Proč „vidíme“ i potmě?
| 5. 10. 1997 | Vesmír 76, 596, 1997/10
Když v zatemněném pokoji položíme při rozsvícené stolní lampě na stůl před sebe předmět a pak lampu zhasneme, dovedeme bez problému na ten předmět sáhnout i potmě. Když se to zkoumá na opicích, zjistí se, že neurony v premotorické kůře mozku, odpovídající za vjem toho předmětu, zůstávají i potmě aktivní. Teprve když se potmě předmět odstraní a pak se rozsvítí, neurony přestanou být aktivní. Neurony této oblasti zašťiťují integraci senzorických a motorických funkcí a kódují „přetrvávání předmětu“, i když ten vidět není. Dokonce tento fenomén má vztah k úvahám fenomenologických filozofů o vnímání prostoru. Zvláštní je, že se tu nemluví o paměti. (Science 277, 157, 1997)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Vratislav Schreiber
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pavel Payne | 29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce
Jan Černý | 29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy 
Jarmila Ptáčková | 29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....











