Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Vztah k životu a ke smrti

Kritéria duchovního života v jednotlivých civilizacích a nový úděl člověka
 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 314, 1998/6

JAROSLAV KREJČÍ: Lidský úděl a jeho proměnlivá tvář

Duchovní základy civilizační plurality

Praha, Karolinum 1996, 221 stran, cena 125 Kč; náklad neuveden


Profesor Krejčí po řadu let přednášel na Lancasterské univerzitě a zabýval se obecnými otázkami společenských věd se zaměřením na rozbor sociálních a kulturních vlivů na lidské myšlení a konání. Vrací se často do Čech a jeho publikace se postupně překládají. Kromě recenzované monografie již vyšly Dějiny revoluceCivilizace AsieBlízkého východu. Studie o lidském údělu je ucelený, byť stručný pohled na 5000 let sociálního a kulturního vývoje základních civilizačních oblastí lidstva, na jejich vzájemné ovlivňování a střetávání. Pro rozlišování kultur volí Krejčí dvě dimenze: ...postoj ke smrti, tj. jaký je běžný přístup k vypořádání se s touto nezbytnou skutečností, a postoj k životu, tj. obecně sdílené pojetí smyslu života. (s. 7) Odtud odvozuje pět základních paradigmat lidského údělu, která procházejí, byť i se značnými proměnami, lidskými dějinami a vzájemně na sebe působí. Nejde jen o teoretické postoje, ale i o obecné systémy myšlení a jednání, které se prosazují v životní praxi širokých vrstev lidí dané civilizace. Analyzované systémy vznikaly v pásmu od Středozemního k Čínskému moři. Vědomě J. Krejčí pomíjí kulturu amerických Indiánů, která zůstala uzavřena do sebe, kultury africké, které nejsou dostatečně probádány, i některé dávnověké civilizace, jejichž písmo není jednoznačně rozluštěno. Základní paradigmata:

  • Teocentrizmus, který vznikal v Mezopotámii u Sumerů. Základní pohled je zaměřen na Boha, člověk je na něm závislý a smyslem jeho života je služba Bohu. Odtud pak vede cesta k judaizmu, křesťanství i islámu.
  • Tanatocentrizmus, pohled zaměřený na smrt, který se vytvářel v Egyptě faraonů. Smrt je nevyhnutelná, stále přítomná a člověk se na ni jen připravuje – staví pyramidy i vlastní hroby a tím do jisté míry béře do rukou vlastní osud.
  • Antropocentrizmus klasického Řecka, kde v centru zájmu je člověk a styl jeho života. Bohové jednají v podstatě se stejnou motivací i hodnotami jako lidé.
  • Psychocentrizmus v Indii, zaměřující se na niterný prožitek náboženských a duchovních hodnot. Jde o etické kvality a dodržování starých rituálů. Reinkarnací se život vrací a smrt je nadějná, protože po dobrém životě může být příští život poněkud lepší a bližší ideálu nirvány.
  • Kratocentrizmus čínský, soustřeďující se na vládu. Základní ctností je synovská poslušnost k otci, úcta k předkům a poslušnost všech k vládci. Vládce přejímá odpovědnost a lidé jej uznávají. Uctíváním předků přežívá jedinec svůj osobní život. Hlavní část monografie je věnována vzájemnému působení jednotlivých civilizací a jejich proměnám. Výklad je stručný, snad až schematický, ale přehledný a dobře čitelný. Čtenář musí přijmout jiné časové měřítko. Z hlediska tisíciletí je jistě 13 let nacizmu v Německu či 40 let komunizmu u nás (či 70 let v Rusku) jen malou a nepříliš významnou epizodou, ale z hlediska současníka je to zcela jiná perspektiva. V kapitole o současných alternativách vývoje se Krejčí zaměřuje na nové formy antropocentrizmu, které se projevují v pojetí lidských práv, a na nový vývoj kratocentrizmu, promítnutého do různých forem sociálního inženýrství, které se výrazně prosadily v marxizmu. Uvažuje o nových cestách islámu, o možnostech i slabinách dnešního Západu (optimizmus i rizika po kolapsu Východu, ale i alternativní kultury mládeže), o nutném vzniku ekologického vědomí i o nových náboženských jevech, jako jsou sekty aj. V pozitivním myšlení je sice smrt chápána jako konec individuálního života, ale zároveň jako článek v kontinuitě rodu i širšího společenského žití. Jakési poselství nového údělu člověka, který se Krejčímu rýsuje, je zřejmé z následujícího úryvku: ...chci zdůraznit potřebu vzájemného porozumění těch, kteří ač vycházejí z protichůdných ontologických pozic, dospívají ke shodným názorům na praktický obsah mravních postulátů a kteří odmítají externí pozice. To znamená, že odmítají jak fanatický ateizmus, jak jsme jej poznali za vlády komunistů, tak náboženský fundamentalizmus, který povýšením své „pravdy“ na pravdu jedinou a samospasitelnou směřuje k negaci hlubší duchovní podstaty svého vlastního poslání. Pokud lze přijmout takovou střední cestu, pak už zbývá jen dodat, že u každého člověka je možno předpokládat nějakou tvůrčí schopnost a rozpoznávání dobra a zla; pěstování těchto kvalit je třeba pokládat za jeho povinnost. Na současném stupni vědeckého poznání k tomu přistupuje odpovědnost za životní prostředí a za naši planetu vůbec. Jen v rámci těchto povinností může člověk legitimně uplatňovat svá lidská práva. (s. 191) Krejčího monografie není jednoduché čtení, ale přináší mnoho námětů k zamyšlení, které byly po léta zanedbávány. Užitečná je výběrová bibliografie českých i přeložených publikací, které se vztahují k tématu (sestavil ji Z. Zbořil).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Břicháček

Doc. PhDr. Václav Břicháček (*1930 +2010) vystudoval psychologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Řadu let pracoval v Psychologickém ústavu UK. Zabývá se psychologickou metodologií a vývojovou psychologií s aplikací na výchovu ve volném čase (skauting). Je autorem knihy „Skautské putování po stezce životem“ (FONS, Praha 1995) a několika dalších studií.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...