Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Omlouvám se netopýrům

Experimentální ověření obyvatelnosti jeskyní v Českém krasu
 |  5. 8. 1998
 |  Vesmír 77, 454, 1998/8

V letech 1989–1991 proběhl v šesti jeskyních Českého krasu mikroklimatický výzkum, na nějž navázala (1994–95) série experimentálních pobytů v lokalitách. Cílem bylo shromáždit data i praktické zkušenosti k úvahám o využívání jeskyní od neolitu do středověku.

Pravidelná měření teploty, vlhkosti a proudění vzduchu jsme prováděli pouze v těch jeskyních, o nichž jsme si byli jisti, že byly v pravěku a středověku obývány. Ohně jsme zakládali pouze na místech archeologických nálezů ohnišť. Data mají přirozeně relativní povahu. Nejsme schopni určit, jaké zde v konkrétním roce byly absolutní hodnoty teploty, vlhkosti a proudění vzduchu, jsme však schopni odhadnout, že například kolem poledne mohlo být tenkrát v prosinci v jeskyni o 4 °C tepleji a vlhkost vzduchu o 30 % nižší než venku. Vzduch proudil z jeskyně ven! Když jste si tenkrát rozdělali oheň, neriskovali jste, že se udusíte.

K jakým závěrům jsme studiem dat z těchto malých jeskyní došli:

  • Obecné úvahy o výhodnosti či nevýhodnosti jeskyní pro pobyt člověka jsou zavádějící, protože každá jeskyně je jiná.
  • Klimatické podmínky se v jeskyních mění v denních a ročních cyklech v závislosti na proměnách klimatu vně jeskyně.
  • Výrazně odlišné podmínky od venkovního prostředí lze v jeskyních očekávat pouze za krutých mrazů nebo úmorných veder.
  • Sledované jeskyně poskytují spolehlivou ochranu jen proti větru a sněhu. Za deště začne brzy kapat a prosakovat voda.
  • Dým z ohniště odchází v jedné a téže jeskyni jinak v noci a jinak přes den, jinak v létě a v zimě. Ve všech sledovaných jeskyních je pomalé proudění vzduchu (100 cm za 5–10 s). Zplodiny hoření (kysličník uhelnatý) zůstávají v jeskyni několik dní poté, co oheň dohořel. Ulehne-li návštěvník jeskyně večer k plápolajícímu ohýnku, nemusí se již ráno probudit.

Na bydlení v jeskyních v pravěku moc nevěřím. Dovedu si v nich představit příležitostné útulky osamělých lovců nebo pastevců, kteří se za nepříznivého počasí přišli ohřát k ohni (v létě byl ve vchodu jeskyně, v zimě u zadní stěny). Dovedu si představit, že tyto jeskyně byly vybaveny na způsob dnešních horských chat např. keramickými nádobami s potravinami pro příchozí... Ale trvale ve zdejších jeskyních žít? To ne.

Ve velkých jeskyních Moravského krasu mohou být mikroklimatické poměry odlišné, jenže to již nebudu zkoušet. Přírodovědci mi vysvětlili, že dým z ohnišť nesvědčí netopýrům. Prý se zakouřeným jeskyním vyhýbají celá léta. Tak se těm z Českého krasu dodatečně omlouvám.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Václav Matoušek

PhDr. Václav Matoušek, CSc., (*1954) vystudoval prehistorii a historii na Filozofické fakultě UK v Praze. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR. Nyní přednáší na Fakultě humanitních studií UK.

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné