JAMES GLEICK: Chaos: vznik nové vědy

Je potěšující, že v záplavě publikací o astrologii, léčení vším možným od drahých kamenů přes vůně až po moč, hledání geopatogenních zón apod. se začaly objevovat překlady knih renomovaných autorů popularizujících seriózní vědecké disciplíny. Zatím největší úroda takových publikací je z fyziky a věd o životě. K nim patří i Gleickova práce.

Je to vlastně první překlad do češtiny poskytující čtenáři souhrnnou informaci o deterministickém chaosu, pomineme-li některé specializované sborníky z konferencí. Nejde o knihu novou, první vydání vyšlo téměř před deseti lety a za tu dobu se v deterministickém chaosu událo mnoho dalšího. Nicméně to, co v ní je, nikterak nezastaralo. I když jde o práci popularizující, patří mezi klasické prameny a většinou není v žádné bibliografii o teorii chaosu opomenuta.

Autor si stanovil téměř nesplnitelný cíl: s minimální pomocí matematiky otevřít čtenáři dveře do nádherné, nesmírně pestré disciplíny, zvané deterministický chaos. Většina absolventů exaktních a technických oborů se ještě donedávna na školách setkávala buď se systémy deterministickými, či stochastickými. Najednou se ukazuje, že mezi těmito extrémy se prostírá široké spektrum deterministických systémů s velice složitým chováním.

Tyto systémy umožňují popsat a vysvětlit řadu dosud nevysvětlených jevů, na něž narážíme jak v živé, tak v neživé přírodě. Čtenář, který není obeznámen alespoň se základními metodami popisu dynamických systémů, asi jen z této knihy úplně nepochopí, co je to například podivný atraktor či Ljapunovův exponent, ale kniha jej přesto zaujme.

Zájem jak poučeného, tak nepoučeného čtenáře vzbudí především příběhy jednotlivých aktérů vytvářejících novou vědu, budeme-li parafrázovat podtitul uvedené knihy. Tyto příběhy jsou z hlediska metodologie vědy poučné jako příklady měnícího se paradigmatu a autor chápe zrod teorie deterministického chaosu jako jednu z Kuhnovských vědeckých revolucí.

Současný způsob hodnocení a financování vědy vede k čím dál užší specializaci. Pokrok v teorii chaosu vznikal naopak spojováním výsledků z velmi odlehlých disciplín. Od meteorologie po topologii, od hydrodynamiky po populační dynamiku, od nelineární dynamiky po resuscitační techniku v medicíně. Průkopníci teorie chaosu postupovali jaksi napříč vůči současným trendům a budovali systémovou disciplínu, která z určitého úhlu pohledu spojovala všechny tyto tak odlehlé oblasti.

To většinou vyžadovalo značnou odvahu a nekonvenční přístup, a proto jsou jejich příběhy velmi zajímavé. Spojování odlehlých oblastí vědy asi nejlépe ilustrují slova B. Mandelbrota, snad nejvýznamnějšího průkopníka fraktální geometrie, který rekapituluje svou životní dráhu slovy: „Když sleduji seznam svých předchozích povolání, nejsem si jist, zda vůbec existuji. Jsou to množiny se zaručeně prázdným průnikem.“

Ještě v jedné věci je kniha poučná. Panuje všeobecná představa, že ve vědě se dnes dá dosáhnout významného pokroku jen v týmové práci a za pomoci velmi nákladných přístrojů, superpočítačů, urychlovačů apod. Kniha ukazuje, jak zásadní objevy je možno učinit s primitivním vybavením při pozorování tak obyčejných jevů, jako je kapající kohoutek či var vody v kávové konvici.

Je přirozené, že tak různorodá tematika klade značné nároky na překladatele. Ti se tohoto úkolu zhostili celkem dobře, i když by bylo co vytýkat. (Např. C. E. Shannon svou prací „Matematická teorie komunikace“ založil disciplinu zvanou teorie informace, nikoli informatika. Termínem informatika se překládá computer science, což nezasvěceného čtenáře může dosti poplést.) Naštěstí takových prohřešků v knize není mnoho.

Kdyby Gleickova knížka byla napsána dnes, patrně by ji autor doplnil CD diskem pro počítačovou demonstraci podivných atraktorů, fraktálních množin a dalších objektů, jejichž demonstrace objasní mnohem více než nepříliš kvalitní černobílé obrázky. Mezi lidem počítačovým však koluje řada volně šiřitelných programů s nejrůznějšími typy fraktálů.

Čtenáři, kteří k nim nemají přístup, je snadno naleznou na Internetu. Např. na adresách www.cnam.fr:80/fractals/anim.html nebo www.access.digex.net/~rosati/chaos.html