Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Rudolfinská výstava a Habermelův astroláb

Pražský hrad (29. 5. – 30. 9. 1997)
 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 409, 1997/7

Rudolfinská Praha byla a je stále fenoménem. Relativní náboženská tolerance, zájem o vědy, zájem o jevy okultní, podpora alchymie i umělců a uměleckých řemesel – to vše do Prahy přitahovalo nejen významné umělce, řemeslníky, vědce, ale i dobrodruhy všeho druhu. Vždyť v Rudolfově době Praha měla šedesát tisíc obyvatel a mezi evropskými velkoměsty patřila na šesté místo.

Vědců, kteří tenkrát přišli do Prahy z nejrůznějších důvodů (jednou to byla totální neshoda s panovníkem, jindy strach před inkvizicí – dalo by se říci, že důvody k odchodu se ve světě od té doby příliš nezměnily), sice nebylo mnoho, ale zato věděli, co chtějí zkoumat, a podíleli se na tomto úsilí společně. Pražský Tadeáš Hájek byl bezesporu spiritus agens všeho počínání, Tychona Brahe sem přivedl jen na krátkou ale rozhodující dobu, a Johannes Kepler zde dostal základní impulzy pro svou vědeckou práci a k zúročení spolupráce s Brahem.

Je však řada jiných těmto velikánům velice potřebných specialistů, o kterých je známo mnohem méně, ale dochovala se alespoň signatura na jejich výtvoru.

V říjnu 1995 dražila aukční síň Christie’s v Londýně astroláb, odhadovaná cena byla 300 – 500 tisíc liber. Byl prodán za 450 tisíc liber a ze soukromých rukou zmizel opět do další neznámé soukromé sbírky. Jen díky veřejné aukci měla část veřejnosti možnost se s ním blíže seznámit. Přístroj, který má v průměru 37 cm, byl vyroben pro Alessandra Farnesse (1545 – 1592). Tento muž byl od r. 1586 vévodou z Parmy a ve své době uznávaným vojenským velitelem. Vyznamenal se r. 1571 v rakouských službách v bitvě proti Turkům u Lepanta a o pět let později, tehdy zase ve službách španělského katolického krále Filipa II., porážkou nizozemských protestantů vedených Vilémem Oranžským. Pacifikace Flander mu získala Filipovu přízeň a s ní r. 1585 i řád zlatého rouna.

Autora tohoto nesmírně cenného renezančního astronomického přístroje prozrazuje jeho signování. Podle podpisu pochází z pražské mechanické dílny Erasma Habermela, považovaného už ve své době za jednoho z nejlepších mechaniků matematických a měřicích přístrojů. Ví se s jistotou o více než stovce vědeckých přístrojů, které vytvořil; ne všechny jsou však signovány. Habermelova díla se vyznačují jemnou rytinou písma a za materiál je volena pozlacená měď na rozdíl od tehdy rozšířené mosazi. Gerald Turner soudí právě z tohoto posledního znaku, že Habermel nebyl spojen s tehdejšími flanderskými jemnými mechaniky a spíše mohl jistý čas pobývat v jihobavorském Augsburgu. Ten byl centrem zlatnických a hodinářských řemesel té doby a sídlem Christopha Schisslera, známého, zkušeného, i když ne zrovna brilantního výrobce podobných přesných přístrojů. Je možné, že Habermel se právě zde při přípravě desek pro tisk nebo u zlatníků při přípravě rytého zlatnického dekoru mohl naučit jemné mědirytině, a pak toho umně využít na svých přístrojích.

I když zůstalo zachováno poměrně dost Habermelových přístrojů, je jen nepatrně zmínek o jeho životě. Domněnka, že se učil v Arseniově dílně ve flanderské univerzitní Lovani (v dnešní střední Belgii) je dnes považována ze velice nepravděpodobnou. Spíše se soudí, že se mohl narodit přímo v Praze nebo v jejím okolí a prožil zde většinu svého života. Snad jeho vandrovní léta ho zavedla do Vídně, Itálie a možná i do Nizozemí. Rozhodně přišel s dvorem císaře Rudolfa II. r. 1583 do Prahy, což znamená, že při tomto dvoře působil už ve Vídni. A musel mít nějaký věhlas, aby získal na císařském dvoře postavení. Z toho se usuzuje, že se narodil někdy kolem r. 1550. E. Zinner omylem řadil Habermela do Prahy už v r. 1576, avšak nesprávně. Nejranější dochované datování Habermelova přístroje je až z r. 1585. I z jeho dalšího života je známo málo. Záznam o Rudolfově daru nám prozrazuje, že se r. 1593 oženil. Znám je i rok jeho úmrtí (1606).

Více se ví o Habermelových přístrojích a jeho šlechtických zákaznících. Tak třeba kolem r. 1590 se usadil v Praze Francisco z Padovy, úspěšný lékař a filozof. Jeho erb najdeme na dvaceti přístrojích z Habermelovy dílny. Zakázky dostával i od císařova bratra Maximiliana a od Viléma z Rožmberka.

Je známo, že jeho dílnu navšívil Tycho Brahe – mimochodem rovněž velmi zdatný výrobce astronomických přístrojů, které o třídu zvyšovaly přesnost pozorování – a objednal si u Habermela sextant o rozměru čtyři a půl stopy. Habermel jej vyrobil v roce 1600. Po letošní rudolfinské výstavě zaujme opět své místo ve stálé expozici astronomie Národního technického muzea. Tam také jsou chovány další skvosty z dílny tohoto mistra.

Habermel patřil k řadě pražských přesných mechaniků, jako byli H. Stolle, J. Markgraff a ke konci Habermelova života i Švýcar Jost Bürgi. Ten proslul nejen svými tabulkami antilogaritmů, vydanými v Praze, ale především velmi přesnými hodinovými strojky, na nichž se už ukazují i sekundy. Ač byly vyrobeny v Praze, určeny byly v drážďanské hvězdárně, ve Vídni a některé z nich najdeme i v Kasselu či v Britském muzeu v Londýně. Tato cenná a dnes i nesmírně drahá díla se díky výstavě sešla a připomněla nám, s jakými přístroji se dosahovalo nových teorií.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Jaroslav Folta

RNDr. Jaroslav Folta (*1933-2011) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Věnuje se dějinám přírodních věd a techniky. Touto tematikou se dlouhá léta zabýval v Národním technickém muzeu. Je místopředsedou Společnosti pro dějiny věd a techniky.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné