Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Jak by probíhalo odumírání češtiny?

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 295, 1998/5

Představu o tom můžeme získat z nápisů na náhrobních kamenech v texaské vystěhovalecké obci Praze, kam první Čech přišel r. 1854. Už deset let nato zde žilo pětadvacet českých rodin. V 70. letech minulého století měla Praha dokonce tři obchody, později i hospodu, poštu a továrničku. Teprve po 2. světové válce začala místní komunita upadat, protože potomci emigrantů odcházeli do měst.

V 1. stadiu odumírání češtiny (před r. 1900) se začaly projevovat změny v datování a psaní velkých písmen (Června 29) i v přizpůsobování vlastních jmen (John, Joseph).

V 2. stadiu (po r. 1900) se objevují anglicizmy (wife of Frank Šimeček) a anglická interpunkce. Skloňování je nedůsledné (manželka Jana Štefek místo Štefka).

Ve 3. stadiu (po r. 1920) se objevuje nedůsledné užívání diakritických znamének (Nechte maličkých přijití kemne), někdy se píše čárka místo háčku (ve Hrobé), vynechávají se předložky i jednotlivá písmena (Opočiva Panu Zesnuli). Vedle českých měsíců se užívá i anglických. Objevují se fonetické zápisy svědčící o tom, že pisatel měl češtinu pouze odposlouchanou (Buch, odče, f pokoji).

Ve 4. stadiu (třetí přistěhovalecká generace, po r. 1940) již pisatel není schopen užívat češtinu tvůrčím způsobem, opisuje české nápisy, aniž by chápal jejich smysl. Nerozlišuje mezi předložkou a předponou, vynechává předložky a koncovky (spi sladc, Zem. 1, červ’c., zde poko jbude odměnou).

Datování stadií berte prosím s rezervou, je velmi nepřesné, jednotlivé jevy se všelijak prolínají. Nabízí se otázka, proč vůbec vystěhovalci raději psali špatně česky než správně anglicky (odpověď však už nepřísluší jazykovědcům). Zhruba od 70. – 80. let jsou náhrobní nápisy v texaské Praze psány anglicky. Čeština tam odumřela, i když vztah k české Praze přežívá jako symbol. (Naše řeč 80, 260, 1997/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...