Ze starších ročníků Vesmíru

Vliv bromu na duši probírá Arnold Lewald v „Archiv für Physiol“. Dle tohoto autora má brom zcela význačný vliv na duši. Na některé funkce mysli nemá vlivu, jiné modifikuje závažně. Tak na př. na sčítání nepůsobí. Tato činnost mechanické associace zůstává nezměněna po bromu. Na činnost svalovou také neúčinkuje, jak poznáno pomocí Mosso-ova ergographu. První příznaky působení bromu jeví se reakcí na slovo a volbu, která byla stížena. Také schopnost učiti se z paměti řadám číslic byla stižena zřejmě. Paměť tedy byla seslabena. Podivuhodným způsobem bylo však lze učiti se slabikám nemajícím smyslu mnohem snáze po bromu. [...] Fakta ta nasvědčují tomu, že brom odstraňuje jisté vnitřní pocity nechuti, práci zabraňující, které mohou býti vyvolány vlivy pozornost odvádějícími. [...]

Vesmír 1. prosince 1897, str. 47

Rychlosť poštovních holubů. 22. května t. r. vypuštěno bylo ráno o čtvrt na osmou v Kreiensenách 100 holubů poštovních tamní společnosti „Flugpost“ zvanou, jejímž protektorem je pruské ministerstvo války. Holubi tito dorazili za příznivé povětrnosti již v 8 hod. 50 min. do Gevelsbergu, urazivše tak za minutu 2000 metrů čili za hodinu 120 km. Největší možná rychlosť expressního rychlovlaku jest jen 1500 m za minutu čili 90 km za hodinu.

Vesmír 1. prosince 1887, str. 48

Cín v konservách. H. Beckurts vyšetřoval celou řadu konserv, chřestu, hrachu, bobu, zelí hlávkového, celeru, kameňáčů atd., které byly přechovávány v krabicích z železného plechu a pocínovaných. Všecky konservy i tekutiny, v nichž byly naloženy, obsahovaly dosti velké množství cínu, chřest na př. ve množství 0,22 – 0,6 g na 1 kg váhy konserv.

Vesmír 15. prosince 1897, str. 60

Strom, jenž hvízdá. V jižní Nubii přichází dle zpráv listů přírodovědeckých strom, zvaný domorodci ssofar. Věje-li vítr jeho korunou, vznikají tony, upomínající na flétnu. Příčina zjevu toho vězí v tom, že větvičky pokryty jsou zvláštním hmyzem, který ssaje gummu z haluzí a přeměňuje je takto v jakýsi druh flétny.

Vesmír 1. prosince 1897, str. 47

Jubileum kamenného uhlí. Je tomu právě 700 let, kdy jistý kovář v Lige (Belgii) našel blíže Publémontu r. 1197 jakousi černou hmotu, kterou zamýšlel topiti, poněvadž dříví i dřevěné uhlí bylo neobyčejně drahé. Černá hmota, vlastností neznámých, byla kamenné uhlí. Kovář onen jmenoval se Hullioz, od čehož odvozuje se franc. jméno uhlí „huille“. Již r. 1228 byly práce v uhelnách Ligských v plném proudu.

Vesmír 15. prosince 1897, str. 60

O velikých požárech lesů kanadských. [...] Ohně ty nepovstávají z nedbalosti nebo zlomyslnosti, nebo z potřeby píce, jako v prériích, nýbrž z příčin přirozených, totiž udeřením blesku. [...] Rychlost, s jakou se požár šíří, rovná se rychlosti koně v trysku. Oheň nedávno pozorovaný rozšířil se v 10 hodinách na plochu 240 km, což činí 24 km za hodinu. Asi 100 let musí uplynouti, než nabude les v těch místech, kde shořel, své majestátnosti a poslední zbytky požáru zmizejí. [...] Příštím jarem, jako první poslové míru, objeví se na spáleništi maliny a některé drobné rostliny, jichžto semena byla jaksi před úpalem chráněna [...].

Vesmír 15. prosince 1897, str. 59