Sluneční konstanta
| 5. 3. 1998 | Vesmír 77, 177, 1998/3
Pro sluneční konstantu je nutno užívat dnes již rozšířený název sluneční iradiance (viz rovněž Vesmír 69, 515, 1990/9). Toto náročné měření, prováděné různými typy dutinových radiometrů (pyrheliometrů), má v programu řada vědeckých satelitů. Hodnoty iradiance v minimech cyklu se pohybují kolem hodnoty 1364,7 W na m2, v maximu jsou více rozptýlené a pohybují se kolem 1366 W na m2 (J. Geophys. Res. 100 /A2/, 1667, 1995). Sluneční iradiance je velmi důležitým přirozeným faktorem v utváření a kolísání zemského klimatu.
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [66,01 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ladislav Křivský
RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...