Proč „vidíme“ i potmě?
| 5. 10. 1997 | Vesmír 76, 596, 1997/10
Když v zatemněném pokoji položíme při rozsvícené stolní lampě na stůl před sebe předmět a pak lampu zhasneme, dovedeme bez problému na ten předmět sáhnout i potmě. Když se to zkoumá na opicích, zjistí se, že neurony v premotorické kůře mozku, odpovídající za vjem toho předmětu, zůstávají i potmě aktivní. Teprve když se potmě předmět odstraní a pak se rozsvítí, neurony přestanou být aktivní. Neurony této oblasti zašťiťují integraci senzorických a motorických funkcí a kódují „přetrvávání předmětu“, i když ten vidět není. Dokonce tento fenomén má vztah k úvahám fenomenologických filozofů o vnímání prostoru. Zvláštní je, že se tu nemluví o paměti. (Science 277, 157, 1997)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Vratislav Schreiber
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.
Doporučujeme
Zakouzlení světa
Ondřej Vrtiška | 3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně 
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše 
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...











