Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

STEVE JONES: Jazyk genů. Biologie, historie, evoluční budoucnost

Nakladatelství Paseka, Praha – Litomyšl 1996; 285 stran, doporučená cena 139 Kč, ISBN 80-7185-069-1
 |  5. 2. 1997
 |  Vesmír 76, 71, 1997/2

Když mne nakladatelství požádalo, abych lektoroval český překlad, netušil jsem, jakou radost mi ta práce přinese. S. Jones, znamenitý odborník a učitel, píše nejen o objevech a badatelských úspěších soudobé genetiky, ale i o jejích úskalích. Nejde o zasvěcený pohled odborníka, nýbrž o podnětný počin polyhistoricky zaměřeného přírodovědce s širokým kulturním povědomím, obdařeného schopností populárně objasnit i specializované molekulárněbiologické problémy téměř bez použití odborných termínů. S každou další stránkou knihy o genetických aspektech historického vývoje člověka a o genetickém podkladu evoluce živých organizmů jsem se nechal vtahovat jak do odborné problematiky, tak do způsobu, jímž ji autor objasňuje.

Zabývá se úlohou genetické podstaty živých organizmů v evoluci živé hmoty v nejširším slova smyslu, a v historickém vývoji člověka zejména. Právě s ohledem na kvalitativně i kvantitativně rostoucí molekulárněgenetické poznatky o člověku je významné autorovo přesvědčení o nezbytnosti rozvíjení eugeniky a o nutnosti odborně i společensky se vyrovnat s historicky podmíněnými zábranami v tomto směru. Za stěžejní proto pokládám třináctou kapitolu „Bratránci pod kůží“, v níž se píše o historii genetické apologetiky rasizmu a rasistických ideologických teorií a o úloze současných molekulárněgenetických poznatků o člověku, které tyto pseudovědecké předsudky jednoznačně vyvracejí. Krom toho autor upozorňuje i na etické problémy molekulárněgenetického studia člověka a genového inženýrství vůbec, na riziko zneužívat tyto poznatky k diskriminaci dědičně stigmatizovaných jedinců a rodin, – a to nejen z „principiálních“ biologických příčin, ale i ze společensky obecně akceptovatelných ekonomických důvodů. Zaujala mne Jonesova kritika redukcionizmu, který mnohdy v současné moderní biologii převládá (kritika přesvědčení, že porozumět něčemu znamená rozebrat to na jednotlivé kousky). Molekulární biologie, která zkoumá dílčí životní procesy v živé hmotě na nejelementárnější fyzikálněchemické úrovni, je redukcionistickým myšlenkovým přístupem zatížena ze všech moderních biologických disciplin nejvíce, a proto oceňuji odlišný, v pravém slova smyslu syntetický pohled Steve Jonese. Kniha Jazyk genů vyšla ve výborném českém překladu J. Martince a L. Snížka.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Pikálek

 

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...