Revize stáří australských artefaktů
| 5. 9. 1998 | Vesmír 77, 534, 1998/9
Pro archeology je jednou z nejtěžších úloh přesné určení stáří nalezených artefaktů. Zmiňovali jsme se (Vesmír 75, 705, 1996/12) o práci, která určila stáří kamenných artefaktů na nalezišti Jinmium (Ord River, Austrálie) až na neuvěřitelných 176 000 let. Důkladnější měření metodami opticky stimulované luminiscence a pomocí radioaktivního uhlíku 14C však tyto výsledky zpochybnila: spodní vrstva sedimentů je mladší než 22 000 let. Podle toho by veškeré nálezy, které jsou nad touto vrstvou, měly být mladší, než se soudilo. Nalezišti nejstarších artefaktů v Austrálii tedy zůstávají Malakunanja II a Nauwalabila I, kde byly pozůstatky kolonizace Austrálie lidmi termoluminiscencí stanoveny na 50 až 60 tisíc let.
Nature 393, 359–362, 1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [533,93 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Konec světa při setkání s černou dírou 
Ondřej Zelenka | 22. 11. 2026
Černé díry jsou v populární literatuře vnímány jako ničitelé světů, kteří nakonec nelítostně „špagetifikují“ a pohltí vše. Odpovídá ale tento...
Ne každá bílá je bílá 
Představme si dva povrchy. Mezi 400 a 700 nanometry odrážejí světlo téměř identicky. Pro lidského pozorovatele jsou proto nerozlišitelné: oba...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...









