Ze starších ročníků Vesmíru

Spojitosť zločinů s povětrností. Kuriosním, ale zajímavým tímto thematem obíral se nedávno pan Linney, správce povětrnostní kanceláře státu Illinois. Probral policejní zprávy chicagské za jednotlivé měsíce roků 1888–1894, sestavil měsíční součty zločinů, jež ostatně i roztřídil a hleděl výsledky takto získané srovnati se současnými poměry povětrnostními. Zločinů, jak se zdá, přibývá s přibýváním teploty a sice nejen během dne, nýbrž zvláště během roku. Za nezměněné teploty jest množství zločinů tím vyšší, čím určitější jest úbytek srážek. Vliv oblačnosti jeví se jen potud, že za oblohy jasné zločinů trochu přibude, za oblohy zachmuřené poněkud ubude. Jinak možno znamenati ubývání zločinů s ubýváním teploty, jmenovitě v době zimní, jakož i s přílišným vzrůstem srážek v létě. Působí-li obě tyto příčiny zároveň, úbytek se stupňuje. Také při větrech severovýchodních jest zločinů méně než při jihozápadních. Snad nastane doba, kdy každé policejní komisařství bude míti svoji meteorologickou stanici, dle níž páni policisté budou regulovati svoji ostražitosť.

Vesmír 15. června 1897, str. 191

Pivo tvořící stromy. Na 59. sjezdu něm. přírodozpytců a lékařů referoval Ludwig z Greizu o zvláštním úkazu, jejž v tamním okolí hlavně na dubech, řidčeji topolech, břízách a j. stromech pozoroval. Na některých místech kůry objevuje se totiž alkoholové kvašení, následkem kterého vytéká tu pěnivý hlen, silně po pivě zapáchající. Hlen záleží z neznámé dosud vláknité plísně. Účinkem kvašení, těmito činitely způsobeného, kazí se dřevo i kůra a zdržuje vzrůst stromů.

Vesmír 15. června 1887, str. 203

Molire a lékaři. Že Molire ve svých kusech ze všech svých spoluobčanů nejhůře nakládá s lékaři, je známo. Jeho zprávy pokládány jednak za výmysl, jinak za silné přehánění a je nepochopitelno, proč Molire pronásledoval právě největší dobrodince lidstva takovou nenávistí. Vezměme tedy do ruky Foletův spis Molire et la médecine de son époque [...] Tělesný lékař Ludvíka XIII. předepsal a podal svému králi za jediný rok 215 léčivých nápojů. Vedle toho pustil mu za tu dobu 47kráte žilou [...] Nelze se diviti, když otevřená hlava sledující kutění současné „vědy“ lékařské nemohla než posměchem odměňovati zástupce tehdejší mediciny.

Vesmír 15. června 1897, str. 191

Stříbro jako prostředek antiseptický. Již dávno užívá se v lékařství lapis (dusičnan stříbrnatý) k leptání ran liknavě se hojících, nečistých vředů atd. Nejnověji uvedeny do therapie dva nové léky stříbrnaté jako prostředky hojivé, aktol a itrol (mléčnan a citran stříbrnatý). Při té příležitosti dopsal dr. Floras z Kadiköie v Turecku časopisu Wiener medizinische Presse, že u řeckých sedláků v jižních provinciích Anatolie ode dávna slouží stříbro ku hojení ran v podobě velkých stříbrných mincí. Že nečiní tak nevhod, mohl se jmenovaný na své vlastní oči přesvědčiti. Důvěra lidu k tomuto prostředku je tak veliká, že při ranách, zvláště kousnutím způsobených, nikdy lékaře nevyhledávají.

Vesmír 15. června 1897, str. 191

Červený sníh pozorován byl 15. června r. 1886 na hoře Brevantu (v Savojsku) Dormoyem ve výši 2064 metrův. Barvící látka zkoumána v horní akademii, i bylo shledáno, že je to vodnatá řasa, náležející k čeledi rozsivek (Diatomaceae).

Vesmír 1. června 1887, str. 191