O čem psal Vesmír před lety

Cizopasníci Indiánů

stali se zajímavým dokladem pro jejich původ. Předhistorické některé kmeny indiánské mumifikovaly své mrtvé a Erding zkoumal vlasy asi dvaceti mumií. Nalezl v nich mumifikované vši a srovnáním s vší, která cizopasí ve vlasech Číňanů a Eskymáků na Aleutách, se objevilo, že běží o stejný druh, jaký mají Číňané a aleutští Eskymáci. To svědčí pro domněnku, že Indiání přišli do Ameriky z Asie a svou veš si s sebou přinesli.

Vesmír 15. února 1939, s. 133

Mouka ze dřeva.

Ježto dřevo mnohých stromů obsahuje v zimě hojně škrobu, není divu, že v dobách hladu byly konány pokusy, zdali by z něho nebylo možno vyráběti mouku. V letech 1816–17 byl v Německu velký hlad a kancléř tubingské university Ferdinand Autenrieth vydal tenkráte tiskem „důkladný návod k přípravě chleba ze dřeva“. Přiznává, že neměl u švábských sedláků úspěchu, ač se mouka ze dřeva hodí nejen k přípravě chleba, nýbrž i chutných knedlíků. Zadělávali ji s mlékem, vejcem a solí a pekli na másle. Ve světové válce se pokoušel znova o výrobu mouky ze dřeva berlínský botanik Haberlandt. Doporučoval zvláště břízu, jejíž měkké bílé dřevo se snadno mele v jemné piliny.

Vesmír 15. listopadu 1938, s. 48

Bavlna

rodí se v Americe v tak velikém množství, že se vymýšlejí stále nové způsoby jejího užití. Ve Spoj. státech od r. 1936 dělají pokusy s bavlněnou tkání při stavbě silnic. Hrubé tkanivo klade se na vrstvu hrubého štěrku, na ně se klade šotolina a jemný písek, které se nasytí dehtem a asfaltem. Význam bavlněné vrstvy spočívá v tom, že pevně spojuje vrstvu hrubého štěrku s hoření pokrývkou silnice. Poněvadž se tkanivo napojí dehtem, nehnije.

Vesmír 15. února 1939, s. 133

Kontaktní čočky na oči

místo brýlí vyrábí firma C. Zeiss v Jeně. Loni jich prodala do Spojených států 3000 párů. Z těch, kdo je nosí, připadá jen šestina na ženy. Nosí je hlavně herci a herečky – rek s velkými brýlemi vypadal by málo hrdinsky – lodní kapitáni, hráči baseballu, lyžaři a vůbec lidé, kterým brýle na nose překážejí.

Vesmír 15. ledna 1939, s. 108

Sklo z rýžové slámy

navrhují technikové vyráběti na Filipínách. Popelu obsahuje suchá rýžová sláma 19,5 % a z toho je 81,5 % kysličníku křemičitého. Kdyby byla sláma spálena, bylo by možno užíti popelu místo křemenného písku. Malé množství jiných nerostných prvků by neškodilo. Vedle toho navrhují užíti slámy k výrobě papíru nebo celulosy.

Vesmír 15. ledna 1939, s. 108