Ze starších ročníků Vesmíru

Puma vrahem. V dubnu loňského roku udávila americká puma (Felis concolor) v zoologické zahradě Hamburské svou samičku, s níž žila z počátku v nejlepší shodě. Oběť svou držela tlapou za krk tak dlouho, až dokonala. Ředitel zvěřince Bolan domýšlí se, že stalo se tak ze žárlivosti. Svědkem vraždy té byl jeden z navštěvovatelů, jenž pokládal výjev ten za pouhý žert. Sameček žil tu společně se třemi samičkami, z nichž zardoušená překážela snad milostným jeho pletkám.

Vesmír 15. května 1887, str. 180

Hvízdání hrtanem. Lékařský časopis americký Medical Record vypráví tuto podivnou anomalii. Jistá dívka dovedla hvízdati, aniž bylo třeba k vyvozování zvuku toho pysků, jazyku, hltanu, patra nebo tváří. Při otevřených ústech, ba i během vyšetřování hrtanu zrcadlem (laryngoskopem) byla s to hvízdati, takže bylo zcela dobře možno pozorovati stav nitra hrtanu při hvízdání. Bylo pak shledáno, že se u dívky té při hvízdání sbližuje zadní 3/4 obou vazů hlasových k sobě, zůstavuje tak štěrbinu tvaru trojúhelníku v přední 1/4 hlasivky a skrze tuto štěrbinu unikal vzduch s hvizdotem. Za poměrů obyčejných vzniká hvízdání proudem vzduchu z plic nebo do plic, při zvláštním postavení pysků, jazyka, tváří a patra.

Vesmír 15. května 1897, str. 179

O pevnosti papíru. Hersberg nalezl v té příčině některé dosud neznámé a zajímavé zjevy. Pevnosť papíru ve směru příčném má se k pevnosti ve směru podélném jako 60:100 až 75:100. Jsou však i druhy, kde poměr ten je naznačen ciframi 33:100 i 99:100. Při zkoumání jednoho druhu hedvábného papíru kopírovacího nalezeno, že je pevnosť papíru ve směru příčném menší, nežli ve směru pohybu stroje. To byl první případ, kde pozorováno něco podobného. I obyčejný papír konceptní zkoumán tím směrem a shledány výsledky obdobné.

Vesmír 1. května 1897, str. 167

Účin paprsků Röntgenových na vznikání oblaků. Angličan Wilson vysvětloval přede dvěma roky ve spisech Cambridžské “Philosofical Society″, že oblaky se mohou tvořiti i ve vzduchu prostém všeho prachu a sice tehdy, když nasycení za náhlého rozpjetí překročí jistou kritickou výši. Lonského roku pak článkem v „Proceedings of the Royal Soc.“ vyložil, že vzduch pronikaný paprsky Röntgenovými musí býti sice týmž spůsobem náhle rozpjat, aby nastala kondensace vodní páry, nicméně vliv paprsků jeví se tím, že počet kapek se velmi zvýší. Za obyčejných poměrů, když rozpjetí překročí stupeň kritiky, spustí se jemný déšť, trvající jenom několik málo vteřin. Ve vzduchu pronikaném paprsky Röntgenovými se za stejných okolností kapky do té míry zvětší, že působí mlhu, která trvá několik minut.

Vesmír 15. května 1897, str. 178

Svítilka surinamská. Pralesy brasilské, bohaté na zvláštnosti živočišstva, hostí též zvíře, které, kdybychom věřili domorodcům, má prapodivné vlastnosti. Brasiliané nevědí, je-li to pták, či brouk či motýl. Jen tolik jest jim známo, že tvor tento – nazývají jej Jitarina Boia – opatřen jest křídly, že v noci stkvělé světlo vyzařuje, a že přilákán září ohně do chýší vniká a každou živou bytosť, člověka i zvíře na potkání jedovatým žáhadlem poraňuje tak, že jako bleskem dotknut k zemi mrtvý padá. Nikdo však neví nic podrobnějšího, ač hmyz ten i v písních národních jest opěvován.

Vesmír 15. května 1887, str. 179