Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

Jak by probíhalo odumírání češtiny?

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 295, 1998/5

Představu o tom můžeme získat z nápisů na náhrobních kamenech v texaské vystěhovalecké obci Praze, kam první Čech přišel r. 1854. Už deset let nato zde žilo pětadvacet českých rodin. V 70. letech minulého století měla Praha dokonce tři obchody, později i hospodu, poštu a továrničku. Teprve po 2. světové válce začala místní komunita upadat, protože potomci emigrantů odcházeli do měst.

V 1. stadiu odumírání češtiny (před r. 1900) se začaly projevovat změny v datování a psaní velkých písmen (Června 29) i v přizpůsobování vlastních jmen (John, Joseph).

V 2. stadiu (po r. 1900) se objevují anglicizmy (wife of Frank Šimeček) a anglická interpunkce. Skloňování je nedůsledné (manželka Jana Štefek místo Štefka).

Ve 3. stadiu (po r. 1920) se objevuje nedůsledné užívání diakritických znamének (Nechte maličkých přijití kemne), někdy se píše čárka místo háčku (ve Hrobé), vynechávají se předložky i jednotlivá písmena (Opočiva Panu Zesnuli). Vedle českých měsíců se užívá i anglických. Objevují se fonetické zápisy svědčící o tom, že pisatel měl češtinu pouze odposlouchanou (Buch, odče, f pokoji).

Ve 4. stadiu (třetí přistěhovalecká generace, po r. 1940) již pisatel není schopen užívat češtinu tvůrčím způsobem, opisuje české nápisy, aniž by chápal jejich smysl. Nerozlišuje mezi předložkou a předponou, vynechává předložky a koncovky (spi sladc, Zem. 1, červ’c., zde poko jbude odměnou).

Datování stadií berte prosím s rezervou, je velmi nepřesné, jednotlivé jevy se všelijak prolínají. Nabízí se otázka, proč vůbec vystěhovalci raději psali špatně česky než správně anglicky (odpověď však už nepřísluší jazykovědcům). Zhruba od 70. – 80. let jsou náhrobní nápisy v texaské Praze psány anglicky. Čeština tam odumřela, i když vztah k české Praze přežívá jako symbol. (Naše řeč 80, 260, 1997/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné