Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Terénní stanice

K čemu sloužily a slouží v ekologii
 |  5. 1. 1998
 |  Vesmír 77, 30, 1998/1

Již od druhé poloviny minulého století byly zřizovány stanice na mořském pobřeží a také na březích jezer. Ekologické zaměření biologie se tehdy rodilo v lůně klasických botanických a zoologických oborů a badatelé pociťovali nutnost pracovat co nejblíže objektům svého vědeckého zájmu. Doprava nebyla ani nejrychlejší, ani příliš pohodlná, osud živého materiálu převáženého do laboratoří byl nejistý, a tak se nelze divit, že navzdory počátečním finančním nákladům se jevily terénní stanice jako ideální řešení.

U nás máme v tomto ohledu více než stoleté prvenství. Prof. Antonín Frič, který koncem minulého století působil v Národním muzeu a na Karlově univerzitě, byl v mnoha směrech nesmírně moderní ekolog. Nechal se inspirovat příkladem zakládaných přímořských výzkumných stanic a prosadil roku 1888 v Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech s finanční podporou továrníka Ferdinanda Pernera konstrukci malé přenosné tzv. létací zoologické stanice (obrázek). S využitím nových možností terénní základny zahájil u nás první vpravdě ekosystémový výzkum. Stanice se postupně stěhovala na dva rybníky: Dolnopočernický u Prahy a Kačležský u Jindřichova Hradce, potom na šumavská jezera Černé a Čertovo, a konečně na slepé labské rameno Skupice u Poděbrad. Mezitím se mu podařilo v roce 1892 vybudovat, s pomocí mecenáše pana Bély Dercsenyho, stálou stanici na břehu Dolnopočernického rybníka (obrázek).

Důvody, které v té době vedly k zřizování terénních laboratoří, jsou pochopitelné. Otázkou zůstává, jaký je význam podobných pracovišť pro ekologii dnes. Doprava většinou není problémem, existuje řada metod, jež umožňují transport živého materiálu či vzorků k chemickým analýzám na velké vzdálenosti. Měřicí přístroje jsou konstruovány pro jednoduchou, často automatizovanou práci v terénu. Zdálo by se tedy, že terénní stanice přežívají jako určitá tradiční zařízení a jsou, zvláště není-li dost finančních prostředků na jejich provoz, odsouzena k postupnému zániku.

Všechny pokusy, ať laboratorní či terénní, je třeba neustále zpětně porovnávat s přírodní skutečností. Řada terénních pokusů se dnes již technicky významně neliší od uspořádání laboratorního. Souběžná měření v pokusných a kontrolních nádržích, opakovaná měření v krátkých časových intervalech, měření či vzorkování během dne i noci, to vše klade vysoké nároky na pracovní nasazení a minimalizaci časových ztrát. Pro podobné účely je terénní stanice jako stvořená.

Charakter velkých přírodních celků je určován především vztahy mezi organizmy. Pro seznámení s těmito skutečnostmi jsou terénní pracoviště ideálním prostředím, které poskytne základní vybavení i technicky velmi dokonalé laboratorní zázemí a zároveň umožní studentům těsný styk s živou přírodou.

Hydrobiologická stanice u Blatné

Jak už to v historii vědy bývá, generace přicházející po průkopnících zaměří svůj zájem většinou do odlišných oblastí. A tak ani prof. Frič neměl ve svém ekosystémovém studiu nádrží pokračovatele srovnatelného významu. Teprve ve dvacátých letech se habilitoval pro hydrobiologii na Karlově univerzitě v Praze doc. Karel Schäferna. Zajímal se nejen o sladkovodní ekologii, ale také o parazity ryb, a byl proto často zván jako expert majiteli velkých rybničních hospodářství. Po dohodě s ředitelem lnářského velkostatku, Ing. Theodorem Mokrým požádal majitele pana Karla Lillgenau (obrázek) o propůjčení nějaké menší budovy, kterou by bylo možno upravit na hydrobiologickou stanici. V roce 1924 byla sepsána smlouva o propůjčení malé hájenky v katastru obce Tchořovice, asi 5 km na západ od Blatné v jihozápadních Čechách. Budova byla již po několik let opuštěná, a tak trvalo celý rok, než byla upravena pro výzkumný provoz i výuku. Slavnostní otevření Hydrobiologické a rybářské stanice se konalo 31. 10. 1925 a zúčastnila se ho řada okolních majitelů rybničních hospodářství i hosté z pražské univerzity, České akademie věd, Masarykovy akademie práce a dalších kulturních či vládních organizací (obrázek). Obě výše zmíněné akademie se také podílely na nákladech stavebních úprav i pozdějšího provozu stanice (viz Vesmír 4/55, 197, 1925).

Od té doby stanice nepřetržitě slouží původnímu účelu, vymezenému docentem Schäfernou v zahajovacím projevu: „hydrobiologickému a rybářskému výzkumu v terénu a výuce studentů“. Výzkum zde probíhal, byť v omezené míře, i za války. V roce 1948 byla existence stanice ohrožena, protože po vyvlastnění lnářského velkostatku, jenž mezitím přešel do majetku pražského právníka JUDr. J. Vaníčka, bylo i uživatelské právo ke stanici zrušeno. Aktivitou profesorského sboru byla stanice zachráněna a Karlova univerzita ji posléze získala do svého vlastnictví. V průběhu následujících desetiletí byla stanice rozšířena, byl zaveden elektrický proud a voda a laboratoře byly vybaveny moderní analytickou technikou.

Výzkumné projekty studentů i odborných pracovníků jsou dnes zaměřeny na teoretické otázky populační ekologie vodních organizmů, jejich genetiky či vlivu na charakteristické vlastnosti celého ekosystému. Vedle teoretických projektů se studují i praktické problémy, např. vliv kyselých srážek (znečištění ovzduší) na vodní nádrže, hromadění těžkých kovů v tělech vodních organizmů nebo uplatnění různých ekotechnologických metod.

Od slavnostního zahájení provozu stanice až do dneška je vedena kronika, kde jsou zaznamenány všechny pracovní návštěvy. Má již 12 svazků. Nejstarší z nich obsahuje vlastnoruční zápisy prof. Friče z činnosti létací stanice na Černém jezeře na Šumavě a labském rameni Skupice (obrázek).

Budoucí osud tohoto prosperujícího terénního pracoviště je zatím nejistý. Na budovu a pozemek stanice vznesli restituční nároky potomci bývalého majitele, a tak další výzkumná a výuková činnost bude záviset na příštích dohodách.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Vladimír Kořínek

 

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...