Aktuální číslo:

2023/6

Téma měsíce:

Signál a šum

Obálka čísla

Ve zkratce

 |  5. 11. 1998
 |  Vesmír 77, 654, 1998/11

  • Chlorované uhlovodíky se nacházejí i v nehostinných oblastech Antarktidy a Arktidy. Vyšší těkavost v teplých oblastech, transport na velké vzdálenosti a následující kondenzace v chladnějších oblastech vedou ke zvyšování depozice těchto uhlovodíků s výškou. Měření akumulace na zasněžených svazích v západní Kanadě prokázalo 10 až 100násobný vzrůst koncentrace deponovaných chlorovaných uhlovodíků ve výšce 3100 metrů proti koncentraci ve výšce 770 m.

    (Nature 395, 585, 1998)

  • Cenu Alberta Laskera získalo šest badatelů za výzkum související s rakovinou. Lee Hartwell, Yoshio Masui a Paul Nurse byli odměněni za základní výzkum mechanizmů řídících dělení buňky. Alfred G. Knudson ml., Peter C. Nowell a Janet D. Rowleyová ji obdrželi za práce o genetice rakoviny. Zvláštní cenu dostal dřívější editor časopisu Science Daniel E. Koschland ml.

    (Naturee 395, 424, 1998)

  • Cambridžská univerzita získala 12,5 milionu dolarů od Gordona Moora ze společnosti INTEL na novou budovu knihovny pro fyzikální vědy a techniku. Knihovna bude zahrnovat také archiv Stephena Hawkinga, který tento známý astrofyzik přislíbil odkázat knihovně.

    (Nature 395, 530, 1998)

  • Nekrolog Otto Wichterla pro prestižní britský časopis Nature napsal jeden z jeho žáků Jindřich Kopeček z Utažské univerzity v Salt Lake City. Cituje Wichterlův výrok na setkání s doktorandy na podzim r. 1961: „Ti z vás, kteří toho o svém projektu nebudou za rok vědět víc než váš školitel, by toho měli nechat.“ Uveďme bez komentáře ještě z Kopečkova nekrologu: „Jeho kariéra byla znovu [...] r. 1968 přerušena. Byl nucen pracovat osamoceně, nicméně jeho patenty vytvořily větší příjem než zbytek ústavu dohromady (v osazenstvu ústavu se vyskytovala více než stovka držitelů hodnosti CSc.).

    (Nature 395, 332, 1998)

  • Kompaktní přístroj na křemíkovém substrátu schopný analyzovat DNA ze vzorků o objemu nanolitru byl vyvinut za pomoci fotolitografických technik. Dostupnost „jednoduchého“ přístroje, který nevyžaduje specializovanou laboratoř s vysoce školeným personálem, se projeví nejen v medicíně, soudním lékařství a zemědělství, ale ovlivní i projekt HUGO – analýzu lidského genomu. Nestátní firma přišla s projektem analýzy lidského genomu za podstatně kratší dobu a za pouhých 300 milionů dolarů, tj. desetinu částky požadované projektem HUGO.

    Science 282, 483–487, 1998

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Včely chodí do tanečních

Včely chodí do tanečních

Kateřina Bezányiová  |  29. 5. 2023
Dělnice včely medonosné (Apis mellifera) umějí svým kolegyním v úlu sdělit, kde se nachází zdroj potravy, za kterým by se měly jako rekrutky...
Signál a šum ve fyzice částic

Signál a šum ve fyzice částic

Tomáš Davídek  |  29. 5. 2023
Ve vědách je šum – na rozdíl od české státní hymny – nežádoucím jevem provázejícím každé měření. Není to však jediná obtíž, s níž se musí...
Zvuk a jeho kvality

Zvuk a jeho kvality uzamčeno

Většina z nás žije celý život obklopena zvukem. Někdy by se chtělo říci hlukem, ale je zřejmé, že některé zvuky jsou pro nás žádoucí, ba i...