí jako antioxidant, a tedy je mimo jiné schopen snižovat výskyt nádorových onemocnění. V lidské výživě je ho méně, než by bylo třeba. Nadějné experimenty s transgenozí v tomto směru byly provedeny zatím na modelové rostlině Arabidopsis thaliana. Uznání odpovídajících kulturních odrůd je věcí blízké budoucnosti. Transgenní plodiny tedy nepřinášejí jen zvýšení výnosu, ale jsou schopny zásadním způsobem přispět k zdravější lidské výživě.

Viz také článek Fatimy Cvrčkové, Vesmír 78, 657, 1999/11

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miloš Ondřej

Doc. RNDr. Miloš Ondřej, DrSc., (*1940) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na Biologické fakultě Jihočeské univerzity se zabývá transgenozí rostlin.

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...