FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

STEVE JONES: Jazyk genů. Biologie, historie, evoluční budoucnost

Nakladatelství Paseka, Praha – Litomyšl 1996; 285 stran, doporučená cena 139 Kč, ISBN 80-7185-069-1
 |  5. 2. 1997
 |  Vesmír 76, 71, 1997/2

Když mne nakladatelství požádalo, abych lektoroval český překlad, netušil jsem, jakou radost mi ta práce přinese. S. Jones, znamenitý odborník a učitel, píše nejen o objevech a badatelských úspěších soudobé genetiky, ale i o jejích úskalích. Nejde o zasvěcený pohled odborníka, nýbrž o podnětný počin polyhistoricky zaměřeného přírodovědce s širokým kulturním povědomím, obdařeného schopností populárně objasnit i specializované molekulárněbiologické problémy téměř bez použití odborných termínů. S každou další stránkou knihy o genetických aspektech historického vývoje člověka a o genetickém podkladu evoluce živých organizmů jsem se nechal vtahovat jak do odborné problematiky, tak do způsobu, jímž ji autor objasňuje.

Zabývá se úlohou genetické podstaty živých organizmů v evoluci živé hmoty v nejširším slova smyslu, a v historickém vývoji člověka zejména. Právě s ohledem na kvalitativně i kvantitativně rostoucí molekulárněgenetické poznatky o člověku je významné autorovo přesvědčení o nezbytnosti rozvíjení eugeniky a o nutnosti odborně i společensky se vyrovnat s historicky podmíněnými zábranami v tomto směru. Za stěžejní proto pokládám třináctou kapitolu „Bratránci pod kůží“, v níž se píše o historii genetické apologetiky rasizmu a rasistických ideologických teorií a o úloze současných molekulárněgenetických poznatků o člověku, které tyto pseudovědecké předsudky jednoznačně vyvracejí. Krom toho autor upozorňuje i na etické problémy molekulárněgenetického studia člověka a genového inženýrství vůbec, na riziko zneužívat tyto poznatky k diskriminaci dědičně stigmatizovaných jedinců a rodin, – a to nejen z „principiálních“ biologických příčin, ale i ze společensky obecně akceptovatelných ekonomických důvodů. Zaujala mne Jonesova kritika redukcionizmu, který mnohdy v současné moderní biologii převládá (kritika přesvědčení, že porozumět něčemu znamená rozebrat to na jednotlivé kousky). Molekulární biologie, která zkoumá dílčí životní procesy v živé hmotě na nejelementárnější fyzikálněchemické úrovni, je redukcionistickým myšlenkovým přístupem zatížena ze všech moderních biologických disciplin nejvíce, a proto oceňuji odlišný, v pravém slova smyslu syntetický pohled Steve Jonese. Kniha Jazyk genů vyšla ve výborném českém překladu J. Martince a L. Snížka.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Pikálek

 

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...