Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Ani nebyl zapotřebí inspektor Colombo

 |  5. 3. 1998
 |  Vesmír 77, 144, 1998/3

O významu nálezů hmyzu na obětech hrdelních zločinů pro vyšetřování a následnou soudní praxi (ale i o významu jiných členovců nalezených za jiných okolností) bylo ve Vesmíru již psáno vícekrát (viz např. Vesmír 57, 205, 1978/4 nebo Vesmír 68, 56, 1989/1). Podívejme se proto na jeden případ, projednávaný při soudním procesu v Oklahomě (USA).

V pozdním odpoledni 8. srpna 1994 bylo poblíž příjezdové cesty k jednomu obytnému domu v oklahomském Strudu nalezeno rozkládající se a již nafouklé tělo muže. Bylo ukryto pod hromadou věcí vyhozených z domácnosti, jako byly prošívané deky na postel, toaletní stolky, starý televizor, všelijaké kartonové krabice, papíry a různé harampádí. Muž byl identifikován a podle výsledků vyšetřování měl být naposledy spatřen 4. srpna, jak opouští o půlnoci se svou manželkou noční bar a jak se s ní do krve hádá. Jeho manželka u výslechu udala, že manžela viděla naposledy 6. srpna pozdě večer, kdy odešel z domu s nějakým svým přítelem.

Při pitvě byly nalezeny na těle oběti larvy much, které se již na něm stačily usadit. Entomologové je určili jako třetí stadia masařek druhu Cochliomyia macellaria a Phormia regina (čeleď Calliphoridae). Protože tehdy panovala více než třicetistupňová horka a místo nálezu bylo na slunném místě, došli k názoru, že mouchy musely vajíčka, ze kterých se larvy vylíhly, naklást na mrtvolu nejpozději během dopoledne 5. srpna. Státní zástupce převzal tento poznatek tak jednoznačně, že obvinil manželku zabitého z vraždy. Obhajoba se sice snažila závěry entomologů zpochybnit, ale když se soudce přiklonil k témuž názoru jako žalobce, souhlasila obviněná s přímým odsouzením bez dlouhého procesu a náročného důkazního řízení. Dostala – 25 let!

Tento případ připomíná jiný, starší příběh, ve kterém mouchy také sehrály svou roli, i když opačnou než v případě předchozím. Je to snad vůbec první případ v novodobé historii, kdy byl hmyz takto využit. Nález tu měl zásadní, přímo osudový význam. Někdy v šedesátých letech byl na doživotí odsouzen jeden maďarský převozník za to, že údajně zabil listonoše, který se jím nechával převážet. K vraždě došlo v září a převozník tehdy nastoupil do práce v šest večer. Později v noci byl pak poblíž řeky nalezen nešťastný pošťák. Pitva byla provedena následujícího dne ve 4 h odpoledne. Zjistilo se, že listonoš byl zabit nožem a že na jeho těle jsou masy žlutavých vajíček much a vylíhlých larev, velkých 1–2 mm. Tak to bylo udáno do protokolu. Převozník se sice zapřísahal, že nikoho nezabil, ale soud tehdy, pochopitelně, k nějakým entomologickým nálezům nepřihlížel a obviněného odsoudil. Po osmi letech se k případu vrátil entomolog F. Mihalyi z budapešťského muzea, který měl již za sebou řadu pokusů s mouchami napadajícími mrtvoly zvířat i lidí. Přesně věděl, ve kterou denní dobu kladou vajíčka, po kolika hodinách se při určitých teplotách líhnou jejich larvy atd. A tak začal podle údajů v protokolech usuzovat, že nalezené larvy se musely vylíhnout z vajíček, které byly mouchami nakladeny na tělo oběti již přede dnem pitvy (ne až v den jejího konání, jak se předpokládalo). A protože věděl, že tyto typy much kladou vajíčka jen během dne, tvrdil, že k nakladení muselo dojít ještě za světla. Za světelných poměrů panujících v září to muselo být nejpozději před šestou hodinou večerní. Podle toho by byl muž zavražděn dříve, než vůbec převozník přišel do práce. Nasvědčovalo to tomu, že byl převozník odsouzen neprávem. V obnoveném procesu soud skutečně entomologovo tvrzení přijal a převozníka propustil na svobodu.

Trochu si ale tu příliš „růžovou“ situaci uveďme na pravou míru. Pohybujeme se v přírodě. Není to matematika, a tak mnohé nemusí platit tak skálopevně. Např. r. 1990 vyšla práce dokazující, že některé druhy much, které kladou svá vejce na mrtvoly, činí tak i za tmy! Mihályiho tvrzení by tak vzalo za své. Ale co. Jak se zdá, tak on to ten převozník tenkrát skutečně neudělal. Hůře to dopadlo se zmíněnou paní, ale jistě pro podezření z vraždy svědčilo více okolností než jen nalezené mouchy. O tom nám však již skupina badatelů kolem N. H. Haskella z vysoké školy v Rensselear (Indiana, USA), která se touto záležitostí zabývala, více neříká. (Sborník souhrnů z XX. Mezinárodního entomologického kongresu, konaného ve Florencii 25. – 31. srpna 1996, s. 753.)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...