Roztékají se skla starých katedrál?
| 5. 5. 1998 | Vesmír 77, 353, 1998/6
Zachovaná původní skla katedrál z 12. století jsou údajně u spodního okraje silnější než u horního. O skle víme, že z hlediska své struktury je kapalinou. Můžeme tedy vysvětlit širší spodní okraj roztékáním skla? Fyzik Edgar Zanotto ze Státní univerzity v Sao Carlos v Brazílii tvrdí, že nikoli. Je to příliš krátká doba na viditelný projev tečení skla. A také nic obdobného nebylo pozorováno ani na skleněných vázách starých několik tisíc let. E. Zanotto přičítá větší tloušťku skel u jednoho kraje tehdejší technologii výroby: skleněné desky se vyráběly ručně zplošťováním masivnějšího kusu skla. (dedz@power.ufscar.br)
Am. J. of Phys., květen 1998; Phys. News 370, 9. 5. 1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [311,83 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær
Petr Brož | 17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět 
Pavel Pipek | 3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk
V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...
Sledujte nás na sociálních sítích