Od protézy k přeludu – Stelarc

Vystoupení Od protézy k přeludu, které proběhlo v září ve Veletržním paláci, představilo prvně v Praze australského multimediálního performera Stelarca. Prezentaci jeho akcí uvedlo pražské internetové centrum Terminal Bar v Soukenické ulici ve spolupráci se Sbírkou moderního umění Národní galerie.

Stelarc, který patří již dvacet let k nejslavnějším osobnostem akčního umění, se proslavil na konci 70. let, když jako jeden z prvních umělců začal ve své práci používat poznatky a nástroje vyspělých technologií, například robotiky, kybernetiky, medicínské praxe nebo z internetu a virtuální reality. Od prvních performancí, při nichž se nechával zavěsit do prostoru na háky upevněné na nahém těle, se soustředil na tělesnost: rozvíjel body art zviditelněním mozkových impulzů, tlukotu či fibrilace srdce, videodokumentací plic, žaludku i tlustého střeva. Vlastní tělo se mu stalo laboratoří, v níž elektronické protézy ovládané počítačovou technikou překračují hranice mezi organickým tvarem a strojem. Ve Veletržním paláci Stelarc promluvil o své fascinaci technikou a předvedl zde svou pažní protézu – Třetí ruku, ovládanou internetovým vyhledávačem a stimulací svalového systému. Stelarcův průzkum lidské tělesnosti a jeho zájem o alternativní estetické a technologické přístupy rozšiřují možnosti, jimiž současné umění poznává a reflektuje civilizaci na konci druhého tisíciletí. Jeho zhuštěné komentáře k vlastním akcím nejlépe naznačují, jaké obzory se prostřednictvím umělcových provokativních gest otvírají: „V naší době invaze technologie už nemá smysl chápat tělo pouze jako místo, k němuž se váže psychika a sociální aspekty bytí, ale spíše jako strukturu, kterou je potřeba sledovat a přizpůsobovat. V psychosociálním období je určujícím rysem tělo, které samo sebe obíhá a osvětluje jako objekt zkoumání a metafyzické kontemplace. Konfrontace s obrazem zastaralého těla, které je odkázáno na protézy informačních systémů, však způsobuje člověku trauma, takže tělo opouští svou subjektivitu a zvažuje nutnost nově projektovat své struktury. Důsledkem změny architektury těla je přizpůsobení a rozšířené vědomí světa.“

Stelarcovy sugestivní akce a tělesné skulptury diváky na první pohled zaujmou, z jeho komentářů ale brzy zjistí, že mu jde o novou definici lidstva: „Tělo, na němž přistává miniaturizování a biokompatibilní technologie, se stává postevolučním projektilem, který opouští starou formu, aby mohlo rozvíjet nové formy a funkce. Znamená to, že technologie už není jen přídavným zařízením, ale že se stává implantátem. To, co bylo kdysi obalem, se změnilo v součást těla. V roli nástroje technologie tříštila a odosobňovala zkušenost, jako komponent má potenciál otevřít cestu k posthistorické, transhumánní a mimozemské existenci lidstva. Evoluce končí tam, kde hostitelské tělo proniká technologie a nastupuje náhradní bytí, v němž dominuje umělá inteligence.“

Stelarc působí na Carnegie Mellon University jako profesor umění a robotové techniky. Jeho performance proběhly s velkou pozorností médií v mnoha světových metropolích. Akci s Třetí rukou umělec předvedl i v rámci letošní retrospektivní přehlídky akčního umění Out of actions, která byla na začátku roku zahájena v Los Angeles, v létě pokračovala ve vídeňském Uměleckoprůmyslovém muzeu (MAK) a v roce 1999 bude v Muzeu moderního umění v Barceloně a v Tokiu. Vystoupení ve Veletržním paláci předznamenává Stelarcovu performanci, která se v Praze uskuteční na začátku příštího roku.