Kouřením ku zdraví

Všechny kuřáky, ale i nekuřáky, kteří sedli na lep slibnému titulku, hned na samém začátku zklamu. Následující text bude totiž řešit blahodárný vliv kouření na jedinou chorobu, totiž na ulcerózní kolitidu, difuzní zánětlivé onemocnění tlustého střeva postihující sliznici a úzký lem podslizničního vaziva. Lokalizace procesu je nejčastější v rektu a pokračuje směrem k ústí tenkého střeva. Záplava zánětlivých leukocytů přitom napadá výstelku střeva a produkcí vysoce reaktivních kyslíkových radikálů, oxidu dusnatého a proteáz poškozuje morfologicky i funkčně vnitřní vrstvu nejvzdálenějších partií trávicí trubice. Ta se stává křehkou a krvácivou, s četnými vředy. V těžších případech je střevo rozepjaté, kožovité, chybí peristaltika, která by jeho obsah posunovala směrem k řitnímu otvoru, a hrozí perforace stěny.

Klinicky se onemocnění projevuje dle rozsahu a závažnosti zánětu úpornými průjmy s příměsí krve, teplotou, úbytkem tělesné hmotnosti a bolestmi břicha. Rozepjaté a pohyb postrádající střevo je akutní stav ohrožující život a vyžaduje chirurgický zásah. Pacientům, kteří onemocněli již v raném věku, a zvláště pak těm, jejichž střevo je postiženo v celé délce, hrozí nebezpečí vzniku kolorektálního karcinomu. Tumor bývá histologicky většinou málo diferencován a pětiletého přežití se i přes radikální léčbu dočká jen asi 30 % postižených. Nejčastěji je ulcerózní kolitida diagnostikována v severní Evropě a Spojených státech, kde jí trpí 80 – 90 lidí ze 100 000. U nás je to kolem 40 – 45 na 100 000 obyvatel.

Onemocnění je výslednicí genetických, vnitřních a vnějších faktorů. V souvislosti s kolitidou je známa řada abnormalit ve slizniční imunitě, v oblasti metabolizmu kolonocytů (slizničních buněk tlustého střeva) či nespecifické obraně střeva. Význam samotného zánětu při vzniku choroby však zůstává neobjasněn. Rovněž nebyl izolován žádný specifický infekční původce nemoci.

Velice atraktivní je hypotéza, že střevní výstelka není dostatečně chráněna hlenem. Hlen totiž vytváří fyziologickou bariéru oddělující sliznici od obsahu střeva. Ten přímo oplývá nejrůznějšími toxickými produkty, jejichž koncentrace navíc stoupá stejným směrem, kterým stoupá i frekvence postižení trávicí trubice. Hlen je koloid, jehož fyzikálně-chemické vlastnosti určují specifické glykoproteiny, muciny. Zastoupení jednotlivých subpopulací mucinů, jejich chemická struktura a hydratace mají přímý vliv na přilnavost k epitelu, na kompaktnost a mechanickou odolnost tenké vrstvičky, která kryje vnitřní stěnu střeva. Mocnost této vrstvičky přibývá stejným směrem, kterým stoupají i koncentrace toxických odpadních a bakteriálních produktů, a fekální obsah se stává tužším, tedy potenciálně traumatizujícím. A právě u ulcerózní kolitidy bylo detektováno ztenčení až úplné vymizení hlenové vrstvy. Při objasňování tohoto jevu se zjistila přítomnost podstatně menšího množství hlenotvorných buněk v populaci kolonocytů, než je tomu u zdravých jedinců, a dále to, že vzniklý hlen má vadnou strukturu. Odhaleny byly abnormality v sializaci, větvení oligosacharidů a porucha vazby lektinu během posttranslačních úprav glykoproteinů. Některé typy mucinů mohou zcela chybět. Takto pozměněný hlen je velmi málo odolný vůči fekálním proteázám a sulfatázám, a proto je jimi štěpen a rozpouštěn.

Ulcerózní kolitida má ještě jeden charakteristický znak. Jde o onemocnění nekuřáků nebo lidí, kteří kouření zanechali. A spojitost je nutno hledat právě v produkci střevního hlenu. Bylo totiž prokázáno, že přítomnost nikotinu a kotininu, hlavního metabolitu nikotinu, vede k zmnožení hlenotvorných buněk, zvyšuje sekreci hlenu a poměrné zastoupení hlenovitých mucinů v něm. K farmakologickému efektu bezpečně postačují sérové koncentrace nikotinu kolem 9,6 ng/ml, což je pro zajímavost 30 – 40% koncentrace tohoto tabákového alkaloidu, kterou najdeme v séru člověka kouřícího denně 20 cigaret. Mimochodem, naprosto stejným mechanizmem působí nikotin i v plicích a průduškách chronických kuřáků, kde se nadměrná sekrece a zbytnění žláz produkujících hlen vyskytují pravidelně. Jak ukázaly pokusy na preparátech izolovaných z průdušnice a kultivovaných v médiích s nikotinem, je původní představa cigaretového kouře jako lokálního dráždidla v dýchacích cestách pravdivá jen částečně. Nikotin v dostatečných koncentracích podporuje produkci sekretů.

To však samo o sobě není důvodem, proč by čtenář, který dočetl až sem, měl začít s kouřením. Koncentraci nikotinu v krvi si můžeme zvýšit i jiným způsobem. Kromě žvýkání tabákových listů, jevu tak častého mezi latinskoamerickými mescaleros, lze žvýkat i žvýkačky obsahující nikotin, jež jsou na našem trhu k mání již několik let, a dále si můžete na svou kůži nalepit náplast uvolňující kýžený tabákový alkaloid do kožního krevního oběhu a tak i do celého těla. Pro dobu letních prázdnin doporučuji zvolit místo kryté plavkami. Ale ani toto řešení nemusí být ideální. Existuje totiž jiné zánětlivé střevní onemocnění, Crohnova choroba, která je naopak nemocí kuřáků.