Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Černá smrt mšic

 |  5. 10. 1999
 |  Vesmír 78, 595, 1999/10

U mšic sajících na cukrové řepě i jiných merlíkovitých (Chenopodiaceae) se objevuje v zažívacím traktu tmavěhnědá až černá skvrna, která je patrná pouhým okem. Je to usazenina neznámého složení a signalizuje blížící se smrt mšice. Údaje o nálezu mšic s černou skvrnou jsou vzácné, protože postižené mšice do 24 h zahynou. Ve skleníkových pokusech bylo prokázáno, že po sání na merlíkovitých se černá skvrna tvoří u všech testovaných druhů i u jednotlivých klonů, přestože se druhy i klony, např. mšice broskvoňové (Myzus persicae), v náchylnosti k tomuto jevu liší. Černá usazenina se vytváří výrazněji po sání na cukrové řepě či dalších druzích rodu Beta než po sání na jiných merlíkovitých (a po sání na jiných rostlinách zatím vznik usazeniny nebyl zaznamenán).

Mšice sající na rostlině, která byla shodným druhem napadena již dříve, byly méně náchylné k vytváření černé usazeniny než mšice, které sály na nenapadené rostlině. Je tedy zřejmé, že předchozím sáním mšice „prvního sledu“ upravují rostliny tak, aby byly méně rizikové pro další generace. Přizpůsobení rostliny je druhově specifické – mšice broskvoňová připravuje cukrovou řepu jen pro další mšice broskvoňové a mšice maková (Aphis fabae) ji upravuje pro další napadení mšicí makovou. Mšice jsou významnými škůdci řepy, proto se zvažuje, jak by se ve výzkumu „černé smrti mšic“ mělo pokračovat a jak získané poznatky využít. (Antenna 23, 7–12, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Hrdý

Doc. RNDr. Ivan Hrdý, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se zabývá bioracionálními insekticidy a feromony a jejich uplatněním v integrovaném boji se škůdci. (e-mail: hrdy@uochb.cas.cz)

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné