Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Jak by probíhalo odumírání češtiny?

 |  5. 5. 1998
 |  Vesmír 77, 295, 1998/5

Představu o tom můžeme získat z nápisů na náhrobních kamenech v texaské vystěhovalecké obci Praze, kam první Čech přišel r. 1854. Už deset let nato zde žilo pětadvacet českých rodin. V 70. letech minulého století měla Praha dokonce tři obchody, později i hospodu, poštu a továrničku. Teprve po 2. světové válce začala místní komunita upadat, protože potomci emigrantů odcházeli do měst.

V 1. stadiu odumírání češtiny (před r. 1900) se začaly projevovat změny v datování a psaní velkých písmen (Června 29) i v přizpůsobování vlastních jmen (John, Joseph).

V 2. stadiu (po r. 1900) se objevují anglicizmy (wife of Frank Šimeček) a anglická interpunkce. Skloňování je nedůsledné (manželka Jana Štefek místo Štefka).

Ve 3. stadiu (po r. 1920) se objevuje nedůsledné užívání diakritických znamének (Nechte maličkých přijití kemne), někdy se píše čárka místo háčku (ve Hrobé), vynechávají se předložky i jednotlivá písmena (Opočiva Panu Zesnuli). Vedle českých měsíců se užívá i anglických. Objevují se fonetické zápisy svědčící o tom, že pisatel měl češtinu pouze odposlouchanou (Buch, odče, f pokoji).

Ve 4. stadiu (třetí přistěhovalecká generace, po r. 1940) již pisatel není schopen užívat češtinu tvůrčím způsobem, opisuje české nápisy, aniž by chápal jejich smysl. Nerozlišuje mezi předložkou a předponou, vynechává předložky a koncovky (spi sladc, Zem. 1, červ’c., zde poko jbude odměnou).

Datování stadií berte prosím s rezervou, je velmi nepřesné, jednotlivé jevy se všelijak prolínají. Nabízí se otázka, proč vůbec vystěhovalci raději psali špatně česky než správně anglicky (odpověď však už nepřísluší jazykovědcům). Zhruba od 70. – 80. let jsou náhrobní nápisy v texaské Praze psány anglicky. Čeština tam odumřela, i když vztah k české Praze přežívá jako symbol. (Naše řeč 80, 260, 1997/5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné