Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Srpen ve vědě

O čem se psalo ve světě i u nás
 |  5. 10. 1998
 |  Vesmír 77, 590, 1998/10

Poznán genom bacilu tuberkulózy

Stewartovi Colemu a jeho čtyřiceti kolegům z Pasteurova ústavu se podařilo určit geny bacilu vyvolávajícího tuberkulózu. Analyzovali 4 411 529 párů bází tvořících 4000 genů mikroorganizmu Mycobacterium tuberculosis. Odhalili i geny, které u tohoto bacilu vyvolávají odolnost vůči antibiotikům. Úloha mnoha genů zůstává pochopitelně stále ještě neznámá.

Hojnost přeje dvojčatům

Ženy, které žijí v izolovaném prostředí jihozápadu Finska, mají častěji dvojčata, tvrdí Virpi Lummaa s kolegy z Univerzity v Turku.

Na Alandských ostrovech rodí dvojčata 21,3 % žen, zatímco na finské pevnině 14,9 %. Mít dvojčata je patrně výhodné pro ženy, které mohou mít za svůj život víc dětí.

V uplynulých staletích lidé na těchto ostrovech žili v daleko větší hojnosti než na pevnině. Dlouhodobý dostatek jídla – beze strachu z hladu – umožňuje přírodě zvyšovat počet potomků. A uplatní se tak geny, které určují, že se maminkám bude rodit více dětí, čemuž evoluce pomáhá právě dvojčaty.

Lov viru španělské chřipky pokračuje

Nedávno se podařilo určit složení viru, který po první světové válce zahubil dvacet milionů lidí na celém světě, viru španělské chřipky.

Za oběť jí tehdy, před osmdesáti lety, padlo i šest mladých horníků z uhelných dolů na Špicberkách, kteří byli ve věku 18 až 29 let. Profesorka Torontské univerzity K. Duncanová začala už před pěti lety uvažovat o tom, že by mohla složení brutálního viru, který usmrtil více lidí, než jich padlo v první světové válce, odhalit z těl pochovaných do věčně zmrzlé půdy. Volba padla právě na severskou krajinu Špicberků.

Exhumace zemřelých byla plánována na letošní srpen. Je sice málo pravděpodobné, že se virus ve věčně zmrzlé půdě uchová živý, ale i proti tomu se výzkum musel zajistit. Nad hroby hřbitova administrativního centra souostroví Longyearbyen byla postavena nafukovací kupole s bezpečnostními vchody, kde se vzduch mohl zbavit případných choroboplodných mikroorganizmů. Pro výzkumníky byly přichystány zvláštní oděvy, a dokonce i léky zvyšující imunitu organizmu.

Tým složený z odborníků čtyř zemí nezapomněl na společenskou „přípravu“ – předem informoval místní obyvatelstvo, především 1200 lidí z města Longyearbyen, o cíli výzkumu. Špicberčany se skutečně podařilo přesvědčit, že jim od viru španělské chřipky nehrozí nebezpečí. Zemřelí horníci byli mladí, a tak potomka zanechal pouze nejstarší z nich. Jeho 83letá dcera souhlasila s exhumací, protože uznala humánní cíl výzkumu.

Práce měly být zahájeny 21. srpna. Získané vzorky se budou zhruba jeden a půl roku zkoumat ve čtyřech světových laboratořích.

Ötzi pomáhá kriminalistům

O muži z ledovce (tak nazval svou knihu o nálezu a výzkumu našeho dávného prapředka rakouský archeolog Konrad Spindler; viz recenzi Vesmír 77, 573, 1998/10) se tento přehled v minulých letech zmiňoval často, i o tom, že se věda snažila vytvořit si z mumie obraz tváře člověka, který ve střední Evropě žil před více než pěti tisíciletími.

Takové portréty se dřív vytvářely např. modelováním z hlíny, promítal se do nich obraz lebky, ale hodně tehdy mohla zkreslit větší nebo menší dovednost spolupracujícího umělce. Pak přišly ke slovu počítače. Peter Vanezis z oddělení soudního lékařství a vědy Univerzity v Glasgowě se také podílel na rozsáhlém mezinárodním výzkumu člověka z Alp a vymyslel při tom nový postup využití počítače k vytváření podoby obličeje. Jde o metodu neobyčejně přesnou a rychlou. Lebku zmapuje během třiceti vteřin dvacetitisíci laserovými záblesky, a pak stačí přidat například údaje o rase (tedy barvě kůže), o pohlaví a další.

Tvář ötztaalského člověka se na obrazovce zjevila jako živá, a proto nová metoda zlákala i německé kriminalisty. Řeší případ neznámé uškrcené dívky, patrně tureckého původu. Pachatel ji znásilnil, uškrtil a ve snaze, aby její totožnost nebyla určena, jí opálil hlavu na ohni.

Molekulární biologové rozborem DNA odhalili, že ji znásilnil její vlastní otec. Aby pátrání pokročilo, musí se pochopitelně nejprve zjistit, kdo ta mladá žena byla. Najít vraha – jejího otce – by pak neměl být problém. Nový postup chtějí využívat i britští kriminalisté.

Auta ohleduplnější

Evropští výrobci automobilů se zavázali, že jejich výrobky budou v budoucnu méně zamořovat ulice i silnice výfukovými plyny, a to o 25 %. Evropská komise tedy vychází z toho, že v r. 2008 by nově vyrobená auta vypouštěla v průměru 140 gramů oxidu uhličitého na jeden ujetý kilometr oproti dnešním 186 gramům.

Evropská komise původně doufala ve 40% snížení. Ochránci životního prostředí příslib výrobců komentují tím, že jediným prostředkem k snižování emisí pocházejících z aut je podle jejich názoru zvyšování daní na pohonné hmoty.

Podoba strategie ruské vědy

Vláda Ruské federace po dlouhotrvající diskusi přijala seznam 17 vědních oborů, které chce – vzhledem k nedostatku peněz – rozvíjet přednostně. Podle ministra vědy a technologií V. Bulgaka byla rozhodujícím kritériem výběru světová úroveň těchto disciplín.

Vybrány byly: letecká a kosmická technika, atomová energetika, bílkovinné preparáty, látky slučitelné s biologickými objekty, biotechnologie na základě biologického inženýrství, katalyzátory, keramické materiály a nanokeramika, membrány, rekombinantní vakciny, supratvrdé materiály, systémy zabezpečení života a ochrany člověka v extrémních podmínkách, systémy umělé inteligence a virtuální reality, systémy porozumění řeči, textu a vyobrazení, technologie imunokorekce, sledování přírodního a technogenního prostředí, prognózování rozvoje klimatu, technologie ekologických systémů a vývoje přírodních zdrojů, elektronové, iontové a plazmové.

Špičkové technologie, které se dnes využívají v Rusku, jsou v této zemi vytvořeny z pouhých 5–10 %. Dá se za dané situace vůbec věda v Ruské federaci nějak přiblížit výrobě, aby byla konkurenceschopná? ptají se ruští představitelé. Vždyť na světovém trhu v hodnotě tří trilionů dolarů se ruské „vysoké technologie“ podílejí méně než jedním procentem. Podíl USA dosahuje 39 %, Japonska 30 % a Německa 16 %.

Plánovači vědy registrují v ruské vědě sto směrů. Podle jejich názoru v oněch 17 oborech, jimž byla v Rusku dávána přednost, ruská věda ve světě stále vede. Proto by pro ně už r. 1999 mělo vzniknout 17 federálních vědecko-technických center.

V dalších 22 směrech by se prý ruská věda mohla dostat na světovou špičku během pěti až sedmi let, a proto by vláda do těchto oborů měla dávat aspoň nějaké prostředky, aby zcela nezanikly. A na ostatní vědu patrně nezbude nic. Odtud pocházejí obavy, že by mohly zanikat i perspektivní nové obory (odvětví kybernetiky a genetiky).

Co bude s uplatněním vědy, když v Rusku teď připadá na deset vědeckých pracovníků jediný manažer, který se má snažit vědecké objevy patentovat a uplatnit ve výrobě. Ve vyspělých zemích je podle ruských představ poměr opačný – deset manažerů se podílí na exploataci výsledků jediného vědce...

Rusko disponuje stále 12 % všech vědeckých pracovníků světa, ale na světovém trhu se uplatňuje procentem jediným.

Jak se vyplácí průmyslový výzkum

Podle současné britské studie je kvalita britského a francouzského průmyslového výzkumu přibližně na stejné – bohužel průměrné – úrovni.

Studie vychází z analýzy 300 největších světových společností, resp. jejich investic do výzkumu a vývoje. V tomto pelotonu, který je v čele světové výroby, se nachází 133 společností USA, 69 Japonska, 22 Německa, 19 Spojeného království a 18 Francie. Poměr mezi investicemi do výzkumu a vývoje a tržbou za prodané zboží, udávající úspěšnost výzkumné a vývojové základny pro všech 300 světových společností, vychází pro rok 1997 na 4,6. Když se takto hodnotí jednotlivé společnosti, pak jejich výkonnost vytváří následující žebříček: USA 10,8, Německo 6, Japonsko 5,4, Spojené království 4,9 a Francie 4,9.

Výdaje na výzkum a vývoj u těchto společností v letech 1996–1997 v jednotlivých státech vzrostly: USA o 17 %, Německo o 10 %, Japonsko o 9 %, Francie o 7 % a Spojené království o 5 %.

Francouzi jsou nespokojeni se skutečností, že jejich nejlepší společnost Alcatel Alsthom je co do výše výdajů na výzkum a vývoj mezi třemi sty světovými společnostmi až na 35. místě. Z hlediska úspěšnosti vynakládaných prostředků je první francouzská firma Aérospatiale na 40. místě, SNECMA na 68. a Rhône-Poulenc rovněž na 68. místě.

Srovnávání intenzity vědy a výzkumu je samozřejmě smysluplnější, když se provádí podle oborů. Např. v chemii je Rhône-Poulenc lepší než Hoechst nebo Bayer, ale dvakrát horší než Monsanto či Boehringer. Francouzi konstatují, že se v tomto výzkumu téměř vůbec neuplatnila jejich spotřební elektronika, výroba přístrojů, informatika, farmacie a biotechnologie. Naproti tomu jsou velmi dobří ve výrobě elektřiny. Renault se svou úspěšností dostal mezi General Motors a Forda, za ním zaostává Peugeot.

Metodika studie má pochopitelně své nedostatky. Nezachycuje trendy, např. určitá společnost může být dobře hodnocena pro výkonnost svého výzkumu a vývoje, ale může nyní ustupovat z trhu. Nepřiblíží se k menším společnostem, které se nevešly mezi tři sta největších, ani k těm, které teprve začínají stoupat strmě vzhůru (a v budoucnu napodobí třeba raketový růst Microsoftu). Rovněž pouhý údaj o výdajích na vědu a výzkum nemusí nic vypovědět o inovačních schopnostech. Takováto národní srovnání budou stále obtížnější, protože mnohé národní koncerny se proměňují v mezinárodní. Nejspíš bude záhy možné považovat takové společnosti jako Rhône-Poulenc nebo Saint-Gobain za francouzské. A naopak koncern Alsthom sice sídlí ve Francii, ale jeho vedení je veskrze internacionální.

Trend růstu významu průmyslového výzkumu je však zřejmý. Například v Německu financoval průmysl v r. 1997 vědu a výzkum ve státě už z plných 76 %.

Pro zajímavost uveďme čelo tabulky společností, které vydávaly v r. 1997 na výzkum a vývoj největší sumy: General Motors, Ford Motor, Siemens, IBM, Hitachi, Toyota Motor, Matsushita Electric Industrial, Daimler-Benz, Hewlett-Packard, Ericsson Telefon, Lucent Technologies, Motorola, Fujitsu, NEC, Asea Brown Boveri, El du Pont de Nemours, Toshiba, Novartis, NTT, Volkswagen, Intel, Hoechst, Bayer, Sony, Northern Telecom, Johnson & Johnson, Bell Canada Enterprises, Philips, Roche, Honda Motor, Pfizer, Microsoft, Boeing, Glaxo Wellcome, Alcatel Alsthom, Robert Bosch, Chrysler, Merck, Monsanto, AHP, Texas Instruments, Renault, General Electric, Mitsubishi Electric, Rhône-Poulenc, BASF, Bristol-Meyers, SmithKline, Eli Lilly, Canon.

Nejvyšší úspěšnost výzkumu a vývoje vykazují tyto americké společnosti: Platinum Technology 63,6, Chiron 47,1, Genentech 42,5, Biogen 35,3, Bay Networks 29,9, IDT 28,2.

Vyrostou v Rusku nové atomové elektrárny?

