Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Pseudokrasová jeskyně u Štěchovic

 |  5. 5. 1997
 |  Vesmír 76, 249, 1997/5

Pseudokrasové jevy mohou vznikat i v tvrdých horninách a zajímavé mohou být i biologicky. Jeden, byť nevelký skalní útvar najdeme na poslední skále levého břehu Kocáby ve Štěchovicích. Je to malá pseudokrasová jeskyně nebo spíše převis, široká asi 5 m a hluboká i vysoká 1,5 m. Takové mělké, otevřené jeskyně (bez ohledu na velikost a podklad) nazýváme abri. Jeskyně vznikla zvětráváním skály podél tektonického zlomu, který je odkryt na nejhlubších místech jeskyně a z něhož vyvěrají slabé periodické pramínky. Na malé ploše se tu vytváří tvrdý vápencový sintr, a dokonce pěnovec – počáteční stadium travertinu. Ačkoli jsme na území silikátových hornin, puklinová voda vychytává snadno rozpustné karbonáty a výsledkem jsou silně vápnité prameny.

Zajímavá je vegetace jeskyně a jejího okolí. Na malé ploše se tu setkávají druhy kyselomilné s vápnomilnými a suchomilné s mokřadními. Jižně orientovaná břidličná skála nad jeskyní hostí společenstvo suchomilných, na živiny nenáročných druhů, jako jsou tařice skalní, kostřava přitvrdlá a rozchodníky (Aurinia saxatilis, Festuca pallens, Sedum sp. div.). Při ústí jeskyně jsou už některé spáry vyhojené vápencem, a tak tu těsně vedle sebe rostou dvě kapradinky rodu sleziník: vápnomilný s. routička a vápnobojný s. severní (Asplenium ruta-muraria, A. septentrionale). Takové rychlé střídání míst ochuzených a obohacených karbonáty, popřípadě míst s chudšími a bohatšími horninami, je typické pro celé údolí dolní a střední Vltavy. Drobný občasný zdroj vody na dně jeskyně umožnil výskyt vlhkomilných druhů, které bychom na suché skalnaté stráni rozhodně nečekali. Na podobných lokalitách v širším okolí Štěchovic jsem našel 9 mokřadních druhů – ovšem na každé z nich rostl jen jediný nebo několik málo druhů. Jsou to vysoké byliny – kyprej vrbice, sadec konopáč, karbinec evropský, máta dlouholistá a vrbovka chlupatá, dále bylinné liány – lilek potměchuť a opletník plotní, a trávy – bezkolenec rákosovitý a psineček plazivý (Lythrum salicaria, Eupatorium cannabinum, Lycopus europaeus, Mentha longifolia, Epilobium hirsutum, Solanum dulcamara, Calystegia sepium, Molinia arundinacea, Agrostis prorepens).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo , CSc., (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...