Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

NICHOLAS GOODRICK-CLARKE: Okultní kořeny nacismu Rakouští a němečtí ariosofisté (1890–1935).

Votobia, Praha 1998, přeložila D. Dvořáková, 340 stran, 40 stran bibliografických odkazů, cena 179 Kč, náklad neuveden
 |  5. 1. 1999
 |  Vesmír 78, 44, 1999/1

Automaticky předpokládáme, že tak mimořádné zlo, které zrodilo Osvětim či Treblinku, muselo mít mimořádně ošklivé, ba přímo ďábelské kořeny. Toto intuitivní přesvědčení živí občasné novinové články a knihy, jako bylo slavné Pauwelsovo a Bergierovo „Jitro kouzelníků“. Goodrickova-Clarkova zajímavá, ale poněkud suchá, velmi opatrná studie vychází z doktorské práce předložené na Oxfordské univerzitě. Neprohánějí se v ní žádní ďáblové ani nadpřirození tibetští mniši, ale místo toho jsme krok po kroku konfrontováni s malostí, předsudky a hloupostí, které ve spojení s důkladností a funkčností systému vedou k hrozivým koncům. S něčím, co H. Arendtová ve své studii o Eichmannovi v Jeruzalémě příhodně nazvala banalitou zla.

Kniha však překvapivě podává svědectví o současnosti, protože se týká reakcí průměrného, masového člověka, konfrontovaného s časem změn a hledajícího v nejistém světě nějakou zkratku, nějaký jednoduchý návod, jak porozumět tomu labyrintu, v němž jsme se octli. Jednoduché ponaučení, jak to ve světě je, zatím vždycky poskytovaly ideologie, ale s jejich nedávnou ztrátou stále více lidí potřebuje nějaký speciální návod, jakési zjevení skrytých věcí („gnosis neboli zvláštní ezoterickou znalost spirituální povahy“, jak definuje okultizmus N. Goodrick-Clarke). Tak tomu bylo na konci středověku, na konci minulého století, ve zmateném, krizemi zmítaném Německu mezi oběma válkami – a tak je tomu, žel, i dnes. Okultisté jsou vůči vědě ve výhodě – okultní nauky byly podle přesvědčení svých protagonistů dokončeny už kdysi v dávnověku. Okultizmus je hotovou věcí a k jeho ztracenému zlatému věku se tu více či méně úspěšně přibližujeme. Věda je naproti tomu, jak např. ve Vesmíru 77, 388, 1998/7 říká J. D. Watson, blíže svému začátku než svému konci. Některé odpovědi (po smyslu částic, genomu, věcí) nám poskytne až za desetiletí, ale mnoho z nás je zmateno už dnes, takže člověk 20. století přečasto uklidňuje svůj strach mimo sféru vědy a náboženství. Alternativy jsou dvě – okultní nauky a nacionalizmus.

Pangermánské hnutí, jakási obdoba našeho národního obrození, se zvláště silně vyvíjelo od 2. poloviny 19. stol. v Rakousku. Rakouští Němci vnímali monarchii i katolickou církev jako svého úhlavního nepřítele, který brání kulturnímu sjednocení všech Němců. Zároveň se cítili ohroženi vzestupem slovanského živlu. Východisko hledali ve „völkisch“ filozofii, kde slovo „Volk“ – národ – mělo širší význam, než jaký má pro Němce dnes. Obsahovalo v sobě romanticky melancholický povzdech nad zašlým světem, kdy Němci i se svými bohy byli silným, zdravým a nadřazeným národem. Později byli oslabeni mísením s jinými rasami, korumpováni „židovským vynálezem“ peněz a bank a vinou křesťanství ztratili zdravý spirituální „völkisch“ náboj. Nepřátelské strany i léky na sociální slabost tak byly známy už v 19. století – návrat k mýtickým germánským kořenům, očištění národa od podřadných živlů, eugenika, antikatolicizmus a antisemitizmus. Kdyby nebylo tragických důsledků 1. světové války a velké hospodářské krize, mohlo se celé učení ariosofistů, lidí věřících v určitou formu rasového darwinizmu, v nadřazené, dějinné poslání německého národa, stát okrajovou historickou kuriozitou.

Adolf Hitler jistě uměl zahrát na nějakou velice temnou strunu zdeptaného národního vědomí, ale nezdá se, že by byl v nějakých dlouhodobých těsných kontaktech s velmistry německých tajných společností. Goodrick-Clarke sleduje jeho pouť pangermánskými spolky, mapuje kontakty s jejich okultními vůdci, ale také ukazuje, že Hitlerovi šlo o moc, a té mohl dosáhnout jen prostřednictvím mas. Sledoval jiný program, než je činnost malých, uzavřených, byť nějak elitních skupin. Snil o nezkažené germánské prehistorii, ale víc jej zajímali dávní hrdinové. Nechával se unášet Wagnerovou hudbou, ale neexistují historické doklady o tom, že by četl nějaké ezoterní knihy nebo byl pod vlivem okultních vůdců. Ve Vídni nasákl ariosofií spíš prostřednictvím velmi pokleslého ariosofického časopisu Ostara. Třetí říše nám připadá nepochopitelná, a proto tajemná (podobně jako současní studenti mívají problém pochopit komunizmus). Máme tendenci dívat se na nacizmus jako na nějaký tajuplný, démonický fenomén, ale Goodrick-Clarke přichází z jiné strany k podobnému závěru jako H. Arendtová – hnacím motorem nacizmu nebyli žádní démoni, nýbrž intelektuálně průměrní lidé bez svědomí, ovládaní hloupou iracionální ideologií, kterou dokázali důkladně a efektivně uskutečňovat.

N. Goodrick-Clarke svou knihu uzavírá myšlenkou, že vliv náboženského nacionalizmu koncem 20. století stále sílí, a doufá, že pochopíme-li na základě vědeckého studia historii nacizmu, získáme naději, že se nám na Zemi podaří udržet bezpečí. I v české akademické obci se někdy hovoří o nutnosti boje s iracionalitou a pavědami. Imponuje mi pocit odpovědnosti za další vývoj společnosti, ale jsem si také vědom úskalí „průzkumu bojem“. Během „boje“ nemáme totiž čas posadit se a přemýšlet, trpělivě třídit fakta, mýty a předsudky, tak jak to udělal N. Goodrick-Clarke ve své zcela nesenzační, ba až nudné, ale poctivé a tak potřebné knize. Neboť jak autor říká: „Okultizmus byl velmi atraktivní pro lidi, kterým se zdálo, že se svět vzhledem k rychlým společenským a ideologickým změnám na konci 19. století vymkl z kloubů. Tyto lidi, kteří svými názory a výchovou inklinovali k idealizmu a romantizmu, moderní okultizmus velmi lákal, protože toužili po řádu, který se otřásal, neboť dosavadní konvence a víry přestávaly platit.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Klement Fořt

Doporučujeme

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Petr Brož  |  14. 6. 2019
Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě nedaleko Islandu stoupat nad horizontem černý kouř, domnívala se, že má co...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné