Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Transgenní rostliny pro lidské zdraví

 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 657, 1999/11

Transgenoze umožňuje vytvářet nové, zdravější odrůdy kulturních rostlin. Spojeným úsilím sítě vědeckých pracovišť byla vytvořena transgenní rýže s vysokým obsahem vitaminu A, vysokým obsahem železa a umožňující účinnější využití fosforu. Přírodní rýže neobsahuje žádný vitamin A ani β-karoten, který se na vitamin A mění v lidském těle. Do této rýže byly včleněny tři transgeny, které mění přítomný prekurzor na β-karoten. Geny pro dva enzymy byly klonovány z genomu narcisu a jeden z bakteriálního genomu. Syntéza a ukládání β-karotenu v obilkách se projevovaly velmi výrazně – zatímco endosperm běžných obilek rýže je bílý, tento byl žlutý. Transgenozí byla dále vytvořena nová linie rýže, jejíž konzumace by měla lidem zvyšovat množství přijímaného železa a  fosforu. Ta obsahuje tři transgeny. První z nich kóduje enzym fytázu. Rostliny schraňují fosfát v semenech ve formě fytátu, což je molekula, která obsahuje šest fosfátových skupin připojených k pozměněné glukóze. Odbourávání fytátu v trávicím traktu člověka není příliš účinné, ale enzym fytáza mu pomáhá. Druhý transgen kóduje protein, který váže železo, a třetí kóduje protein bohatý na síru, který přispívá k vstřebávání železa v  trávicím traktu. Linie s vysokým obsahem vitaminu A pak byla nakřížena s linií, která zvýšeně dodává lidskému organizmu železo a fosfor a hybrid tyto vlastnosti kombinuje. Zdá se, že byla získána nová plodina, která možná pomůže překonat podvýživu u milionů lidí třetího světa. Nedostatek vitaminu A postihuje asi 400 milionů lidí na světě a působí oslepnutí milionů dětí. Anemie z nedostatku železa je ve státech, kde je rýže hlavní potravou, ještě rozšířenější. V poslední době byla získána transgenní linie rýže, která má snížený obsah cholesterolu. Dále transgenoze slibuje možnost zvýšení aktivity vitaminu E v rostlinách. Vitamin E působí jako antioxidant, a tedy je mimo jiné schopen snižovat výskyt nádorových onemocnění. V lidské výživě je ho méně, než by bylo třeba. Nadějné experimenty s transgenozí v tomto směru byly provedeny zatím na modelové rostlině Arabidopsis thaliana. Uznání odpovídajících kulturních odrůd je věcí blízké budoucnosti. Transgenní plodiny tedy nepřinášejí jen zvýšení výnosu, ale jsou schopny zásadním způsobem přispět k zdravější lidské výživě.

Viz také článek Fatimy Cvrčkové, Vesmír 78, 657, 1999/11

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miloš Ondřej

Doc. RNDr. Miloš Ondřej, DrSc., (*1940) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na Biologické fakultě Jihočeské univerzity se zabývá transgenozí rostlin.

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné