Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Kořením proti oxidativnímu stresu

 |  5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 597, 1997/10

Hořčice, hřebíček, oregano (dobromysl), tymián a nové koření jsou tradiční konzervační, dochucovací i léčivé ingredience. O koření je známo, že obsahuje látky s obzvlášť účinnou antioxidativní aktivitou. V současném honu na léky omezující nebo neutralizující četné negativní vlivy znečištěného vnějšího prostředí nemohlo ani koření zůstat bez povšimnutí. Látky s antioxidativními účinky hrají důležitou roli v boji proti následkům způsobeným oxidativním stresem. Ten je na buněčné a molekulární úrovni navozován kyslíkovými, peroxidovými a hydroxylovými radikály, které vznikají z molekul kyslíku nejen při metabolických procesech, ale i vlivem různých negativních faktorů z vnějšího prostředí, znečištěním, radiolýzou a UV-zářením. Indukují oxidativní poškození biomolekul, jako jsou proteiny, lipidy a nukleové kyseliny. Poškození se navenek projeví rychlejším stárnutím organizmu, různými nemocemi a také zvýšeným výskytem rakoviny. Obranné mechanizmy do jisté míry tyto nebezpečné radikály neutralizují. Patří mezi ně jak různé enzymy, jako např. superoxid dismutázy, katalázy, peroxidázy, tak i  nízkomolekulární látky, jako jsou tokoferol, polyfenolové sloučeniny a kyselina askorbová. Z hlediska ochrany zdraví je důležité hledat látky, které tomuto procesu v organizmu pomáhají a samy mají schopnost neutralizace kyslíkových radikálů. Mohou sloužit jako základ pro vývoj nových léků nebo jako prevence před některými chorobami.

V testech in vitro, kde se měřila schopnost inaktivace kyslíkatých radikálů, se testoválo 51 druhů koření. Nejefektivněji se v tomto směru projevovaly právě výše zmíněné druhy koření. Z jednoho se dokonce podařilo identifikovat a izolovat aktivní sloučeninu. (Biosci. Biotech. Biochem. 61, 118–123, 1997)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Milan Hrouda

 

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....