Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Nový herec v dramatu estrogenního receptoru

 |  5. 8. 1997
 |  Vesmír 76, 431, 1997/8

Ediční poznámka profesora Khorache pod tímto titulkem (Endocrinology 138, 861–862,1997) upozorňuje na následující stránky, kde George G. J. Kuipier srovnává specifitu a tkáňovou distribuci variant alfa a beta lidského estrogenního receptoru (ER).

Funkci estrogenů v buňce zprostředkuje estrogenní receptor. Je to protein, který je vystavěn z několika oddělených funkčních částí (domén), které působí ve vzájemné souhře. Doména vázající ligand je schopna vázat přirozené estrogeny, ale také některé látky pocházející z rostlin či hub a látky syntetické. Nejvýznamějším přirozeným savčím estrogenem je 17-beta-estradiol. Po vazbě hormonu se změní konformace receptoru tak, že jiná část (doména vázající DNA) se může vázat na specifickou sekvenci v molekule DNA (hormon-responzivní element). Další část receptoru (transaktivační doména) pak ovlivní okolí místa vazby receptoru tak, že nakonec dochází k přepisování genů řízených touto sekvencí. Existují i látky, které jsou schopny se vázat na receptor (jsou jeho ligandy), avšak tato vazba nevyvolá změny potřebné pro vazbu na DNA a aktivaci genů. Takové látky působí jako antihormony. Popsané schéma platí i pro ostatní steroidní hormony.

Loni byla u lidí a u potkanů objevena dosud neznámá forma estrogenního receptoru. Nový receptor byl označen ER-β, dosud známý estrogenní receptor dostal přídomek α. U potkanů je mezi oběma receptory devadesátiprocentní homologie v DNA-vazebné doméně, ale jen pětapadesátiprocentní homologie v doméně vázající ligand. Afinita obou forem estrogenního receptoru vůči 17-beta estradiolu je téměř stejná, příliš se neliší ani afinity k silným syntetickým estrogenům dietylstilbestrolu, hexestroludienestrolu. Významné rozdíly však byly nalezeny ve vazbě slabších ligandů. Receptor β váže několikrát silněji steroidy 5-androstendiol, 3-beta androstandiol, 19-nortestostetron a nesteroidní fytoestrogeny jako coumestrolgenistein. Receptor α váže silněji 17-alfa estradiol, 4-OH-estradiol a  syntetické estrogeny moxestrol, clomifennafoxidin.

Metodou RT-PCR byla u potkanů prokázána převaha receptoru α v nadvarleti, varlatech, hypofýze, srdci, játrech, ledvině a nadledvině. Receptor β převládal v prostatě, močovém měchýři, plicích a různých oblastech mozku. Vaječníky a děloha byly bohaté na mRNA kódující oba receptory. Nyní už víme, proč se nedařilo přesvědčivě prokázat estrogenní receptor imunochemicky v prostatě a vaječníku, ačkoli estradiol byl cytozolem z těchto tkání specificky vázán. Protilátky proti receptoru α většinou nerozpoznávají receptorβ.

Jaký je však fyziologický význam této receptorové duplicity? Jsou oba receptory regulovány stejnými mechanizmy? Obsazují stejné hormon-responzivní elementy, jsou si při vazbě na DNA a následujících dějích rovnocenné?

Vzhledem k významu estrogenů nejen pro plodnost, ale i pro metabolizmus kostí (nedostatek estrogenů vyvolává osteoporózu) a pro epidemiologii rakoviny prsu (estrogeny zvyšují její riziko) můžeme na tomto poli očekávat v dohledné době atraktivní poznatky.

Literatura

Kuiper G. G. J .M., Enmark E., Pelto–Huikko M., Nilsson S., Gustafsson J. A.: Cloning of a novel estrogen receptor expressed in rat prostate and ovary, Proc. Natl. Acad. Sci. USA 93, 5925–5930, 1996
Kuiper G. G. J. M. et al.: Comparison of the Ligand Binding Specifitty and Transcript Tissue Distribution of Estrogen Receptorsα and β, Endocrinology 138, 863–870, 1997
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné