Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

O přijímacích zkouškách na vysoké školy v Japonsku

 |  5. 4. 1998
 |  Vesmír 77, 193, 1998/4

Sobota s nedělí mezi desátým a dvacátým lednem jsou v Japonsku tradičně dny přijímacích zkoušek na vysoké školy. V lavicích všech státních univerzit, veřejných škol vysokoškolského typu (zřizovaných prefekturami nebo městy) i řady soukromých vysokých škol zasednou studenti, aby se podrobili písemným testům, stejným pro všechny školy v zemi. To je první část přijímací zkoušky. Druhá část se koná zhruba měsíc poté a jsou k ní pozváni všichni, kteří v první zkoušce uspěli. Je většinou rovněž písemná, ale jednotlivé školy si testy (schválené ministerstvem) modifikují podle svých vlastních potřeb. Ti, kteří ve zkouškách neuspěli, mají možnost se přihlásit do zkoušek druhého kola, které se konají v březnu. Přijetí z druhého kola je ovšem podstatně obtížnější. Kromě toho existuje malá skupina mimořádně nadaných studentů, kteří mohou být svými středními školami navrženi k přednostnímu přijetí na jednotlivé vysoké školy už předtím, v prosinci. Školy ovšem samy rozhodnou, jak přesně s těmito studenty naloží.

Dnům přijímacích zkoušek je v celé zemi věnována značná pozornost: píše se o nich v novinách, velkou pozornost jim věnuje rozhlas i televize. V pondělí po zkouškách noviny uveřejní otázky testů ze všech předmětů. Loni se ke zkouškám dostavilo na půl milionu uchazečů. Přijato jich bývá nakonec kolem 70 %; někteří z těch, kteří neuspějí na veřejných vysokých školách, mohou najít nakonec místo na některé soukromé škole, kde je studium ovšem podstatně nákladnější. Pro informaci: V Japonsku je celkem 552 univerzit, z toho 98 státních, 48 veřejných (tedy zřizovaných prefekturami nebo městy) a 406 soukromých. Na nich studuje asi dva a půl milionu studentů, z toho asi 580 tisíc na státních, 79 tisíc na veřejných a 1,8 milionu na soukromých vysokých školách.

Testy pro jednotlivé předměty – úhledné sešity s řadami hlavních otázek a podotázek – připravuje zvláštní instituce japonského ministerstva výchovy, vědy, sportu a kultury (Monbušó) – Státní středisko pro univerzitní přijímací zkoušky. Týden před zkouškami jsou testy rozeslány na jednotlivé vysoké školy, zapečetěny a v den zkoušek předány učitelům, kteří mají nad zkouškami dozor (pocházejí obyčejně z jiné univerzity), a ti je rozdají studentům. Asi byste se zeptali, podobně jako já, zda otázky testů zůstanou opravdu utajeny, zda se nedostanou na veřejnost předčasně. Odpověděli mi s úsměvem, že ne – že se to s otázkami lednových testů ještě nestalo. U druhé části zkouškových testů, které jednotlivé univerzity připravují na únor, se prý už problémy s „utajením“ otázek v minulosti vyskytly.

Lednové testy z každého předmětu mají dvě části: první (1A) je jednodušší a obecnější (např. přírodovědné předměty mohou být součástí přijímací zkoušky i pro ekonomy nebo humanitní obory), část druhá (1B) je speciálnější a je určena těm, kteří chtějí daný obor studovat blíže. Vysoká škola si po dohodě s ministerstvem volí předměty zkoušky. Tak například Technika v Himeji, typická kvalitní technická univerzita, kde jsem v těch dnech právě pobýval, vyžaduje pro své studenty v lednové části zkoušky (část 1A, B) absolvování celkem čtyř testů: z jednoho přírodovědného oboru (z fyziky, chemie, biologie nebo geologie), z matematiky, z japonštiny a z jednoho cizího jazyka. V únorové části zkoušky pak test z matematiky, jednoho přírodovědného oboru a z cizího jazyka.

Maximální počet bodů, který student může získat z testu, je 100, nejlepší studenti prý získávají něco nad 80 bodů. Jednotlivé školy si pak stanovují různou dolní hranici pro přijetí podle celkového výsledku zkoušek a podle počtu volných míst.

Faktor počtu uchazečů k počtu přijatých studentů se na státních a veřejných školách pohybuje mezi 2–6. Pro zajímavost: loni přijala Univerzita v Tokiu (Tódai), bezpochyby nejprestižnější státní japonská univerzita, na humanitní obory z 9060 uchazečů 1550 studentů (faktor 5,84), na přírodovědné obory z 8318 uchazečů 2346 studentů (3,54), z toho na medicínu z 570 uchazečů 90 studentů (6,3). Za nejkvalitnější státní technickou univerzitu je považována Tokijská technika. Ta v minulém roce přijala z 6775 uchazečů celkem 1257 studentů (faktor 5,38), přičemž mezi obory, o které byl největší zájem, patřily elektrotechnika, bioinženýrství a přírodovědné obory. Zdá se tedy, že japonské univerzity si na nedostatek zájmu o studium nemohou stěžovat ani v oborech technických.


