Potíže s geny pro oči

Myšlenka, že existují molekulární „páni osudu“ komplexních orgánů, tedy jednotlivé hlavní řídící geny, které by byly odpovědné za regulaci raného embryonálního vývoje orgánů, je v poslední době velice svůdná, alespoň pro některé molekulární embryology. Tato představa získala na vážnosti před 2 lety, kdy švýcarští biologové pod vedením W. Gehringa manipulacemi s jediným genem nazývaným eyless vyrobili roztomilé drozofilky se spoustou očí všude po těle (viz Vesmír 74, 276, 1995/5; 74, 495, 1995/8; 76, 293, 1997/5). Nyní se v lednovém čísle časopisu Development objevila nová práce, ve které badatelé z Bayllorovy lékařské fakulty v Houstonu ukazují, že v rané embryologii drozofilích oček funguje nejméně jeden další gen, pojmenovaný dachshund. Tento gen dokáže docílit podobného efektu jako eyless, a navíc eyless bez přítomnosti dachshundu nezmůže zhola nic. Pozice genu eyless jako „pána složených očí“ je tedy vážně ohrožena. Laboratoř W. Gehringa však nelenila a nedávno objevila další gen, který se účastní ve vývoji očí u drozofil, a pojmenovala ho twin-of-eyeless. W. Gehring stále setrvává na svém tvrzení, že eyeless je onen hlavní regulátor a že jak twin-of-eyeless, tak dachshund jsou jeho poskoci. Rovněž se ukazuje, že twin-of-eyeless je příbuznější savčímu „genu pro oko“ pax-6 než eyeless a možná je právě twin-of-eyless primitivním muším „genem pro oči“ a gen eyless teprve později skrze náhodnou duplikaci převzal tuhle vývojovou dráhu. Všechno je nejspíš zase složitější. (Science 275, 618, 1997)