Ani nebyl zapotřebí inspektor Colombo

O významu nálezů hmyzu na obětech hrdelních zločinů pro vyšetřování a následnou soudní praxi (ale i o významu jiných členovců nalezených za jiných okolností) bylo ve Vesmíru již psáno vícekrát (viz např. Vesmír 57, 205, 1978/4 nebo Vesmír 68, 56, 1989/1). Podívejme se proto na jeden případ, projednávaný při soudním procesu v Oklahomě (USA).

V pozdním odpoledni 8. srpna 1994 bylo poblíž příjezdové cesty k jednomu obytnému domu v oklahomském Strudu nalezeno rozkládající se a již nafouklé tělo muže. Bylo ukryto pod hromadou věcí vyhozených z domácnosti, jako byly prošívané deky na postel, toaletní stolky, starý televizor, všelijaké kartonové krabice, papíry a různé harampádí. Muž byl identifikován a podle výsledků vyšetřování měl být naposledy spatřen 4. srpna, jak opouští o půlnoci se svou manželkou noční bar a jak se s ní do krve hádá. Jeho manželka u výslechu udala, že manžela viděla naposledy 6. srpna pozdě večer, kdy odešel z domu s nějakým svým přítelem.

Při pitvě byly nalezeny na těle oběti larvy much, které se již na něm stačily usadit. Entomologové je určili jako třetí stadia masařek druhu Cochliomyia macellaria a Phormia regina (čeleď Calliphoridae). Protože tehdy panovala více než třicetistupňová horka a místo nálezu bylo na slunném místě, došli k názoru, že mouchy musely vajíčka, ze kterých se larvy vylíhly, naklást na mrtvolu nejpozději během dopoledne 5. srpna. Státní zástupce převzal tento poznatek tak jednoznačně, že obvinil manželku zabitého z vraždy. Obhajoba se sice snažila závěry entomologů zpochybnit, ale když se soudce přiklonil k témuž názoru jako žalobce, souhlasila obviněná s přímým odsouzením bez dlouhého procesu a náročného důkazního řízení. Dostala – 25 let!

Tento případ připomíná jiný, starší příběh, ve kterém mouchy také sehrály svou roli, i když opačnou než v případě předchozím. Je to snad vůbec první případ v novodobé historii, kdy byl hmyz takto využit. Nález tu měl zásadní, přímo osudový význam. Někdy v šedesátých letech byl na doživotí odsouzen jeden maďarský převozník za to, že údajně zabil listonoše, který se jím nechával převážet. K vraždě došlo v září a převozník tehdy nastoupil do práce v šest večer. Později v noci byl pak poblíž řeky nalezen nešťastný pošťák. Pitva byla provedena následujícího dne ve 4 h odpoledne. Zjistilo se, že listonoš byl zabit nožem a že na jeho těle jsou masy žlutavých vajíček much a vylíhlých larev, velkých 1–2 mm. Tak to bylo udáno do protokolu. Převozník se sice zapřísahal, že nikoho nezabil, ale soud tehdy, pochopitelně, k nějakým entomologickým nálezům nepřihlížel a obviněného odsoudil. Po osmi letech se k případu vrátil entomolog F. Mihalyi z budapešťského muzea, který měl již za sebou řadu pokusů s mouchami napadajícími mrtvoly zvířat i lidí. Přesně věděl, ve kterou denní dobu kladou vajíčka, po kolika hodinách se při určitých teplotách líhnou jejich larvy atd. A tak začal podle údajů v protokolech usuzovat, že nalezené larvy se musely vylíhnout z vajíček, které byly mouchami nakladeny na tělo oběti již přede dnem pitvy (ne až v den jejího konání, jak se předpokládalo). A protože věděl, že tyto typy much kladou vajíčka jen během dne, tvrdil, že k nakladení muselo dojít ještě za světla. Za světelných poměrů panujících v září to muselo být nejpozději před šestou hodinou večerní. Podle toho by byl muž zavražděn dříve, než vůbec převozník přišel do práce. Nasvědčovalo to tomu, že byl převozník odsouzen neprávem. V obnoveném procesu soud skutečně entomologovo tvrzení přijal a převozníka propustil na svobodu.

Trochu si ale tu příliš „růžovou“ situaci uveďme na pravou míru. Pohybujeme se v přírodě. Není to matematika, a tak mnohé nemusí platit tak skálopevně. Např. r. 1990 vyšla práce dokazující, že některé druhy much, které kladou svá vejce na mrtvoly, činí tak i za tmy! Mihályiho tvrzení by tak vzalo za své. Ale co. Jak se zdá, tak on to ten převozník tenkrát skutečně neudělal. Hůře to dopadlo se zmíněnou paní, ale jistě pro podezření z vraždy svědčilo více okolností než jen nalezené mouchy. O tom nám však již skupina badatelů kolem N. H. Haskella z vysoké školy v Rensselear (Indiana, USA), která se touto záležitostí zabývala, více neříká. (Sborník souhrnů z XX. Mezinárodního entomologického kongresu, konaného ve Florencii 25. – 31. srpna 1996, s. 753.)