Odkdy jsme zemědělci?

O původu zemědělství vypovídají archeologické nálezy, nejbohatším zdrojem informací je sám rostlinný a živočišný materiál. Stáří organických zbytků lze zjistit metodou detekce radioaktivního uhlíku, mnohé napoví též morfologie, stáří a pohlaví jedinců.

Navzdory úsilí o jednoduché vysvětlení původu zemědělství (na základě změn klimatu, tlaku vzrůstajícího počtu obyvatel, El Nia) se zdá, že v různých částech světa lidé přecházeli od lovecko-sběračské společnosti k zemědělství různými cestami a přechodná stadia trvala dlouho (na Blízkém východě 3000, ve východní části Severní Ameriky 4000, v Mexiku 6000 let).

O počátcích zemědělství svědčí už důkazy pěstování kukuřice před 9500 lety. Přitom z výzkumů v Cerro Janaqueńa na severu Mexika vyplývá, že kukuřice zdaleka neměla dominantní postavení. Pěstovaly se též tykve (Cucurbita digitata, Cucurbita foetidissima), šalvěj (Salvia sp.), kozinec (Astragallus nuttaliana), různé trávy (Eragrostis intermedia) ad. Živočišné pozůstatky ukazují význam zajíců (Lepus sp.), králíků (Sylvilagus sp.), jelence ušatého (Odocoileus hemionus) a vidloroha (Antilocapra americana). Našly se též želví krunýře a rybí kosti, ale ani v blízkosti řeky se nenašly pozůstatky vodního ptactva.

(Science 279, 1651 a 1661, 1998)