Vesmír

O příčinách „střelby jezerní“. Na jezeře Bodamském rektor Harter podává zajímavé vysvětlení. Dokazuje, že dunící zvuky, ozývající se občas z vnitra jezera a vystupující ve formě bublin na povrch, pocházejí jediné od plynu, který se tvoří v hnijících mrtvolách rybích na dně jezera ležících. V Bodamském jezeře žije totiž mnoho velikých ryb, mezi nimiž jsou pověstné štiky pro svou velikost a sumci dosahující zde váhy až dvou centův. Velká část těchto obrů zahyne v samotném jezeře, a jelikož voda jich mrtvoly nevyvrhne na břehy, tož zůstanou až do úplného rozpadnutí se na dně pohřbeny. Plyny následkem pokročilé hniloby vystupují, jak praveno ve formě bublin na hladinu vodní, a zde pak prasknou, vydávajíce dunící zvuk, který poprvé jest nejsilnější a pak v dalších přestávkách se opakuje, pořád víc a více slábne. Na místech, kde mají tyto plyny vystoupiti, zavíří dříve voda, však úkaz ten lze pozorovati a střelbu slyšeti jen při klidné vodě, neboť voda, mocněji při větru se pohybující, vlnami svými bubliny tyto dříve rozmačká, než by na povrch se dostaly.

Vesmír 15. března 1898, s. 131

O zúrodňování rostlin netopýry. Když rostlina řečená [...] v Trinidadě kvete (v únoru), počíná se tam totiž o 6. hodině setmívati. Asi půl hodiny před tím můžeme pozorovati, kterak různé druhy netopýří rychle poletují květ od květu, a když je opouštějí, padají na zemi bílé lístky korunní. Prohlížíme-li druhého dne strom, shledáme, že nezůstal ani jediný květ celý, nýbrž že všechny květy více méně jsou roztrhány a oloupeny o bílé plátky korunní a tyčinky. Netopýři, usazujíce se při návštěvě květů, zadržují se za vyčnívající tyčinky a napadají, jak se zdá vzpřímené a ohnuté korunní lístky. Mnohdy jsou také tyčinky u kořene krátce ulomeny, kdežto blizna zřídka kdy bývá poškozena. Že by se zde vylučovala šťáva medová, nezdá se býti pravdou, a letouni navštěvují květy pro hmyz, který bývá vůní květů přiváben. Aby se hmyzů těch zmocnili, staví se proto tak na květy, že působí jejich zúrodnění.

Vesmír 1. března 1898, s. 119

O živé stonožce z nosu lidského podal zprávu tajný zdravotní rada prof. Dr. Moric Schmidt v oddělení pro laryngologii a rhinologii při loňském shromáždění přírodozpytců v Brunšviku. Zvíře – byla to stonožka svítivá (Geophylus electricus) těla zvláště úzkého a táhlého – dostal řečený lékař od svého kollegy Thilenia ještě živé. Přechovávalo je totiž po 14 dní uvnitř nosu po případě v dutině čelní děvče, jemuž působilo veliké bolení hlavy v části čelní. Dle výpovědi děvčete dostalo se do nosu při vonění k bezu modrému neboli šeříku.

Vesmír 15. dubna 1898, s. 168

Výroba špendlíků. Největší továrna na špendlíky jest v Anglii a to ve městě Birmingham. Tam se vyrábí denně 37 milionů špendlíků. V celé Evropě se vyrábí denně 86 mil. kusů. Anglie celá vyrábí denně 48 mil. špendlíků. Zajisté úžasné množství a přece se spotřeba s výrobou kryje.

Vesmír 15. dubna 1898, s. 168