Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Proč „vidíme“ i potmě?

 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 596, 1997/10

Když v zatemněném pokoji položíme při rozsvícené stolní lampě na stůl před sebe předmět a pak lampu zhasneme, dovedeme bez problému na ten předmět sáhnout i potmě. Když se to zkoumá na opicích, zjistí se, že neurony v premotorické kůře mozku, odpovídající za vjem toho předmětu, zůstávají i potmě aktivní. Teprve když se potmě předmět odstraní a pak se rozsvítí, neurony přestanou být aktivní. Neurony této oblasti zašťiťují integraci senzorických a motorických funkcí a kódují „přetrvávání předmětu“, i když ten vidět není. Dokonce tento fenomén má vztah k úvahám fenomenologických filozofů o vnímání prostoru. Zvláštní je, že se tu nemluví o paměti. (Science 277, 157, 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...