Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Pseudokrasová jeskyně u Štěchovic

 |  5. 5. 1997
 |  Vesmír 76, 249, 1997/5

Pseudokrasové jevy mohou vznikat i v tvrdých horninách a zajímavé mohou být i biologicky. Jeden, byť nevelký skalní útvar najdeme na poslední skále levého břehu Kocáby ve Štěchovicích. Je to malá pseudokrasová jeskyně nebo spíše převis, široká asi 5 m a hluboká i vysoká 1,5 m. Takové mělké, otevřené jeskyně (bez ohledu na velikost a podklad) nazýváme abri. Jeskyně vznikla zvětráváním skály podél tektonického zlomu, který je odkryt na nejhlubších místech jeskyně a z něhož vyvěrají slabé periodické pramínky. Na malé ploše se tu vytváří tvrdý vápencový sintr, a dokonce pěnovec – počáteční stadium travertinu. Ačkoli jsme na území silikátových hornin, puklinová voda vychytává snadno rozpustné karbonáty a výsledkem jsou silně vápnité prameny.

Zajímavá je vegetace jeskyně a jejího okolí. Na malé ploše se tu setkávají druhy kyselomilné s vápnomilnými a suchomilné s mokřadními. Jižně orientovaná břidličná skála nad jeskyní hostí společenstvo suchomilných, na živiny nenáročných druhů, jako jsou tařice skalní, kostřava přitvrdlá a rozchodníky (Aurinia saxatilis, Festuca pallens, Sedum sp. div.). Při ústí jeskyně jsou už některé spáry vyhojené vápencem, a tak tu těsně vedle sebe rostou dvě kapradinky rodu sleziník: vápnomilný s. routička a vápnobojný s. severní (Asplenium ruta-muraria, A. septentrionale). Takové rychlé střídání míst ochuzených a obohacených karbonáty, popřípadě míst s chudšími a bohatšími horninami, je typické pro celé údolí dolní a střední Vltavy. Drobný občasný zdroj vody na dně jeskyně umožnil výskyt vlhkomilných druhů, které bychom na suché skalnaté stráni rozhodně nečekali. Na podobných lokalitách v širším okolí Štěchovic jsem našel 9 mokřadních druhů – ovšem na každé z nich rostl jen jediný nebo několik málo druhů. Jsou to vysoké byliny – kyprej vrbice, sadec konopáč, karbinec evropský, máta dlouholistá a vrbovka chlupatá, dále bylinné liány – lilek potměchuť a opletník plotní, a trávy – bezkolenec rákosovitý a psineček plazivý (Lythrum salicaria, Eupatorium cannabinum, Lycopus europaeus, Mentha longifolia, Epilobium hirsutum, Solanum dulcamara, Calystegia sepium, Molinia arundinacea, Agrostis prorepens).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo , CSc., (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes uzamčeno

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...