Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Proč jsou násilné kopulace častější u hermafroditů?

 |  5. 7. 1998
 |  Vesmír 77, 416, 1998/7

Konflikt mezi pohlavími u živočichů způsobil mimo jiné i evoluci různých kopulačních mechanizmů. Pro samici je většinou výhodné mít i po kopulaci možnost se rozhodnout, zda opravdu chce, aby byla její vajíčka oplodněna spermatem samce, s nímž se pářila. Proto samice často skladují sperma v různých kapsách, z nichž je mohou uvolnit. Samci se pak na druhé straně snaží zajistit přímý přístup svých spermií k vajíčkům. K tomu jim může posloužit například traumatická inseminace, při které probodnou svým penisem pokožku samice a spermie se pak už dopraví k vajíčkům v samičím těle samy. Samcova výhoda je jednoznačná, samice ale utrpí poranění. Selekce proto dává přednost těm samicím, které se takové újmě dokážou vyhnout.

Poněkud jiná je situace u hermafroditů, neboť každý jedinec počítá se samčí výhodou a samičí ztrátou zároveň. Výsledkem je pak mnohem častější výskyt násilných pohlavních aktů než u živočichů s rozlišeným pohlavím. Protože produkce spermií je „levnější“ než produkce vajíček, snaží se každý hermafrodit spíš oplodnit druhé než být oplodněn. U různých hermafroditních druhů se vyvinuly mechanizmy, jimiž se jedinec brání vlastnímu oplodnění a zároveň se snaží oplodnit partnera. Oplozovací rituál mořského hlísta Pseudoceros bifurcus, u něhož se vyskytuje traumatická inseminace, se podobá souboji. Jednotlivec se snaží propíchnout svým penisem „soupeřovu“ pokožku a zároveň uhýbá před jeho penisem. Zdálky to vypadá, jako by kopulující pár svými penisy šermoval. (Nature 391, 647, 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Koucká

Mgr. Pavla Koucká (*1975) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK a psychologii na Filozofické fakultě UK, je redaktorkou časopisu Psychologie dnes a doktorandkou na Přírodovědecké fakultě UK.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné