Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Pseudokrasová jeskyně u Štěchovic

 |  5. 5. 1997
 |  Vesmír 76, 249, 1997/5

Pseudokrasové jevy mohou vznikat i v tvrdých horninách a zajímavé mohou být i biologicky. Jeden, byť nevelký skalní útvar najdeme na poslední skále levého břehu Kocáby ve Štěchovicích. Je to malá pseudokrasová jeskyně nebo spíše převis, široká asi 5 m a hluboká i vysoká 1,5 m. Takové mělké, otevřené jeskyně (bez ohledu na velikost a podklad) nazýváme abri. Jeskyně vznikla zvětráváním skály podél tektonického zlomu, který je odkryt na nejhlubších místech jeskyně a z něhož vyvěrají slabé periodické pramínky. Na malé ploše se tu vytváří tvrdý vápencový sintr, a dokonce pěnovec – počáteční stadium travertinu. Ačkoli jsme na území silikátových hornin, puklinová voda vychytává snadno rozpustné karbonáty a výsledkem jsou silně vápnité prameny.

Zajímavá je vegetace jeskyně a jejího okolí. Na malé ploše se tu setkávají druhy kyselomilné s vápnomilnými a suchomilné s mokřadními. Jižně orientovaná břidličná skála nad jeskyní hostí společenstvo suchomilných, na živiny nenáročných druhů, jako jsou tařice skalní, kostřava přitvrdlá a rozchodníky (Aurinia saxatilis, Festuca pallens, Sedum sp. div.). Při ústí jeskyně jsou už některé spáry vyhojené vápencem, a tak tu těsně vedle sebe rostou dvě kapradinky rodu sleziník: vápnomilný s. routička a vápnobojný s. severní (Asplenium ruta-muraria, A. septentrionale). Takové rychlé střídání míst ochuzených a obohacených karbonáty, popřípadě míst s chudšími a bohatšími horninami, je typické pro celé údolí dolní a střední Vltavy. Drobný občasný zdroj vody na dně jeskyně umožnil výskyt vlhkomilných druhů, které bychom na suché skalnaté stráni rozhodně nečekali. Na podobných lokalitách v širším okolí Štěchovic jsem našel 9 mokřadních druhů – ovšem na každé z nich rostl jen jediný nebo několik málo druhů. Jsou to vysoké byliny – kyprej vrbice, sadec konopáč, karbinec evropský, máta dlouholistá a vrbovka chlupatá, dále bylinné liány – lilek potměchuť a opletník plotní, a trávy – bezkolenec rákosovitý a psineček plazivý (Lythrum salicaria, Eupatorium cannabinum, Lycopus europaeus, Mentha longifolia, Epilobium hirsutum, Solanum dulcamara, Calystegia sepium, Molinia arundinacea, Agrostis prorepens).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo, CSc. (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí. Přednáší např. na fakultě humanitních studií UK.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné