Roztékají se skla starých katedrál?
| 5. 5. 1998 | Vesmír 77, 353, 1998/6
Zachovaná původní skla katedrál z 12. století jsou údajně u spodního okraje silnější než u horního. O skle víme, že z hlediska své struktury je kapalinou. Můžeme tedy vysvětlit širší spodní okraj roztékáním skla? Fyzik Edgar Zanotto ze Státní univerzity v Sao Carlos v Brazílii tvrdí, že nikoli. Je to příliš krátká doba na viditelný projev tečení skla. A také nic obdobného nebylo pozorováno ani na skleněných vázách starých několik tisíc let. E. Zanotto přičítá větší tloušťku skel u jednoho kraje tehdejší technologii výroby: skleněné desky se vyráběly ručně zplošťováním masivnějšího kusu skla. (dedz@power.ufscar.br)
Am. J. of Phys., květen 1998; Phys. News 370, 9. 5. 1998
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [311,83 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Žabí buňky se proměnily v živé stroje 
Jaroslav Petr | 21. 4. 2021
Nová generace živých robotů vytvořených z buněk žabího embrya si zachovala schopnost autonomního pohybu či samohojení rok staré generace Xenobotů...
Turbo-venkovy
Radan Haluzík | 5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin
Jan Urban | 5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...
Sledujte nás na sociálních sítích