Mikroskopy, věda, průmysl...

V listopadu minulého roku oslavila firma Zeiss výročí 150 let od svého založení. Podívejme se na několik klíčových bodů v historii této úspěšné a s vědou spjaté firmy:

V roce 1884 založili bratři Zeissové, Ernst Abbe a chemik Otto Schott v Jeně technickou laboratoř (Jenauer Glaswerk Schott & Genossen). Schott vylepšil optické vlastnosti skla. Spojené schopnosti jemného mechanika Carla Zeisse, teoretického fyzika Ernsta Abbeho a chemika Otty Schotta založily moderní éru mikroskopie.

Firma zaznamenala ohromný rozvoj díky náskoku v technologii. Prodávaly se nejen mikroskopy, ale analytické měřicí přístroje, fotoobjektivy a fotoaparáty, dalekohledy, astronomické přístroje, planetária, lékařské přístroje a brýlová skla. Další obchodní rozmach zaznamenala firma v letech před první světovou válkou a po ní. A jak se můžeme dočíst ve firemních materiálech:

„V tomto období dosahuje roční obrat firmy přes 100 milionů marek. Vánoce roku 1914 stejně jako Nový rok 1915 tráví většina zaměstnanců v továrně, což alespoň částečně umožňuje uspokojit velký počet zakázek. Personál přitom tvoří většinou ženy, muži rukují do války. Válka však přináší i spoustu problémů pro chod firmy, např. r. 1918 je vedení firmy nuceno zcela uzavřít některá oddělení pro katastrofální nedostatek uhlí. Z obchodního hlediska byla pro firmu obdobím prosperity i druhá světová válka, avšak 60 % její výrobní kapacity bylo určeno pro zbrojní účely. Roku 1940 firma měla přes 13 000 zaměstnanců a obrat přes 160 milionů marek.

Na konci války je továrna po bombardování téměř zničena. Americké jednotky odvedly z Jeny celé vedení firmy a 126 špičkových vědeckých pracovníků do západní části Německa. Veškeré zachovalé přístroje a zařízení jsou odvezeny do tehdejšího Sovětského svazu. Ti, co v Jeně zbyli, začínají s rekonstrukcí závodů. Stejně jako Německo se i firma Zeiss dělí na východní část, která má i nadále sídlo v Jeně, a západní, která pod jménem Opton sídlí v Oberkochenu. V padesátých letech velký počet zaměstnanců následuje své deportované kolegy do západoněmeckého Oberkochenu.

Roku 1954 začínají vleklé spory mezi oběma podniky o jméno a o značku. Série soudních procesů je ukončena roku 1971 Londýnskou dohodou, která stanovuje užívání jak značky, tak jména Zeiss geograficky. Ve východním Německu vlastní veškerá práva jenský podnik a např. v Severní Americe jsou veškerá práva přidělena firmě Carl Zeiss Oberkochen.

Rok 1990 je dalším mezníkem v historii firmy. Ihned po revoluci v tehdejší NDR a následném spojení východní a západní části Německa se v Biebelriedu setkávají zástupci vedení obou firem a shodují se na záměru opět sjednotit firmy Carl Zeiss.“

Dnes je hlavní náplní firmy Zeiss výroba lékařské techniky. I české zdravotnictví využívá laboratorní elektronové mikroskopy, optické stolní mikroskopy, oftalmologické přístroje, spektrometry, kryostaty a mikrotomy. Na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově je „dvoumetr“ – náš největší optický dalekohled, jehož optika pochází z Jeny. Rovněž na dalších pracovištích slouží jenské astronomické přístroje včetně planetárií.

Ernst Abbe byl také pozoruhodný sociání reformátor. Po smrti Carla Zeisse založil roku 1889 Nadaci Carla Zeisse (C. Z. Stiftung). Tato nadace je jediným majitelem různých Zeissových firem. Podle dodnes platného statutu nadace jde zisk všech členských firem nadaci, která z něho jednak vypisuje granty pro vědecké a kulturní projekty, jednak financuje růst jednotlivých firem a různé zaměstnanecké programy. Dnes samozřejmé vymoženosti jako osmihodinový pracovní den, placená dovolená, placené období nemoci a penze byly kolem roku 1900, kdy je Abbe zavedl, neslýchané. Carl Zeiss Stiftung je organizace se zastoupením ve více než 100 zemích a s více než 30 000 zaměstnanci. ¹⁾