Zvrácené subvence

V Nature vyšel koncem března úvodník prof. N. Myerse, zaměřený na palčivý celosvětový problém ekonomických subvencí, který zatím zajímal málokoho, ačkoliv zatěžuje každého. N. Myers doporučuje, aby se otázka zvrácených (zvrhlých, amorálních) subvencí projednala již na květnovém Summitu zemí G 8 v Birminghamu. Úvodník je nabit alarmujícími čísly a příklady zjevného plýtvání závratnými částkami z rozpočtů většiny států naší planety. Většina těchto subvencí je prý v dlouhodobém dosahu vyloženě škodlivá jak pro ekonomii, tak pro ekologii. Jejich existence je pravděpodobně hlavní překážkou vytouženého vykročení k „trvale udržitelnému rozvoji“ globální civilizace.

Ačkoliv v něm naše republika není nikde zmíněna, není pochyb, že se týká i našich záležitostí a že by se naši státníci – hodní tohoto označení – měli problémem subvencí vážně zabývat.

N. Myers rozebírá otázku nejrozmanitějších forem subvencí, přímých i skrytých, které neustále tečou do pěti nejvíce podporovaných sektorů ekonomiky, a zjišťuje, že většinou jsou zvrácené, to znamená, že v dlouhodobém dosahu škodí rozvoji ekonomiky obecně, a především negativně ovlivňují životní prostředí. Světový rozsah subvencí je ohromující (viz graf). Jiné dlouhodobé důsledky a příklady plýtvání pak komentuje N. Myers slovně:

• Roční obrat světové ekonomiky dosahuje 29 000 miliard dolarů (téměř 5000 dolarů na každého obyvatele planety). V tom jsou započteny i zvrácené subvence (5 % celého obratu), které představují asi dvouapůlnásobek fondů, jichž by bylo zapotřebí, aby byla nastoupena cesta k „udržitelnému rozvoji“ (podle návrhu Summitu G 8 v Rio de Janeiro) a které se prý „nedají sehnat“.
• Zvrácené subvence jsou dvakrát větší než celosvětové vojenské výdaje a třikrát větší než roční výdělek 25 % nejchudších obyvatel světa.
• Zvrácené subvence do zemědělství jsou hlavní příčinou ztrát úrodné půdy erozí (asi 150 miliard dolarů ročně) a škod z nadměrného užívání umělých hnojiv a pesticidů (asi 100 miliard dolarů ročně).
• Průměrný obyvatel USA platí nejméně 2000 dolarů ročně jen na zvrácené subvence a další téměř stejnou částku nepřímo v cenách spotřebních produktů a ke krytí škod na životním prostředí.
• Jedna vládní agentura USA subvencuje zavlažování půdy, zatímco druhá vyplácí prémie za nevypěstovanou úrodu na tomtéž pozemku. Výsledkem je plýtvání vzácnou sladkou vodou.
• Skryté a zvrácené subvence jsou příčinou toho, že v USA je dnes benzin levnější než pitná voda v lahvích.
• Subvence německému důlnímu průmyslu činí 6,7 miliardy dolarů ročně. Ekonomika, a zejména životní prostředí by získaly mnohem více, kdyby se všechny německé doly zavřely a všem jejich zaměstnancům se současné mzdy vyplácely až do konce života.
• Cena ročního výlovu oceánů je asi 100 miliard dolarů, ale úlovek se prodá za 80 miliard dolarů. Rozdíl se hradí ze státních dotací; důsledkem je alarmující pokles hlavních druhů tržních ryb a postupné hroucení rybářského průmyslu.

N. Myers uznává, že část subvencí je nezbytná a slouží dobrému účelu. Je to zřejmě částka, která zbude po odečtení zvrácených subvencí od součtu přímých a skrytých subvencí. V grafu představuje tyto „rozumné subvence“ rozdíl mezi výškou levých a pravých sloupců. Z tabulky se dá jejich rozsah odvodit:

Ohromné úspory z podstatného snížení zvrácených subvencí by téměř zlikvidovaly běžné rozpočtové deficity všech států, a navíc by bohatě stačily pro rozumné subvencování rozvoje ekologicky i ekonomicky příznivých bezodpadových technologií, hospodárnější silniční dopravy a méně škodlivých zdrojů primární energie. Odstranila by se tím hlavní překážka nástupu k „udržitelnému rozvoji“ globální civilizace a podstatně by se snížilo riziko „skleníkového efektu“.

N. Myers přitom problém snižování subvencí nezjednodušuje, rozebírá formálně-politicko-byrokratické potíže vlád a nepřehlíží vliv mocných zájmových skupin. Navrhuje však aspoň věcné a vážné projednání problému.

Otázka pro naše ekonomické odborníky: jsou fakta v článku N. Myerse věrohodná a je jeho úvaha realistická?

Otázka pro naše rozhodující politické činitele: nemáme u nás podobné problémy, které volají po rychlém, účinném a rozumném řešení k prospěchu všech našich občanů?

(Podle Nature 392, 327–328, 1998)