Ve světě jsou nyní čtyři státy, které chtějí dále rozšiřovat svou jadernou energetiku. Jižní Korea uvažuje o zbudování sedmi nových reaktorů, Indie právě objednala dva reaktory v Rusku, v Číně jsou čtyři reaktory ve výstavbě a Ruská federace chce do r. 2030 zvýšit podíl vyráběné elektřiny v atomových elektrárnách z dnešních 13 % na 290 %.

Rusové tak chtějí poprvé od černobylské havárie v r. 1986 začít budovat nové jaderné elektrány. Státní společnost Roseněrgoatom by měla do r. 2010 začít stavět dva reaktory obvyklého typu a dva rychlé reaktory, a kromě toho do konce příštího roku dokončit stavbu tří reaktorů, jež byly budovány před r. 1986.

Rychlé reaktory by měly vyrůst na Sibiři v Bělojarsku u Jekatěrinburgu a v Ozersku na jižním Uralu, v sousedství bývalého tajného závodu Majak. Další dva reaktory typu VVER mají být postaveny na severu státu – na poloostrově Kola u Murmansku a v Novovoroněži. Tři dokončované reaktory jsou v Kursku, Kalininu (nedaleko Moskvy) a v Rostově.

Roseněrgoatom konstatoval, že by výstavba přišla na 113,9 miliardy rublů (11,1 miliardy liber). Uvažuje se rovněž o vyřazení devíti starých reaktorů v letech 2006–2010 a o modernizaci dalších.

Západní odborníci jsou pochopitelně k těmto prohlášením skeptičtí a nevěří, že se Rusku podaří získat finanční prostředky. Steve Thomas z Univerzity v Sussexu, specialista na ruskou jadernou energetiku, soudí, že je to velice málo pravděpodobné.

Nebezpečnost ruských atomových ponorek vzrůstá

O tom, jaké nebezpečí pro Severní ledový oceán znamenají rezavějící vyřazené ruské atomové ponorky, se píše často. Nyní situaci sto padesáti starých ponorek označil za kritickou sám náměstek Ministerstva atomové energetiky Ruské federace Nikolaj Jegorov. Rusko do konce století nutně potřebuje získat několik nových moderních úložišť vyhořelého jaderného paliva z reaktorů starých ponorek, ale dosud nemá nové ani jedno.

V Rusku jsou čtyři závody na likvidaci atomových ponorek, jedním z nich je podnik Něrpa, který byl původně zbudován pro údržbu těchto plavidel.

Protože peníze na likvidaci poskytují USA, kontrolují, kdy je ponorka zbavena veškeré výzbroje a radioaktivních látek a může jít do šrotu.

Závod Něrpa je schopen zlikvidovat ročně šest ponorek, finance stačí jen na tři. Rozebrání jedné ponorky trvá dva měsíce. Americké peníze ovšem nemohou uhradit celý provoz závodu. Ruská armáda není schopna objednávky platit, a tak zaměstnanci dříve preferovaného oboru už nedostali plat od listopadu 1997. Přežít jim umožňují lístky na obědy v závodě spolu s poukázkami na kroupy a konzervy do městských obchodů.

Na ruském pobřeží však hrozí sto tun nezpracovaného vyhořelého radioaktivního paliva v rozpadajících se atomových reaktorech.

Landau v udáních

V Kodani si v srpnu na pětidenním mezinárodním sympoziu připomněli devadesáté výročí narozenin laureáta Nobelovy ceny Lva Landaua (viz Vesmír 77, 292, 1998/5).

Při této příležitosti se laická veřejnost Ruska mohla seznámit s výňatky ze svazku KGB vedeného o tomto vědci, který byl v r. 1938 jen zázrakem zachráněn svým šéfem Petrem Kapicou před smrtí ve stalinském vězení (viz také Vesmír 77, 292, 1998/5).

Díky sovětské tajné polici se zachovala četná hlášení o Landauových názorech, o tom, co neopatrně říkal před svými kolegy a přáteli.

Landau se podílel rovněž na vývoji sovětských atomových zbraní, ale bez jakéhokoli vnitřního nadšení. Podle jednoho udání Landau začátkem padesátých let prohlásil: Člověk musí vynaložit všechny síly, aby se nedostal do propletence všech věcí souvisejících s atomem... Rozumný a myslící člověk by si měl vytknout jako cíl, že se bude distancovat od všech úkolů, které si klade stát, tím spíše sovětský stát, založený na utlačování. Jsem degradován na úroveň vědeckého otroka a tím je dáno všechno ostatní.

