Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

(NE)ZÁVISLOST HODNOCENÍ

 |  5. 9. 1997
 |  Vesmír 76, 484, 1997/9

Chtěl bych upozornit na poučný článek „Nepotism and sexism in peer-review“ (Nepotizmus a sexizmus v nezávislém hodnocení), který vyšel v Nature 378, 341, 1997. Autorky Christine Venneras a Agnes Wold v něm popisují svůj výzkum, v němž hledaly příčinu nižší úspěšnosti žen v soutěži o získání vědeckých grantů u švédské Medicínské výzkumné rady. Zjišťovaly korelaci mezi bodovým hodnocením, které získal daný projekt, a vědeckou produktivitou předkladatele danou počtem jeho publikací násobeným průměrným počtem citací v daném časopise. Ukázalo se, že zatímco v rámci jednoho pohlaví je tato korelace zcela jasná, ženy v nejvyšší kategorii nedosahovaly ani takového hodnocení jako muži, jejichž vědecká produktivita byla až čtyřikrát nižší. Jako muž ponechávám tuto korelaci bez komentáře. Dál bych rád upozornil na jinou velmi zajímavou korelaci, kterou autorky nazvaly „Friendship bonus“. Ukázalo se totiž, že laboratoře spřízněné s některým členem komise dostávaly vyšší hodnocení než laboratoře bez podobného napojení. Korelace byly téměř navlas stejné.

Na článku je pro mne nejzajímavější to, že vůbec mohl vzniknout. Obecně se totiž výsledky hodnocení systémem peer review vůbec nezveřejňují, natož aby se zveřejňovala jména hodnotitelů. Ve Švédsku ale existuje Zákon o svobodě tisku, který zaručuje individuální přístup ke všem údajům státních nebo obecních orgánů s výjimkou těch, které jsou vyjmenovány Zákonem o tajemství, tj. údajů, které by mohly ohrozit bezpečnost státu, mezinárodní vztahy nebo občanovu osobní integritu. Autorky přinutily úředníky Medicínské výzkumné rady soudně k vydání potřebných dat. To, mimo jiné, vedlo k praktickému zániku klasického per reviewing systému ve Švédsku, protože dnes již není tajná ani identita hodnotitele, ani jeho hodnocení. Nezdá se, že by v důsledku toho nějak významně poklesl počet lidí ochotných hodnotit projekty.

Švédsko se nám v lecčems podobá: především velikostí státu a tím, že v posledních letech byl významně omezen a změněn tok prostředků do vědy ze státního rozpočtu. Také náš peer reviewing systém trpí mnoha podobnými nešvary, jakými trpěl systém švédský. Je veřejným tajemstvím, že „Friendship bonus“ je u nás základem, nikoli zkreslením, mnoha hodnocení. Účastnil jsem se několika diskusí o hodnocení grantu, kde hodnotitel před přečtením textu uvažoval, jestli si může dovolit grant nedoporučit. Na rozdíl od Švédska u nás neexistuje povinnost zveřejňovat to, co není předmětem státního tajemství. Zato u nás existuje všeobecná ukecanost a drbárna, takže se člověk z druhé ruky a nepřímo dozví i to, co je předmětem státního tajemství, mnohdy ve velmi zkreslené formě. Mám pocit, že u nás by k pročištění atmosféry všeobecného podezírání a k objektivitě rozhodování přispěl přístup k údajům o rozohodování komisí v grantových agenturách, kterých máme, mimochodem, alespoň desetkrát více než nepoměrně bohatší Švédsko.1)

Poznámky

1) Pozn. red.: Připojujeme úryvky ze stanovisek dvou lektorů:„Štys má buď odvahu, nebo je už úplně zoufalý. Osobně si myslim to samé, ale nepublikovala bych to. Myslím, že by u nás pomohlo alespoň to, kdyby se zveřejňoval poměr impaktových bodů (v delším časovém úseku počet citací) v poměru ke grantovým prostředkům uděleným jednotlivým pracovníkům.“ „Samozřejmě, ze peer reviews jsou tzv. neobjektivní a že podpisem hodnotitele by se nic nepokazilo, protože se stejně všichni známe. Jenže za podobnými úvahami pořád cítím přání, aby se prostředky přidělovaly na hlavu, a ne na projekt. Nebo dokonce na instituci.“ Shodou okolností se v tomto čísle sešlo několik článků, které se zabývají mj. také financováním vědy – viz str. 506-507, 534. O stanovisko jsme rovněž požádali GA ČR.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Dalibor Štys

RNDr. Dalibor Štys CSc. (*1962) vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě UK. V Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity se zabývá experimentálně termodynamickými dějiv živých systémech.

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné