Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Doping pro ptáčí holátka

 |  5. 6. 1997
 |  Vesmír 76, 357, 1997/6

Hnízdo plné neopeřených ptáčat, která s široce rozevřenými zobáčky upozorňují starostlivé rodiče na svou chuť k jídlu, není žádnou idylickou selankou. Probíhá zde nemilosrdný boj o přežití jako u všech druhů, které se vyznačují nadprodukcí potomků. Některé druhy nesmlouvavě uplatňují mechanizmy vedoucí k životnímu zvýhodnění určitých potomků proti jejich sourozencům. U ptáků je tato relativní favorizace zpravidla zajištěna stářím potomka, které je dáno rozdílnou dobou snůšky vejce a doby jeho inkubace.

V poslední době vzbudily pozornost studie na kanárech (Serinus canaria), u kterých bylo prokázáno, že částečně eliminují výhodu potomků z prvých vajec při současném líhnutí tím, že v žloutku postupně snášených vajec ukládají vzrůstající množství testosteronu. Ten pomáhá ptáčatům k větší agresivitě i k vyššímu zajištění androgenně-anabolicky účinným hormonem, a zejména k mnohem energičtějšímu dožadování se potravy pro počáteční fázi krmení rodiči a sopupeření se sourozenci.

Jiná je situace u ptáků s asynchronním líhnutím vajec, např. u volavek rusohlavých (Bubulcus ibis). Postupné líhnutí vede k značným rozdílům v síle a velikosti sourozenců, snižuje soupeření na hnízdě a pomáhá k vyloučení slabších, později vylíhnutých jedinců při eventuálním nedostatku potravy. Angličtina má pro takovou likvidaci speciální označení „siblicide“. Je-li při postupném líhnutí usnadněna cesta k vyřazení slabých jedinců, bylo by neobvyklé, kdyby příroda tento mechanizmus opět negovala nižší koncentrací androgenů v žloutku těch vajec, z nichž se budou líhnou mladí ptáci nejdříve. Skutečně bylo zjištěno, jak uvádí zpráva v Nature z 20. března t.r. ( vol. 386, str. 231), že u volavek je tomu se zásobením testosteronem v postupné snůšce práve naopak než u kanárů. Nejvyšší obsah androgenu lze zjistit v nejdříve snesených vejcích, postupně s dalším pořadím klesá. Starší sourozenci jsou takto ještě více zvýhodněni před mladšími, vykazují vyšší agresivitu, rychlejší růst a energičtější dožadování se potravy.

Androgení doping potomků je pak příkladem, jak je v přírodě využit jeden způsob transgenerační hormonální regulace různým způsobem v odlišných situacích, jako je současné nebo asynchronní líhnutí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Luboslav Stárka

Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc., (*1930) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK a medicínu na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Zabývá se steroidními hormony. V Endokrinologickém ústavu v Praze založil oddělení steroidních hormonů a v šedesátých až osmdesátých letech byl jeho vedoucím. V letech 1990–2000 byl ředitelem Endokrinologického ústavu. Je členem učené společnosti ČR.
Stárka Luboslav

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné