Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Od protézy k přeludu – Stelarc

 |  5. 11. 1998
 |  Vesmír 77, 658, 1998/11

Vystoupení Od protézy k přeludu, které proběhlo v září ve Veletržním paláci, představilo prvně v Praze australského multimediálního performera Stelarca. Prezentaci jeho akcí uvedlo pražské internetové centrum Terminal Bar v Soukenické ulici ve spolupráci se Sbírkou moderního umění Národní galerie.

Stelarc, který patří již dvacet let k nejslavnějším osobnostem akčního umění, se proslavil na konci 70. let, když jako jeden z prvních umělců začal ve své práci používat poznatky a nástroje vyspělých technologií, například robotiky, kybernetiky, medicínské praxe nebo z internetu a virtuální reality. Od prvních performancí, při nichž se nechával zavěsit do prostoru na háky upevněné na nahém těle, se soustředil na tělesnost: rozvíjel body art zviditelněním mozkových impulzů, tlukotu či fibrilace srdce, videodokumentací plic, žaludku i tlustého střeva. Vlastní tělo se mu stalo laboratoří, v níž elektronické protézy ovládané počítačovou technikou překračují hranice mezi organickým tvarem a strojem. Ve Veletržním paláci Stelarc promluvil o své fascinaci technikou a předvedl zde svou pažní protézu – Třetí ruku, ovládanou internetovým vyhledávačem a stimulací svalového systému. Stelarcův průzkum lidské tělesnosti a jeho zájem o alternativní estetické a technologické přístupy rozšiřují možnosti, jimiž současné umění poznává a reflektuje civilizaci na konci druhého tisíciletí. Jeho zhuštěné komentáře k vlastním akcím nejlépe naznačují, jaké obzory se prostřednictvím umělcových provokativních gest otvírají: „V naší době invaze technologie už nemá smysl chápat tělo pouze jako místo, k němuž se váže psychika a sociální aspekty bytí, ale spíše jako strukturu, kterou je potřeba sledovat a přizpůsobovat. V psychosociálním období je určujícím rysem tělo, které samo sebe obíhá a osvětluje jako objekt zkoumání a metafyzické kontemplace. Konfrontace s obrazem zastaralého těla, které je odkázáno na protézy informačních systémů, však způsobuje člověku trauma, takže tělo opouští svou subjektivitu a zvažuje nutnost nově projektovat své struktury. Důsledkem změny architektury těla je přizpůsobení a rozšířené vědomí světa.“

Stelarcovy sugestivní akce a tělesné skulptury diváky na první pohled zaujmou, z jeho komentářů ale brzy zjistí, že mu jde o novou definici lidstva: „Tělo, na němž přistává miniaturizování a biokompatibilní technologie, se stává postevolučním projektilem, který opouští starou formu, aby mohlo rozvíjet nové formy a funkce. Znamená to, že technologie už není jen přídavným zařízením, ale že se stává implantátem. To, co bylo kdysi obalem, se změnilo v součást těla. V roli nástroje technologie tříštila a odosobňovala zkušenost, jako komponent má potenciál otevřít cestu k posthistorické, transhumánní a mimozemské existenci lidstva. Evoluce končí tam, kde hostitelské tělo proniká technologie a nastupuje náhradní bytí, v němž dominuje umělá inteligence.“

Stelarc působí na Carnegie Mellon University jako profesor umění a robotové techniky. Jeho performance proběhly s velkou pozorností médií v mnoha světových metropolích. Akci s Třetí rukou umělec předvedl i v rámci letošní retrospektivní přehlídky akčního umění Out of actions, která byla na začátku roku zahájena v Los Angeles, v létě pokračovala ve vídeňském Uměleckoprůmyslovém muzeu (MAK) a v roce 1999 bude v Muzeu moderního umění v Barceloně a v Tokiu. Vystoupení ve Veletržním paláci předznamenává Stelarcovu performanci, která se v Praze uskuteční na začátku příštího roku.

Podzimní rovnodennost 1980

Sfoukni svou svíčku!

_ Vidím jak se třpytí hvězdy.

Sfoukni hvězdy!

_ Tamhle, blesk.

Vyloupni si oči!

_ Sladce šumí - srdce - vlny - oceán.

Utrhni si uši!

_ Cítím vůni medových řek, mléka a vína.

Uřízni si nos!

_ Polib mne, prosím.

Zavři hubu!

_ Moje kůže dýchá, dotýká se, mluví.

Stáhni si kůži!


Svaly, střeva, všechny tvé kosti

Visí vzhůru nohama

Homo sapiens sapiens


Na masném trhu

V megalopoli

Ve velkém století


Kolik

Bys zaplatil

Aby ti vrátili tělo?

NANAO SAKAKI: Výbor z tvorby, Pražská imaginace, Praha 1990

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Věra Jirousová

 

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné