Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Spasí lidstvo technika?

(Nad dvěma trendy výroby energie: rostoucí účinností a dekarbonizací)
 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 430, 1998/8

Stále vyšší účinnost využití zdrojů naznačuje, že technika by mohla obnovit životní prostředí, přestože roste populace. Tuto tezi obhajuje profesor Jesse H. Ausubel z Rockefellerovy univerzity. Sleduje dlouhodobé vývojové trendy techniky z hlediska takových výrobních faktorů, jakými jsou energie, materiály, půdy a voda. Jedním argumentem proti technice je, že pokrok techniky sice jedny problémy vyřeší, ale vytvoří problémy nové, které by mohly být i nepřekonatelné. Rovněž skutečnost, že se lidstvo zřídkakdy chová moudře, bývá argumentem proti technice. Snad veškeré vymoženosti vědy a techniky poskytují i možnost zneužití (a také zneužívány jsou).

U energie je jedním z dlouhodobých trendů zvyšování účinnosti. V jednotlivých článcích řetězu je zvyšování účinnosti obdivuhodné, avšak současné ekonomiky dosud zdaleka nedosahují mezí účinnosti. Odhaduje se, že účinnost v úplném cyklu od primárního zdroje energie až k spotřebě koncového uživatele nedosahuje ani u moderních ekonomik 5 %.

Jiným dlouhodobým vývojovým rysem výroby energie je dekarbonizace – postupné snižování množství uhlíku při produkci energie. Graf vlevo dole zachycuje dekarbonizaci jako počet atomů vodíku k počtu atomů uhlíku v celosvětové produkci energie. Z tohoto hlediska je na tom nejhůř dřevo s poměrem H/C = 0,1 a nejlépe metan s poměrem H/C = 4. Na témže grafu vpravo je zachyceno množství uhlíku v tunách na kilowattrok vyrobené energie (opět v celosvětové produkci energie). Při spotřebě 1 kilowattroku primární energie zatíží životní prostředí dřevo 0,84 tuny uhlíku, uhlí 0,73 tuny uhlíku, ropa 0,55 tuny uhlíku a plyn 0,44 tuny uhlíku.

Zajímavé je, že i při porovnávání tak rozdílných zemí, jako jsou např. Turecko, Thajsko, Čína, UK, SRN a Japonsko, probíhá dekarbonizace – jakmile jednou začala – obdobně. V USA roste dekarbonizace o 3 % ročně. Jestliže vztáhneme dekarbonizaci na 1 dolar HDP, pohybuje se stav od 3 kilogramů uhlíku na dolar v Číně až k méně než 0,2 kilogramu uhlíku ve Francii a Japonsku. Povšimněte si, že k dekarbonizaci přispívají jak jaderná, tak sluneční energie.

Jedním z opatrných závěrů J. H. Ausubela je, že výroba biomasy pro produkci energie bude pravděpodobně odsouzena k neúspěchu, neboť je v rozporu jak s trendem dekarbonizace, tak s trendem menšího nároku na půdu. Je přesvědčen, že znalosti mohou růst rychleji než populace a moudré využívání techniky může lidstvo spasit. Přijmeme výzvu?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.