Proč „vidíme“ i potmě?
| 5. 10. 1997 | Vesmír 76, 596, 1997/10
Když v zatemněném pokoji položíme při rozsvícené stolní lampě na stůl před sebe předmět a pak lampu zhasneme, dovedeme bez problému na ten předmět sáhnout i potmě. Když se to zkoumá na opicích, zjistí se, že neurony v premotorické kůře mozku, odpovídající za vjem toho předmětu, zůstávají i potmě aktivní. Teprve když se potmě předmět odstraní a pak se rozsvítí, neurony přestanou být aktivní. Neurony této oblasti zašťiťují integraci senzorických a motorických funkcí a kódují „přetrvávání předmětu“, i když ten vidět není. Dokonce tento fenomén má vztah k úvahám fenomenologických filozofů o vnímání prostoru. Zvláštní je, že se tu nemluví o paměti. (Science 277, 157, 1997)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Vratislav Schreiber
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.
Doporučujeme
Recyklace plastového odpadu
Zdeněk Kruliš | 9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?
Vladimír Wagner | 9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou
Jaromír Plášek | 9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu1 si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla.2 V...
Sledujte nás na sociálních sítích