Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Katherine Esau

/3. 4. 1898 – 4. 6. 1997/
 |  5. 10. 1998
 |  Vesmír 77, 574, 1998/10

Podle zpravodaje Kalifornské univerzity (UC Davis, News Biol. Sci. 5, 4 – 5, 1997/3) zemřela profesorka botaniky K. Esauová 4. června minulého roku, a to ve věku 99 let. Narodila se v Jekatěrinoslavi na Ukrajině, ale po první světové válce emigrovala se svými rodiči do Berlína. Odtud později přesídlila do Spojených států amerických.

V Rusku a v Německu studovala hlavně zemědělství. Roku 1924 získala zaměstnání v Monterey (Kalifornie) u společnosti Spreckles Sugar Co. Zabývala se zde problematikou vrcholové kadeřavosti cukrovky; to je velmi nebezpečná virózní choroba, přenášená křísky. Úkolem Esauové bylo vyšlechtit cukrovku odolnou vůči kadeřavosti. K řešení tohoto úkolu vypracovala vhodný hybridizační program. Roku 1927 se dala zapsat na nástavbové studium na fakultě Kalifornské univerzity v Davisu a doktorát získala r. 1931. Zde dostala také zaměstnání jako anatomka. Zprvu se zabývala patologickou anatomií rostlin a postupně anatomií rostlin v nejširším smyslu slova (včetně studia buňky i zevní stavby rostlinného těla), a to z vývojového hlediska. Ve svých výzkumech využívala od r. 1960 také elektronový mikroskop. O dva roky později přešla z Davisu na fakultu v Santa Barbara téže univerzity.

K. Esauová uveřejnila výsledky svých výzkumů v četných časopiseckých článcích a koncem 40. let začala psát rozsáhlou příručku Plant Anatomy, která vyšla r. 1953 v 1. vydání. Měla velký úspěch nejen v USA, ale i daleko za hranicemi, protože znalost vnitřní stavby rostlin je nutnou podmínkou pro moderní pokroky v dalších oborech, např. v rostlinné fyziologii, biochemii a molekulární biologii. V rámci výměny vědeckých publikací jsem od ní obdržel výtisk této knihy, a to v době, kdy jsem připravoval do tisku 3. vydání své učebnice Základy rostlinné morfologie. Jedním posuzovatelem mé učebnice byl akademik B. Němec. Ten si hned ode mne vyžádal příručku Esauové, když zjistil, že ji cituji na mnoha místech v textu a uvádím také v seznamu užité literatury. Vrátil mi ji asi za tři týdny, hodnotil ji vysoce kladně, a to nejen pokud jde o text, nýbrž i o pérovky a mikrofotografie. Pochvalně se vyjádřil i o skutečnosti, že autorka v knize uvádí početnou užitou literaturu, publikovanou dalšími autory v různých jazycích a nikoli pouze v angličtině. Její kniha vyšla ještě 1965 v 2. přepracovaném vydání. Referoval jsem o něm v časopise Preslia (38, 82. 1996/1).

Většině čtenářů Vesmíru by byla pravděpodobně bližší učebnice Esauové Anatomy of Seed Plants, která vyšla rovněž ve dvou vydáních (1960, 1961). Ta je podstatně stručnější. Její recenzi jsem uveřejnil také v Preslii (35, 181, 1963/2).

Po úvodních kapitolách, které vytvářejí vývojové pozadí této knihy, autorka probírá nejdříve buňky, pak pletiva, pletivné soustavy a konečně vegetativní a reprodukční ústroje semenných rostlin. Přitom plně respektuje všechny didaktické zásady. Její sloh vyniká vzácnou jasností, přesností a současně stručností. O knize lze bez nadsázky říci, že je vynikajícím přehledem stavu ve vývoji rostlinné anatomie r. 1960.

Uvedu ještě aspoň dvě skutečnosti, které při skromnosti autorky dokreslují její profil. Roku 1957 byla jako šestá žena zvolena do Národní akademie věd (National Academy of Science) a r. 1989 obdržela od prezidenta G. Bushe vyznamenání National Medal of Science.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie

O autorovi

Zdeněk Černohorský

Prof. RNDr. Zdeněk Černohorský, DrSc., (*27.12.1910–†5.9.2001) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, kde potom přednášel. Zabýval se mj. lichenologií. Zemřel 5. 9. 2001.

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné