Sluneční konstanta
| 5. 3. 1998 | Vesmír 77, 177, 1998/3
Pro sluneční konstantu je nutno užívat dnes již rozšířený název sluneční iradiance (viz rovněž Vesmír 69, 515, 1990/9). Toto náročné měření, prováděné různými typy dutinových radiometrů (pyrheliometrů), má v programu řada vědeckých satelitů. Hodnoty iradiance v minimech cyklu se pohybují kolem hodnoty 1364,7 W na m2, v maximu jsou více rozptýlené a pohybují se kolem 1366 W na m2 (J. Geophys. Res. 100 /A2/, 1667, 1995). Sluneční iradiance je velmi důležitým přirozeným faktorem v utváření a kolísání zemského klimatu.
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [66,01 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ladislav Křivský
RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.