Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Doping pro ptáčí holátka

 |  5. 6. 1997
 |  Vesmír 76, 357, 1997/6

Hnízdo plné neopeřených ptáčat, která s široce rozevřenými zobáčky upozorňují starostlivé rodiče na svou chuť k jídlu, není žádnou idylickou selankou. Probíhá zde nemilosrdný boj o přežití jako u všech druhů, které se vyznačují nadprodukcí potomků. Některé druhy nesmlouvavě uplatňují mechanizmy vedoucí k životnímu zvýhodnění určitých potomků proti jejich sourozencům. U ptáků je tato relativní favorizace zpravidla zajištěna stářím potomka, které je dáno rozdílnou dobou snůšky vejce a doby jeho inkubace.

V poslední době vzbudily pozornost studie na kanárech (Serinus canaria), u kterých bylo prokázáno, že částečně eliminují výhodu potomků z prvých vajec při současném líhnutí tím, že v žloutku postupně snášených vajec ukládají vzrůstající množství testosteronu. Ten pomáhá ptáčatům k větší agresivitě i k vyššímu zajištění androgenně-anabolicky účinným hormonem, a zejména k mnohem energičtějšímu dožadování se potravy pro počáteční fázi krmení rodiči a sopupeření se sourozenci.

Jiná je situace u ptáků s asynchronním líhnutím vajec, např. u volavek rusohlavých (Bubulcus ibis). Postupné líhnutí vede k značným rozdílům v síle a velikosti sourozenců, snižuje soupeření na hnízdě a pomáhá k vyloučení slabších, později vylíhnutých jedinců při eventuálním nedostatku potravy. Angličtina má pro takovou likvidaci speciální označení „siblicide“. Je-li při postupném líhnutí usnadněna cesta k vyřazení slabých jedinců, bylo by neobvyklé, kdyby příroda tento mechanizmus opět negovala nižší koncentrací androgenů v žloutku těch vajec, z nichž se budou líhnou mladí ptáci nejdříve. Skutečně bylo zjištěno, jak uvádí zpráva v Nature z 20. března t.r. ( vol. 386, str. 231), že u volavek je tomu se zásobením testosteronem v postupné snůšce práve naopak než u kanárů. Nejvyšší obsah androgenu lze zjistit v nejdříve snesených vejcích, postupně s dalším pořadím klesá. Starší sourozenci jsou takto ještě více zvýhodněni před mladšími, vykazují vyšší agresivitu, rychlejší růst a energičtější dožadování se potravy.

Androgení doping potomků je pak příkladem, jak je v přírodě využit jeden způsob transgenerační hormonální regulace různým způsobem v odlišných situacích, jako je současné nebo asynchronní líhnutí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Luboslav Stárka

Prof. MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc., (*1930) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK a medicínu na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Zabývá se steroidními hormony. V Endokrinologickém ústavu v Praze založil oddělení steroidních hormonů a v šedesátých až osmdesátých letech byl jeho vedoucím. V letech 1990–2000 byl ředitelem Endokrinologického ústavu. Je členem učené společnosti ČR.
Stárka Luboslav

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné