Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Spasí lidstvo technika?

(Nad dvěma trendy výroby energie: rostoucí účinností a dekarbonizací)
 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 430, 1998/8

Stále vyšší účinnost využití zdrojů naznačuje, že technika by mohla obnovit životní prostředí, přestože roste populace. Tuto tezi obhajuje profesor Jesse H. Ausubel z Rockefellerovy univerzity. Sleduje dlouhodobé vývojové trendy techniky z hlediska takových výrobních faktorů, jakými jsou energie, materiály, půdy a voda. Jedním argumentem proti technice je, že pokrok techniky sice jedny problémy vyřeší, ale vytvoří problémy nové, které by mohly být i nepřekonatelné. Rovněž skutečnost, že se lidstvo zřídkakdy chová moudře, bývá argumentem proti technice. Snad veškeré vymoženosti vědy a techniky poskytují i možnost zneužití (a také zneužívány jsou).

U energie je jedním z dlouhodobých trendů zvyšování účinnosti. V jednotlivých článcích řetězu je zvyšování účinnosti obdivuhodné, avšak současné ekonomiky dosud zdaleka nedosahují mezí účinnosti. Odhaduje se, že účinnost v úplném cyklu od primárního zdroje energie až k spotřebě koncového uživatele nedosahuje ani u moderních ekonomik 5 %.

Jiným dlouhodobým vývojovým rysem výroby energie je dekarbonizace – postupné snižování množství uhlíku při produkci energie. Graf vlevo dole zachycuje dekarbonizaci jako počet atomů vodíku k počtu atomů uhlíku v celosvětové produkci energie. Z tohoto hlediska je na tom nejhůř dřevo s poměrem H/C = 0,1 a nejlépe metan s poměrem H/C = 4. Na témže grafu vpravo je zachyceno množství uhlíku v tunách na kilowattrok vyrobené energie (opět v celosvětové produkci energie). Při spotřebě 1 kilowattroku primární energie zatíží životní prostředí dřevo 0,84 tuny uhlíku, uhlí 0,73 tuny uhlíku, ropa 0,55 tuny uhlíku a plyn 0,44 tuny uhlíku.

Zajímavé je, že i při porovnávání tak rozdílných zemí, jako jsou např. Turecko, Thajsko, Čína, UK, SRN a Japonsko, probíhá dekarbonizace – jakmile jednou začala – obdobně. V USA roste dekarbonizace o 3 % ročně. Jestliže vztáhneme dekarbonizaci na 1 dolar HDP, pohybuje se stav od 3 kilogramů uhlíku na dolar v Číně až k méně než 0,2 kilogramu uhlíku ve Francii a Japonsku. Povšimněte si, že k dekarbonizaci přispívají jak jaderná, tak sluneční energie.

Jedním z opatrných závěrů J. H. Ausubela je, že výroba biomasy pro produkci energie bude pravděpodobně odsouzena k neúspěchu, neboť je v rozporu jak s trendem dekarbonizace, tak s trendem menšího nároku na půdu. Je přesvědčen, že znalosti mohou růst rychleji než populace a moudré využívání techniky může lidstvo spasit. Přijmeme výzvu?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...