Z odborných časopisů

dostal Claude Cohen-Tannoudji, prof. atomové a molekulové fyziky na College de France, za využití laserů k „zmrazení“ pohybu atomů. Tento výzkum může mj. ještě dále zvýšit přesnost atomových hodin. Tuto nejprestižnější francouzskou cenu za vědu uděluje CNRS.

Nature384, 507, 1996

Chemii stratosféry silně ovlivňují znečišťující látky. Člověka pochopitelně zajímají ty polutanty, za něž svou činností může. Kromě jejich vlastní chemické podstaty rozhoduje o jejich škodlivosti rovněž doba jejich výskytu ve stratosféře. Stratosféra je přímému pozorování méně přístupná, proto se např. doba výskytu různých částic určuje spíše nepřímými metodami. Skupina atmosférických badatelů vymyslela metodu, jak určit dobu výskytu molekul CO₂ a NO_x z rychlosti, kterou se šíří změny koncentrace těchto plynů ve výškách 9 – 21,5 km. Měření prováděla NASA v tropických, středních a vysokých zeměpisných šířkách. Potvrdilo se, že CO₂ vstupuje do stratosféry v tropických oblastech. Stoupající molekuly jsou transportovány na obě polokoule a ve stratosféře setrvávají přibližně 5 let. Z porovnání výsledků těchto měření se současnými modely atmosféry vyplývá, že současné modely např. podhodnocují koncentrace znečištění z navrhovaného stratosférického letadla o 25 až 100 %.

Science 274, 1340–1343, 1996

Glutamát je excitační neurotransmiter v mozku; za určitých okolností však je mocným excitotoxinem a přispívá k degeneraci neuronů. Od klinických pozorování, že degenerace neuronů bývá často doprovázena záněty, nebylo daleko k nápadu vyzkoušet, zda protizánětlivé léky, jakými jsou např. acylpirin (kyselina acetylsalicylová) a jeho metabolit salicylát sodný, nemohou rovněž působit proti degeneraci neuronů. Na kulturách neuronů se zjistilo, že obě látky zabraňují aktivaci jaderného faktoru kapa B/Rel v lymfocytech T. O tomoto faktoru se ví, že je klíčový v imunitních a zánětlivých procesech. Ukázalo se, že jeho blokáda je podstatná. Jiný protizánětlivý lék – indomethacin – sice léčí zánět, ale před nežádoucím působením glutamátu neochraňuje.

Science 274, 1383–1385, 1996

Játra jsou – kromě jiného – první obrannou linií proti toxinům, které se do organizmu dostaly potravou. Důležitou vlastností jaterních buněk je jejich schopnost množit se. Ta je tak vysoká, že i po odstranění až 70 % jater zbylé buňky obnoví celá játra doslova během několika dnů (viz např. J. Černý a spol.: Transplantace jater, Vesmír 66, 630, 1987/11). Během několika minut až hodin po odnětí části jater se rychle aktivují jaderný faktor kapa B a transkripční faktor STAT3. Co je však aktivuje?

Za několik podezřelých substancí se ukázal být odpovědný jeden z cytokinů – interleukin 6 (přehled cytokinů viz M. Lipoldová: Vesmír 71, 509, 1992/9 ). Myši, které měly vyřazen z činnosti gen odpovědný za tvorbu IL-6, nebyly schopny regenerovat svá játra. Jestliže jim však byl IL-6 dodán, regenerace možná byla.

Zjištění je zajímavé i v souvislosti s cirhózou jater. Při ní vedou patrně trvale zvýšené hladiny IL-6 k přeměně jaterních buněk skladujících tuk na buňky produkující kolagen.

Science 274, 1379–1383, 1996

kmitá tato struna připravená na (a z) krystalu křemíku, která je pouhých 8 mikrometrů dlouhá.

(Čtenáře zajímajícího se o způsob přípravy odkazujeme na Appl. Phys. Letters 69, 2653–2655, 1996.)

Nature 384, 513, 1996

Indická parlamentní komise dospěla k závěru, že tvrzení R. Pillaie o tom, že nalezl způsob výroby levného benzinu z rostlinného materiálu a vody, je podvod. Zprávu ochotně zveřejnil tisk, nejen český, ale o to, že jde o podvod, už takový zájem neměl. Možná, že by to stálo za hlubší zamyšlení nad tím, jak veřejnost, představovaná v tomto případě redaktory tisku, vnímá to, co jí badatelé poskytují. I nesplněná očekávání (či sliby) mohou negativně ovlivňovat postoj k vědě.

Nature 385, 5, 1997

Ano, roku 1897 změřil Joseph John Thompson (obr. nahoře) důmyslným pokusem poměr náboje toho, co dnes nazýváme elektronem, k jeho hmotnosti a zjistil, že tento poměr je více než tisícinásobek poměru náboje a hmotnosti iontu vodíku.

Nature 385, 13, 1997

Taxol ¹⁾ jako cytotoxický lék, senzace roku 1990, má konkurenta v jiném přírodním produktu – v epothilonu A. Struktura této látky produkované myxobakterií Sorangium cellulosum je známa od července 1996. Dvě skupiny chemiků však již ohlásily úplnou syntézu epothilonu. Rychlost je dána možná tím, že epothilon A je přece jen jednodušší než taxol. Ještě větší motivace však vyplývá ze zjištění, že proti některým liniím rakovinných buněk je – alespoň in vitro – 2000krát až 5000krát aktivnější než taxol. A protože taxol (viz Vesmír 73, 234, 1994/4) je produktem pomalu rostoucího vzácného tisu, je velice drahý. Jestliže se tedy epothilon A ukáže být stejně účinný i in vivo, bude velmi důležitou zbraní chemoterapie.

Nature 385, 117, 1996

Tato nadace byla ustanovena v Londýně jako výraz uznání paleoantropoložce Marii Leakeyové, která zemřela v prosinci roku 1996 

Nature 385, 108, 1997

přináší časopis Nature z 12. prosince uplynulého roku. Čtyři původní zprávy o nejnovějších objevech mise Galileo ještě navíc doprovází komentář Davida Stevensona z Kalifornské techniky. Ganymedes je největší Jupiterův měsíc (jeho průměr je 5 280 km). Objevil ho r. 1610 Galileo Galilei. Před příletem sondy Galileo k Jupiteru bylo o vnitřní struktuře Ganymeda málo informací. Z dat získaných sondami Pioneer a Voyager se určilo, že 60 % hmoty Ganymeda tvoří horniny a 40 % led. Nebylo známo, zda toto všechno bylo víceméně rovnoměrně promícháno, či zda došlo k diferenciaci analogické diferenciaci Země. Data z Galilea však jednoznačně prokazují, že Ganymedes je diferencován na jádro a plášť.

Nejpozoruhodnějším objevem sondy Galileo je existence magnetického pole. Již z obrázků pořízených sondami Voyager bylo zřejmé, že jeho ledový povrch není utvářen jen impakty, ale také vnitřními procesy. Takže současný obraz Ganymedu vypadá následovně: má kovové jádro o poloměru 400 až 1300 km, toto jádro je obklopeno silikátovým pláštěm, který je zase pokryt ledovou slupkou tloušťky asi 800 km.

Nature 384, 511, 1996

Systémy vyvinuté původně k monitorování jaderných explozí mohou registrovat rovněž meteory vnikající do zemské atmosféry. Doug ReVelle z Losalamoské státní laboratoře říká, že zvuk bolidu není příjemný: někomu připomíná zvuk trhající se látky. Podle velikosti bolidu se zvuk šíří zemskou atmosférou na vzdálenost tisíců kilometrů. Pozorovací stanice jsou tak citlivé, že registrují zvuky meteorů již od několika málo centimetrů v průměru; zhruba jednou za měsíc zaregistrují meteor, který má v průměru kolem dvou metrů a který uvolní zhruba tolik energie jako jaderná exploze síly 1 kilotuny TNT. Větší meteory, které uvolní energii kolem 15 kilotun TNT, jsou registrovány tak jednou ročně.

New Sci. 153, No. 2064, str. 18

O Mikrosoftu se šíří spousta historek. Jedna ze zábavných:

Helikoptéra v oblasti Seattlu měla poruchu navigačního a komunikačního zařízení. Pro mlhu a mraky se pilot nemohl orientovat ani podle terénu. Z mlhy však uviděl vyčnívat výškovou budovu. Zamířil k ní, začal kroužit kolem a na okno kabiny napsal tiskacími písmeny: KDE JSEM? Lidé, kteří ho pozorovali z oken mrakodrapu, rychle odpověděli: JSTE V HELIKOPTÉŘE. Pilot se usmál, pohlédl do mapy, určil kurz a zanedlouho přistál na letišti v Seattlu.

Po přistání se druhý pilot otázal, jak mohl z informace ,Jste v helikoptéře‘ určit kurz. A první pilot odpověděl: „Bylo mi jasné, že to musí být budova Microsoftu, protože mi odpověděli podobně jako ,nápovědy‘ v jejich programech nebo jejich systém online pomoci či jejich manuály: dostal jsem zcela korektní, avšak naprosto bezcennou odpověď.“

New Sci. 153, No 2064/1997, str. 80

Termín dokončení – rok 2005 – tohoto velkého urychlovače v CERN není snížením podpory členských zemí ohrožen, neboť Clintonova administrativa se rozhodla podpořit jeho konstrukci 530 miliony dolarů.

Nature 385, 103, 1997

K vědeckým schopnostem patří mimo jiné také umění vidět. Vidět to, co je, a nevidět to, co není. Dva australští lékaři si na autoportrétu Leonarda da Vinciho z roku 1512 povšimli určitého výrůstku mezi kořenem nosu a pravým okem. interpretují jej jako karcinom kůže, který mohl vzniknout v důsledku nadměrného slunění

Specialista na rakovinu kůže, Robin Marks z Melbournské univerzity, však upozorňuje, že u starších lidí jsou takové nádory celkem běžné a že to mohou být i benigní keratózy.

New. Sci. 152, No. 2061/2, 1996, str. 12