Sluneční konstanta
| 5. 3. 1998 | Vesmír 77, 177, 1998/3
Pro sluneční konstantu je nutno užívat dnes již rozšířený název sluneční iradiance (viz rovněž Vesmír 69, 515, 1990/9). Toto náročné měření, prováděné různými typy dutinových radiometrů (pyrheliometrů), má v programu řada vědeckých satelitů. Hodnoty iradiance v minimech cyklu se pohybují kolem hodnoty 1364,7 W na m2, v maximu jsou více rozptýlené a pohybují se kolem 1366 W na m2 (J. Geophys. Res. 100 /A2/, 1667, 1995). Sluneční iradiance je velmi důležitým přirozeným faktorem v utváření a kolísání zemského klimatu.
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [66,01 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ladislav Křivský
RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.
Doporučujeme
Lov kýchajících demokratů 
Tomáš Grim | 4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb
Zuzana Musilová | 4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk
Hana Turčičová | 4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.
Sledujte nás na sociálních sítích