Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Komunikační pasti v nás a kolem nás

Nejen forma, ale i obsah hraje v komunikaci nezastupitelnou roli
 |  5. 3. 1998
 |  Vesmír 77, 127, 1998/3

Každý člověk „umí mluvit“, a přesto si mnozí lidé uvědomují, že selhávají v komunikaci. Nejen odborníci, kteří používají komunikativní techniky jako důležitý prostředek realizace své profese (například lékaři, pedagogové apod.), ale i laici reflektují skutečnost, že se při setkání s druhým člověkem dopouštějí chyb, nebo je jim líto, že zažívají pocity nedorozumění, nepochopení, míjení, a to nejen v profesi, ale i v osobních mezilidských vztazích. To samo o sobě není negativní, protože uvědomění si určitého nedostatku motivuje dotyčného ke kvalitativní změně. Zarážející je však způsob, jakým se mnozí lidé chtějí v komunikaci zdokonalit. Domnívají se totiž, že vhodně, správně, účelně a úspěšně komunikovat závisí především nebo převážně na formách komunikace. Jistě není náhodou, že důraz na formu je obecnějšího charakteru a že není věnována přiměřená pozornost také obsahu sdělovaného. Za jistou past, která je mimo nás, lze považovat všechny, i když dobře míněné a zčásti pravdivé výzvy k péči o formu komunikace, a to na nejrůznějších komunikačních úrovních. „Svítící optimizmus“ je pojem, který je hojně používán jako viditelný ekvivalent úspěchu, pohody a štěstí. A kdo z nás by nechtěl ve společenském kontextu moderní doby vypadat báječně, kdo by nechtěl zvládat nával pracovních povinností lehce a s přehledem, kdo by netoužil řešit běžná nedorozumění i závažnější konflikty s nadhledem? A díky promyšlené strategii reklamy a záplavě tendenčních knižních titulů se můžeme dovědět, že stačí zvládnout „pár pravidel“, tedy formu, a bude vyhráno. Nebývalý boom návodů, školicích akcí i knižní produkce se společným jmenovatelem pozitivní strategie nebo strategie pozitivního myšlení je výrazem nejen touhy dospět k „svítícímu optimizmu“, ale také svědectvím, že mnozí uvěřili, že forma – a často nic než forma – je klíčem k dosažení vytyčených met.

Forma komunikativních technik je jistě neobyčejně důležitá a neznalý člověk by měl mít možnost se v ní zdokonalovat, a to i s využitím technik pozitivního myšlení, do kterých bývá zahrnována vysoce populární asertivita. Potíže spočívají v tom, že výhradní důraz na formu dovede nejednoho důvěřivce ke zklamání, a dokonce do dyskomfortu, který může vyústit v psychickou rozladu, nebo i v psychickou nemoc. O rizicích pozitivního myšlení se lze poučit z ojedinělé a mimořádně cenné knihy německého psychologa Güntera Schleicha. Jeho publikace s názvem Pozitivní myšlení způsobuje nemoc vyšla péčí nakladatelství Eichhorn v roce 1997 a stala se poprávu bestselerem. Günter Schleich měl jako první odvahu nazvat věci pravými jmény a pro jednoduché návody a zaručené recepty jak docílit „svítícího optimizmu“ neváhal použít výraz „švindl s příslibem úspěchu“. Samozřejmě, že ohlasy na jeho práci jsou emotivní a zahrnují jak nadšený souhlas, tak i nekompromisní odmítnutí. V brzké budoucnosti se však nepochybně právě rizika pozitivního myšlení a mnohé další podobné techniky stanou předmětem odborných diskusí a jistě budou zvažována nejen deklamovaná a uznávaná pozitiva, ale zpřesňována rizika a na základě toho vymezena indikační oblast. Sám autor neskrývá, že jeho varující hlas je problematický, a to proto, že lavina jednoduchých receptů jak „dokonale“ zvládat nejednotné situace se dala do pohybu. Postupně zachvacuje všechny oblasti lidského jednání a chování, a nevyhýbá se ani intimní sféře jemných lidských vztahů. I v České republice se už etabluje hnutí swingsexu, jehož podstatou je teorie, že zvládnutá teorie sexu je zárukou spokojeného soužití milujícího se páru.

