Ve zkratce
| 5. 4. 1998 | Vesmír 77, 234, 1998/4
- Anatomická asymetrie mezi levou a pravou hemisférou není vyhrazena pouze lidem, ale vyskytuje se rovněž u šimpanzů. Levý planum temporale (klíčová složka Wernickeho oblasti) byl podstatně větší u 17 z 18 vyšetřovaných šimpanzích mozků. Evoluční počátek lidské řeči by mohl být založen na tomto anatomickém substrátu a k lateralizaci mohlo dojít již u společného předchůdce lidí a šimpanzů před 8 miliony let.
(Science 279, 220-222, 1998)
- Rychlost ztrát ozonu klesá s rostoucím přísunem oxidů dusíku do spodní stratosféry. Kde se berou? Laboratorní experimenty naznačují, že fotoexcitace molekul kyslíku, krátce žijící kolizní komplexy a slabě vázané dimery N2:O2 mohou být při absorpci vhodného záření zdrojem oxidů NO a NO2 jak ve stratosféře, tak v troposféře.
(Science 279, 211-213, 1998)
- Boreální oblast se svými po většinu roku zmrzlými půdámi je obrovským rezervoárem uhlíku. Odhaduje se na 200 až 500 gigatun. To je množství, které by obsah oxidu uhličitého mohlo zvýšit až o 50 %. Jaká je stabilita tohoto rezervoáru v případě možného oteplení klimatu?
(Science 279, 944-948, 1998)
- Ústav "chemické genetiky" - sen Stuarta Schreibera z Harvardovy lékařské fakulty založit pracoviště, kde by syntetičtí chemici a biologové společně usilovali o pochopení funkcí proteinů in vivo - se koncem roku stane skutečností. Předpokládá se, že ústav bude mít kolem 50 lidí, z toho asi polovina budou studenti a doktorandi.
Nature 391, 819, 1998
- Původ 11letého a 22letého cyklu sluneční aktivity zůstává jednou ze záhad sluneční fyziky. Jsou zřejmě důsledkem konvekčních pohybů uvnitř Slunce, avšak tyto zóny je obtížné zkoumat. Družicová data ukazují, že povrchová teplota se v závislosti na sluneční šířce mění až o 1,5 K. Zploštění Slunce na cyklu nezávisí.
(Nature 392, 155, 1998)
- Myšlenka, že existují lidské feromony, sice delší dobu vzrušovala vědce, ale nebyla prokázána. K. Sternová a M. McClintocková ukázaly, že existují látky vylučované žlázami v podpaží, které nejsou vědomě vnímány jako vůně a které např. synchronizují menstruační cyklus žen - jev, který byl pozorován u žen žijících společně.
(Nature 392, 177-179, 1998)
- Fyzik Leo Esaki a rostlinní genetici Jozef Schell a Marc Van Montagu získali Japonskou cenu za r. 1998 (dohromady 100 milionů jenů) za základní výzkum.
(Science 279, 183, 1998)
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [379,47 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Ve zkratce
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
![Boháček Ivan](/thumb/images/autori/b/s_ib.jpg?w=150&h=150&ip=5)
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem ![uzamčeno](/images/layout/ico-locked.png)
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná ![uzamčeno](/images/layout/ico-locked.png)
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak ![video](/images/layout/ico-video.png)
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...