Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Kultura Nazca

z pohledu etnografa
 |  5. 3. 1998
 |  Vesmír 77, 157, 1998/3

Pro laiky je pojem kultury Nazca spojen s oněmi záhadnými čarami v poušti, informovanější veřejnosti se vybaví především keramika, nejčastěji nalézaný artefakt kultury, která po sobě nezanechala žádné písemné záznamy. Architektonických památek zde (na rozdíl od severního a středního pobřeží Peru) také není mnoho. Za hlavní centrum dnes archeologové považují středisko Cahuachi (v údolí Nazca) o rozloze asi 1 km2, s 20 metrů vysokou stupňovitou pyramidou. Je vybudováno z nepálených cihel. Odtud se zřejmě kultura Nazca šířila do okolních údolí podél jižního peruánského pobřeží. Za první systematické archeologické výzkumy z oblasti nazkánského kulturního areálu vděčíme německému badateli Maxi Uhlemu, který počátkem 20. století zkoumal pohřebiště v údolí Ica a shromáždil značné množství keramiky pocházející z hrobové výbavy. V jeho práci pak pokračovali další vědci – např. Julio C. Tello a Alfred Kroeber, J. H. Rowe, L. E. Dawson a další, kteří se zaměřili zejména na klasifikaci a typologii archeologických nálezů. Mnoho lokalit však bohužel bylo ještě před příchodem archeologů zničeno tzv. huaqueros, domorodými vykradači hrobů, kteří vzácnou keramiku a textil rozprodali turistům a sběratelům. Pro badatele však takto získané předměty, bez možnosti zaznamenání nálezových okolností, znamenají velkou ztrátu důležitých informací. Charakter nazkánské společnosti lze naštěstí částečně odvodit i ze souvislostí s ostatními kulturami v Peru, u nichž existují jisté společné prvky (dané z velké části okolním prostředím), odkazující na určitou materiální i duchovní kontinuitu. Proto badatelé často hledají pomoc i v kronikářských záznamech prvních španělských dobyvatelů, popisujících domorodou realitu, a v současném antropologickém výzkumu mezi domorodým obyvatelstvem. Nazkánci byli usedlí zemědělci (pěstovali kukuřici, bavlnu, papriky, tykve...), a jelikož žili při pobřeží, hojně využívali i darů moře. Byli zručnými řemeslníky (vynikali zejména v keramice a textilu, znali však i zpracování drahých kovů), obchodovali s obyvateli východních horských oblastí. Společnost byla rozvrstvena, významné postavení zaujímali šamani či kněží, kteří snad stáli i v jejím čele, spolu s náčelníky, o jejichž pravomocích však nevíme nic bližšího. Malované výjevy na keramice (využívající až deseti barevných odstínů) zobrazují kromě realisticky ztvárněných zvířat a plodin zejména různé mýtické bytosti, jež mohou být i transformovaným šamanem. Kombinují antropomorfní prvky s částmi těl kočkovité šelmy, hadů a ptáků. Častým motivem jsou uťaté lidské hlavy, z nichž lze usuzovat na kult lidských obětí, který patrně zesílil zvláště v pozdějším období této kultury. Tehdy také realistické vyobrazení začalo ustupovat stále více stylizovaným a geometrickým motivům. Pokud jde o datování kultury Nazca, přesné údaje neznáme – nejširším časovým vymezením je zřejmě období 350 př. n. l. – 800 n. l. Je však jisté, že kultura Nazca tvořila jen kamínek v pestré peruánské předkolumbovské mozaice. Navázala na předchozí kulturu Paracas, která proslula barevnými vyšívanými textiliemi. Výjevy na textiliích jsou velmi podobné těm z nazkánské keramiky – zdá se tedy, že Nazca byla přímým následníkem Paracasu. A na konci vývoje stylu Nazca do něho pronikaly vlivy kultury Tiahuanaco, expandující z andské oblasti.

V souvislosti s  čarami v Nazce již bylo vysloveno mnoho dohadů o jejich významu. Zatím však všechny zůstávají v kategorii hypotéz, neboť jemné předivo okolností jejich vzniku ve světě myšlenkově pro Evropany tak vzdáleném dávno zavál čas. A řečeno slovy badatele Donalda A. Proluxe: Umění Nazky je jako kniha s obrázky, ale beze slov, a my můžeme jen spřádat své představy o tom, co nám asi jeho tvůrci chtěli sdělit.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Monika Baďurová

Mgr. Monika Baďurová (*1968) vystudovala etnologii na Filozofické fakultě UK. Je kurátorkou jihoamerických sbírek Náprstkova muzea v Praze.

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...