Z r. 1957 pochází následující výpis z dokumentu tajné policie:

Posudek KGB na akademika K. D. Landaua označený jako vysoce tajný, podepsaný náčelníkem speciálního oddělení Bezpečnostního výboru SSSR Ivanovem:

Bezpečnostní výbor disponuje zprávami velkého počtu agentů z jeho okolí a údaji zachycenými operativní technikou.

  • Nedělím vědu na sovětskou a zahraniční [...] Z toho důvodu se nemohu zúčastnit toho zdůrazňování priority sovětské a ruské vědy, ke kterému nyní dochází.
  • Před Maďarskem [reakce na tzv. maďarské události vojenského zásahu SSSR] jsem ochoten padnout na kolena [...] Naši se rozhodli potřísnit ho krví [...] Jsou to zločinci, jimiž manipuluje naše země.
  • Náš systém, tak jak ho znám od r. 1937, je zcela určitě fašistický systém, který [...] se nebude moci jednoduše změnit.
  • Demokracie bude úspěšná teprve tehdy, až svrhneme byrokracii jako třídu.
  • Nesouhlasím s tvrzením, že náš systém je socialistický, protože výrobní prostředky zdaleka nevlastní lid, ale byrokracie.

Operativní technika zaznamenala, že v rozhovorech s vědci, kteří ho denně navštěvují, Landau nejednou a v různých obměnách hovořil o svých úvahách vztahujících se k nezbytné likvidaci sovětského systému.

Nakonec nějaká nepříliš vzdělaná ruka zaznamenala Landaův výrok:

Naši jsou fašisté od hlavy až po paty. Mohou se stát více či méně liberálními, ale mají fašistické názory. Co však pokládám za nádheru, je to, že tento jezuitský mýtus spěje k záhubě.

Podruhé pak Landaův hlas bez váhání pronesl: Je naprosto jasné, že Lenin byl prvním fašistou.

Mají kočky rozum?

Až z britského tisku jsem se dověděl, že v Praze proběhla konference Mezinárodní antropozoologické společnosti. Debbie Goodwinnová a John Bradshaw ze Southamptonské univerzity měli u nás bojovat s představou vžitou na Západě, že kočky jsou přitahovány lidmi, kteří je nenávidí. Pozorovanými objekty se stalo osm koček a šestnáct mužů. Polovička mužů neměla kočky ráda. Oba výzkumníci zaznamenávali na video minutové setkání každé kočky s každým mužem. Muži nesměli kočku uhodit ani na ni mluvit.

A kočky nijak nedávaly přednost těm, kteří je nemají rádi, naopak častěji zdravily přátelsky vztyčeným ocasem muže, jimž byly milé.

Jak se Američané zajímají o vědu

Závěr zprávy Národní vědecké nadace zní: „Američané se o vědu zajímají víc a víc, ale stále jí rozumějí velice málo.“

Národní vědecká nadace studuje už dvacet let, jak je věda v USA vnímána. Zájem o ni od r. 1979 opravdu vzrůstá. Jestliže se za základ vezme 100, tak se zájem zvýšil z 61 občanů v r. 1979 na 70 v r. 1997.

14 % Američanů sleduje pozorně vědu jako takovou – objevy i jednotlivé události. 19 % se zajímá o lékařské obory, 12 % o životní prostředí, zatímco o mezinárodní politiku pouze 5 %.

Nicméně v průběhu uplynulého dvacetiletí se porozumění vědeckým skutečnostem příliš neprohloubilo. Je podmíněno dosaženou úrovní vzdělání a také společenským postavením. A tak jen 48 % Američanů ví, že Země obíhá kolem Slunce, a téměř každý druhý neví, že v době dinosaurů nežil člověk.

Dva nejvýznamnější zdroje informací o vědě v Americe jsou televize a tisk. Znamená to, že americké sdělovací prostředky dělají svou práci špatně? Ivo Budil

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivo Budil

Mgr. Ivo Budil (*1933-2007) vystudoval žurnalistiku na filozoficko-historické fakultě UK, v letech 1955–1974 pracoval v čs. rozhlasu, od roku 1980 do roku 1990 pracoval v redakci Vesmíru. V roce 1990 se vrátil do Čs. rozhlasu, kde připravoval zejména pořad Meteor, později pracoval v radiu Leonardo. Zemřel 24.10.2007

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné