Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Doping pro ptáčí holátka

 |  5. 6. 1997
 |  Vesmír 76, 357, 1997/6

Hnízdo plné neopeřených ptáčat, která s široce rozevřenými zobáčky upozorňují starostlivé rodiče na svou chuť k jídlu, není žádnou idylickou selankou. Probíhá zde nemilosrdný boj o přežití jako u všech druhů, které se vyznačují nadprodukcí potomků. Některé druhy nesmlouvavě uplatňují mechanizmy vedoucí k životnímu zvýhodnění určitých potomků proti jejich sourozencům. U ptáků je tato relativní favorizace zpravidla zajištěna stářím potomka, které je dáno rozdílnou dobou snůšky vejce a doby jeho inkubace.

V poslední době vzbudily pozornost studie na kanárech (Serinus canaria), u kterých bylo prokázáno, že částečně eliminují výhodu potomků z prvých vajec při současném líhnutí tím, že v žloutku postupně snášených vajec ukládají vzrůstající množství testosteronu. Ten pomáhá ptáčatům k větší agresivitě i k vyššímu zajištění androgenně-anabolicky účinným hormonem, a zejména k mnohem energičtějšímu dožadování se potravy pro počáteční fázi krmení rodiči a sopupeření se sourozenci.

Jiná je situace u ptáků s asynchronním líhnutím vajec, např. u volavek rusohlavých (Bubulcus ibis). Postupné líhnutí vede k značným rozdílům v síle a velikosti sourozenců, snižuje soupeření na hnízdě a pomáhá k vyloučení slabších, později vylíhnutých jedinců při eventuálním nedostatku potravy. Angličtina má pro takovou likvidaci speciální označení „siblicide“. Je-li při postupném líhnutí usnadněna cesta k vyřazení slabých jedinců, bylo by neobvyklé, kdyby příroda tento mechanizmus opět negovala nižší koncentrací androgenů v žloutku těch vajec, z nichž se budou líhnou mladí ptáci nejdříve. Skutečně bylo zjištěno, jak uvádí zpráva v Nature z 20. března t.r. ( vol. 386, str. 231), že u volavek je tomu se zásobením testosteronem v postupné snůšce práve naopak než u kanárů. Nejvyšší obsah androgenu lze zjistit v nejdříve snesených vejcích, postupně s dalším pořadím klesá. Starší sourozenci jsou takto ještě více zvýhodněni před mladšími, vykazují vyšší agresivitu, rychlejší růst a energičtější dožadování se potravy.

Androgení doping potomků je pak příkladem, jak je v přírodě využit jeden způsob transgenerační hormonální regulace různým způsobem v odlišných situacích, jako je současné nebo asynchronní líhnutí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Luboslav Stárka

Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc., (*1930) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK a medicínu na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Zabývá se steroidními hormony. V Endokrinologickém ústavu v Praze založil oddělení steroidních hormonů a v šedesátých až osmdesátých letech byl jeho vedoucím. V letech 1990–2000 byl ředitelem Endokrinologického ústavu. Je členem učené společnosti ČR.
Stárka Luboslav

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...