Ze starších ročníků Vesmíru

Ochočená volavka. Časopis Eleveur vypravuje o podivuhodně ochočené volavce, která ztrativši svoji družku zvolila si prazvláštní zaměstnání – obecního pastýře. Pomáhala přiváděti dobytek z pastvy do stájí a byla-li na zahálce, pletla se mezi drůbež, nad kterou osvojovala si právo smírčího soudce, zakročujíc v rozhodné chvilce mezi rozvaděné a domácími pletichami rozpálené kohouty. Několik klofců v pravo a v levo a viklající se mír byl opět zjednán. I koně osedlaného dovedla hlídati a přinucovala jej ranami svého zobáku do nosu ku trpělivému čekání. Když se jedenkráte dvěma pitomým bulíčkům uráčilo zpřetrhati pouta poslušnosti a upláchnouti 3 kilometry daleko s cesty, po které se měli ubírati, oblétala je a hlídala tak dlouho, až je lidé opět našli.

Vesmír 1. dubna 1897, str. 144

Podmínky mecaenášů. Dle anglické Nature daroval v Bostonu zemřelý boháč Greenleaf celé jmění své v sumě 500.000 dolarů tamní Harward’s College – však s podmínkami tak nerozumnými, že užitek jeho nadace bude velmi skrovný. Právem připomíná Nature, že mecaenáši, kteří vědecké snahy opravdu chtí podporovati, dobře by učinili, kdyby sami nestanovili podrobných podmínek nadačních a ponechali jich vyznačení odborníkům, jichž oboru nadace se týká. Neškodilo by, kdyby i u nás povšímli si vady této – byť i nečetní mecaenáši snah vědeckých.

Vesmír 15. dubna 1887, str. 155

Duha měsíční. Dne 20. října 1895 z večera měl F. Štuper příležitosť pozorovati v Lublani zajímavý zjev – měsíční duhu. Táž jevila se zřetelně od 6 do 6 1/2 hod., o 6 3/4 hod. byla již úplně zmizela. Na východě byla obloha zcela jasná, na západě zachmuřená. Poněvadž však vanul prudký vítr, měnily se poměry oblačnostní velice i rychle a dle toho i duha byla brzy zřetelnější, takže bylo možno jednotlivé barvy určitě rozeznati, brzy méně zřetelnou, takže všecky barvy splývaly v jasný nepatrně zabarvený oblouk. Jednu chvíli byl tento výjev zvláště zajímavý. Zdálo se, jako by duha byla navanuta na řídký závoj oblačný, skrze který v dálném pozadí prosvítaly některé hvězdy.

Vesmír 15. dubna 1897, str. 156

O rostlině přepodivných vlastností. V Americe tropické, zvláště na Jamaice a na ostrovech Bahamských roste strom v mluvě tuzemců „jumbai“ anebo „divoká tamarinda“ zvaný. Jeho vědecké jméno jest Leucaena glauca. Na jmenovaných ostrovech užívá se tohoto stromu jako výborné píce pro zvířata domácí, avšak touto pící stane se zvláštní změna se zvířaty; tato ztratí totiž svou srsť. Chlup svůj ztratí buď úplně neb částečně, koně na př. ztrácí i žíně na ocase a hřívu. Podobný účinek jeví se u osla i u mezka. Prasata ztrácejí štětiny úplně, ale jsou jako jiná zvířata při tom úplně zdráva. Jakmile se s krmením touto pící přestane, chlup brzy zase naroste; s podivením jest však někdy, že začasto má jinou strukturu i barvu.

Vesmír 1. dubna 1897, str. 142

Schopnosť napodobovací u člověka ztrácí vzmahající se rozumností na své síle a je později právě v opačném poměru ku původnosti a vyšším schopnostem duševným. Proto na př. u nižších idiotů je schopnosť ta zvlášť silně vyvinuta a po celý život převahu svou udržuje, kdežto u vyšších idiotů čili lidí slabé mysli je značná náklonnosť ku napodobení stálou zvláštností.

Vesmír 15. dubna 1887, str. 146