Proč „vidíme“ i potmě?
| 5. 10. 1997 | Vesmír 76, 596, 1997/10
Když v zatemněném pokoji položíme při rozsvícené stolní lampě na stůl před sebe předmět a pak lampu zhasneme, dovedeme bez problému na ten předmět sáhnout i potmě. Když se to zkoumá na opicích, zjistí se, že neurony v premotorické kůře mozku, odpovídající za vjem toho předmětu, zůstávají i potmě aktivní. Teprve když se potmě předmět odstraní a pak se rozsvítí, neurony přestanou být aktivní. Neurony této oblasti zašťiťují integraci senzorických a motorických funkcí a kódují „přetrvávání předmětu“, i když ten vidět není. Dokonce tento fenomén má vztah k úvahám fenomenologických filozofů o vnímání prostoru. Zvláštní je, že se tu nemluví o paměti. (Science 277, 157, 1997)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Vratislav Schreiber
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.
Doporučujeme
Migrace v pravěku střední Evropy 
Martin Kuna, Jan Turek | 1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu 
Vladimír Kopecký | 1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...





