Tento poněkud dlouhý úvod je napsán záměrně. V situaci, kdy forma bývá nadřazena obsahu, je třeba mimořádně ocenit snahu těch, kteří vědomi si důležité formy, vyváženě pečují také o obsah sdělovaného. Takovým příkladným autorem je Radkin Honzák, jehož kniha s názvem Komunikační pasti v medicíně se právě objevuje na pultech českých knihkupectví. Publikaci vydalo r. 1997 pražské nakladatelství Galén, a to s podporou České lékařské komory. I když je uvedený text určen především lékařům a čtenářské obci zdravotníků, mohou v ní nalézt mnoho dobrých rad a inspirací i odborníci jiných oborů, popřípadě vzdělaní laici.

Radkin Honzák je psychiatr a zkušený publicista. Ukázněně se rozhodl nezahltit čtenáře přemírou odborných pojmů, nýbrž naopak nabízí kultivovaný, čtivý a přehledně uspořádaný text všem, kteří se chtějí zdokonalit v komunikaci, a to s vědomím, že nejen forma, ale také obsah hraje nezastupitelnou roli. V prostředí okolních a „objektivních“ pastí nám přibližuje „pasti“ speciální a lze snadno dovodit, že k nim dochází především tam a tehdy, kdy sdělované je v neshodě s prožívaným. Pacient – a obecně každý z nás – může mluvit dokonale „jako kniha“ a dodržovat všechna formální pravidla, a přesto svým neverbálním projevem prozrazuje, že jde o něco zčásti nebo zcela jiného.

Knížka Radkina Honzáka je rozdělena do 10 nestejně velkých celků. Čtenáře nelékaře osloví nepochybně ta část, která se týká jevů paralingvistických a neverbálních, jakož i pasáž nazvaná Kus psychologie, s dodatkem, že nejde o psychologizování. Radkin Honzák favorizuje tzv. transakční analýzu a výstižně ji přibližuje zvídavému čtenáři neznalému speciálních pojmů. Vzhledem k tomu, že lze v intencích základních rolí této teorie dešifrovat skoro všechny naše vztahové komunikační „karamboly“, pokládám tuto kapitolu za význačnou a mimořádně zdařile propracovanou. V každém z nás se „pere“ rodič, dítě a dospělý, a my se můžeme naučit rozlišovat, kdo k nám vlastně ústy jednoho a téhož člověka mluví a kdo odpovídá.

Lékaře a zdravotníky naopak zcela logicky osloví zejména ty kapitoly, které se zabývají speciální komunikací s pacienty, hendikepovanými lidmi i s nešťastnými pozůstalými.

Vzhledem k transformaci základního paternalistického vztahu lékaře a nemocného v praktické profesionální partnerství zaujme každého problematika informovaného souhlasu, popřípadě terapeutické smlouvy. Není třeba dodávat, že důvodem je fakt, že každý z nás se může stát pacientem.

Předností knihy je značné množství ilustrativních příkladů z praxe. Pro toho, kdo by chtěl studovat další literaturu týkající se komunikace, je uveden seznam potřebných titulů. Předností tohoto seznamu je, že jde o knihy dostupné a převážně české.

Každému přeji, aby se pokud možno vymanil z komunikačních pastí, které nás obklopují a do kterých padáme vlastním přičiněním. Dobrá instruktáž Radkina Honzáka nám k tomu určitě může dopomoci.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Helena Haškovcová

Prof. RNDr. PhDr. Helena Haškovcová, CSc., (*1945) vystudovala Přírodovědeckou fakultu a Filozofickou fakultu UK v Praze. Roku 1992 se stala první profesorkou lékařské etiky u nás. Na Husitské teologické fakultě v Praze vedla v letech 1996–2002 katedru psychosociálních věd a speciální etiky. Od r. 2002 působí na Fakultě humanitních studií UK. Věnuje se zejména problematice pravdy na nemocničním lůžku, právům pacienta a thanatologii. Kromě jiných publikací je autorkou knih „Thanatologie“ (Galén 2000), Lékařská etika (3. vydání, Galén 2002).

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné