Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Genetika molekulární, nebo molekulová?

 |  5. 7. 1998
 |  Vesmír 77, 416, 1998/7

Obě adjektiva uvedená v titulku se začínají objevovat v tomtéž (oborovém) kontextu. Dříve byla funkce přípon přísně vymezena – molekulová hmotnost, ale molekulární biologie, genetika, fyzika, elektronika, paleontologie ad.

K tomu je třeba nejprve vysvětlit, jak v češtině odvozujeme adjektiva od věcných a abstraktních substantiv (k nimž slovo molekula patří). V zásadě se uplatňují tři přípony: -ový, -ný a -ní. Užití jednotlivých přípon není přesně vymezeno, jen u některých adjektiv změna přípony signalizuje jemný rozdíl (srdečný pozdrav – srdeční sval).

Nejproduktivnější příponou v této skupině je -ový: molekulový znamená vztahující se k molekule či molekulám. Kde jsme vůbec sebrali příponu -ární? Stačí podívat se do anglicko-českého slovníku, kde najdeme: molecule – molekula, molecular – molekulový i molekulární. Angličtinu zmiňuji jenom proto, že literatura z molekulárních oborů k nám přichází převážně z anglicky mluvících (a píšících) zemí. Ve slovníku latinsko-českém najdeme téměř totéž: molecula – molekula, molecularis – molekulový i molekulární (od moles – hmota). Přípona ar tedy není česká a spolu s příponou -ní nám tu vznikla jakási podivnost, „dvojpřípona“ -ární. Zkusíme-li zpětně dojít (čistě teoreticky) k tvaru substantiva, od něhož bylo adjektivum molekulární odvozeno, dospějeme k slovu molekulár či molekulárna, což už jsem poněkud přehnala, protože od „účelového zařízení“ – molekulárny by adjektivum znělo molekulárenský. Přesto však je patrné, že „kontrola nefunguje“.

Měli bychom ocenit, že pro adjektivum molecular máme dvě příponami odlišená slova. Možná by ale stačilo vyjádřit rozdíl domácími „vztahovými“ (relačními) příponami -ový a -ní. V češtině samozřejmě nemáme jen přípony tvořící relační adjektiva, můžeme od týchž substantiv tvořit třeba adjektiva kvalitativní (molekulnatý – bohatý molekulami, molekulovitý – připomínající molekulu). Máme i adjektiva původu z látky (molekulný – z molekulového materiálu) nebo adjektiva potenciálního zasažení dějem (molekulovatelný). To vše lze vyjádřit českou příponou (a co teprve kdybych přizvala do hry i předpony!).

Vraťme se však k otázce, zda vůbec lze z adjektiva, které je od substantiva odvozeno příponou, vytvořit další příponou nové adjektivum. Proč by to nešlo? Můžeme například stupňovat (z molekulnatý vznikne molekulnatější, z molekulovitý zas molekulovitější). Vtip je v tom, že neříkáme „molekulovitýtější“ – přípony neřadíme řetězovitě za sebou, ale podle potřeby je vyměňujeme.

Teď čekáte, že kategoricky zavrhnu slovo molekulární. Jenže ono už to tak na světě chodí, že všude je něco podivného. Čeština má kromě „normálních“ přípon i přípony zvláštní, které jsou zčásti cizího původu. Není to jen zmiňovaná -ární (literární, populární), ale i -ální (materiální, individuální), -bilní (rentabilní) či ivní (agresivní), ve všech těchto případech jde o adaptaci hotového přejatého útvaru pomocí přípony -ní. Máme to tedy všechno (v zájmu jednoznačnosti) zrušit? Myslím, že ne. Osobně doporučuji počkat, až co se ujme. Nebráním žádnému molekulárnímu oboru, aby se přejmenoval, jenom to nepovažuji za nezbytné.

Pokud se vám už ze suchopárného teoretického výkladu udělalo špatně, zahrajte si hru zvanou molekuly. Hraje se ve stísněném prostoru a naprosté tmě. Že neznáte pravidla? Já už taky ne, ale vždyť vy nějakou tu molekulárnu vymyslíte! Stačí nemít elektrické světlo ani televizor a mít prázdniny nebo dovolenou. Při rozdělování rolí nezapomeňte přidělit každému vhodnou příponu. Pěknou dovolenou s Vesmírem!

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné