Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Transgenní rostliny pro lidské zdraví

 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 657, 1999/11

Transgenoze umožňuje vytvářet nové, zdravější odrůdy kulturních rostlin. Spojeným úsilím sítě vědeckých pracovišť byla vytvořena transgenní rýže s vysokým obsahem vitaminu A, vysokým obsahem železa a umožňující účinnější využití fosforu. Přírodní rýže neobsahuje žádný vitamin A ani β-karoten, který se na vitamin A mění v lidském těle. Do této rýže byly včleněny tři transgeny, které mění přítomný prekurzor na β-karoten. Geny pro dva enzymy byly klonovány z genomu narcisu a jeden z bakteriálního genomu. Syntéza a ukládání β-karotenu v obilkách se projevovaly velmi výrazně – zatímco endosperm běžných obilek rýže je bílý, tento byl žlutý. Transgenozí byla dále vytvořena nová linie rýže, jejíž konzumace by měla lidem zvyšovat množství přijímaného železa a  fosforu. Ta obsahuje tři transgeny. První z nich kóduje enzym fytázu. Rostliny schraňují fosfát v semenech ve formě fytátu, což je molekula, která obsahuje šest fosfátových skupin připojených k pozměněné glukóze. Odbourávání fytátu v trávicím traktu člověka není příliš účinné, ale enzym fytáza mu pomáhá. Druhý transgen kóduje protein, který váže železo, a třetí kóduje protein bohatý na síru, který přispívá k vstřebávání železa v  trávicím traktu. Linie s vysokým obsahem vitaminu A pak byla nakřížena s linií, která zvýšeně dodává lidskému organizmu železo a fosfor a hybrid tyto vlastnosti kombinuje. Zdá se, že byla získána nová plodina, která možná pomůže překonat podvýživu u milionů lidí třetího světa. Nedostatek vitaminu A postihuje asi 400 milionů lidí na světě a působí oslepnutí milionů dětí. Anemie z nedostatku železa je ve státech, kde je rýže hlavní potravou, ještě rozšířenější. V poslední době byla získána transgenní linie rýže, která má snížený obsah cholesterolu. Dále transgenoze slibuje možnost zvýšení aktivity vitaminu E v rostlinách. Vitamin E působí jako antioxidant, a tedy je mimo jiné schopen snižovat výskyt nádorových onemocnění. V lidské výživě je ho méně, než by bylo třeba. Nadějné experimenty s transgenozí v tomto směru byly provedeny zatím na modelové rostlině Arabidopsis thaliana. Uznání odpovídajících kulturních odrůd je věcí blízké budoucnosti. Transgenní plodiny tedy nepřinášejí jen zvýšení výnosu, ale jsou schopny zásadním způsobem přispět k zdravější lidské výživě.

Viz také článek Fatimy Cvrčkové, Vesmír 78, 657, 1999/11

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miloš Ondřej

Doc. RNDr. Miloš Ondřej, DrSc., (*1940) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na Biologické fakultě Jihočeské univerzity se zabývá transgenozí rostlin.

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...