  1. Označte kombinaci dvou chemických individuí:

    vzduchvoda, dřevoocelová deska, propanbenzin, sacharózachlorid sodný, sójová omáčkaocet


  2. Označte kombinaci dvou chemických prvků:

    neonmetan, dusíkčpavek, vodametanol, jodsuchý led, stříbrortuť


  3. Označte kombinaci dvou alotropických modifikací jednoho prvku:

    argonneon, oxid uhelnatýoxid uhličitý, ozonkyslík, metanoletanol, diamantkřemen


  4. Zaškrtněte plyn těžší než vzduch:

    propan, metan, vodní pára, vodík, helium


  5. Zaškrtněte sloučeninu složenou z jednomocného kationtu A+ a dvojmocného aniontu B2:

    dusičnan draselný, chlorid amonný, chlorid hořečnatý, síran sodný, síran měďnatý


  6. Napište nejvíce váhově zastoupený prvek:

    1. ve vzduchu

    2. v zemském jádru

    3. v lidském těle

  7. Mezi následujícími výroky označte jeden, který není pravdivý:

    1. počet protonů v jádru atomu je roven atomovému číslu

    2. hmotnostní číslo atomu je rovno součtu protonů a elektronů

    3. počet elektronů atomu je roven počtu protonů v jeho jádru

TEST 1B pro uchazeče o přírodovědný obor

    1. Napište prvky, které mají tyto konfigurace elektronů:

      (2), (2+4), (2+8), (2+8+1), (2+8+7)

    2. Určete z nich dva, které patří do stejného sloupce periodické soustavy.
    3. Určete z nich dva, které při sloučení vytvoří iontovou vazbu a sloučeninu o složení 1:1.
    4. Určete z nich dva, které vytvoří kovalentní sloučeninu s poměrem prvků 1:4.
  1. Z uvedených látek (Li, KCl, Al, SiO2, I2, grafit) určete ty, které mají tyto vlastnosti:

    1. látka v pevném skupenství nevodivá, ale vodivá ve vodném roztoku
    2. látka těžko rozpustná ve vodě, ale snadno rozpustná v organických rozpouštědlech, jako je např. etanol

    1. Označte jeden chybný výrok z následujících pěti:

      1. bromovodík se skládá z jednoho atomu H a jednoho atomu Br, kovalentně vázaných, rozpuštěn ve vodě ale tvoří kation a anion
      2. měď má velmi dobrou elektrickou a teplotní vodivost díky volným elektronům
      3. argon má vyšší bod varu než neon, protože meziatomové síly mezi atomy argonu jsou větší než u neonu
      4. voda má vyšší bod varu než sirovodík, protože molekuly vody jsou vzájemně vázány vodíkovými vazbami
      5. oxoniový ion (H3O+) nemá volné elektronové páry, protože molekula vody a vodíkový ion jsou vázány kovalentně
    2. Počáteční tlak v kulové nádobě A (objem 3,0 l) je 4,0 atmosféry a v nádobě B (objem 2,0 l) je 5,0 atmosfér. Pak je otevřen ventil mezi oběma nádobami a za konstantní teploty se v obou vyrovná tlak. Jaký je tento konečný tlak?
  • Vypočtěte tepelné zbarvení reakce

    C6H12O6(s) → 2 C2H5OH(1) + 2 CO2(g) + QK

    jestliže znáte tato data

    C + O2 → CO2(g) + 394 kJ

    2C + 3H2 + 1/2O2 → C2H5OH(1) + 277 kJ

    6C + 6H2 + 3O2 ? C6H12O6(s) + 1273 kJ

    Tepelné zbarvení reakce je (zaškrtněte správnou odpověď):

    69. 69, 325, 325, 602, 602 kJ.

  • (Test má celkem 22 otázek a příkladů (1, 2, ...) v šesti oddílech, jednotlivé objekty mohou mít podotázky (a, b, ...).

    Ke stažení

    OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

    O autorovi

    Zdeněk Herman

    Prof. RNDr. Zdeněk Herman, DrSc., (*1934) vystudoval fyzikální chemii na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá kinetikou a dynamickou reakcí iontů s molekulami a dynamikou elementárních chemických procesů.

    Doporučujeme

    O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

    O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

    Michal Anděl  |  30. 9. 2024
    Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
    Životní příběh Nicolase Apperta

    Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

    Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
    Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
    Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

    Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

    Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
    Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...