Ze starších ročníků Vesmíru

Nové otevření zlatodolu v Čechách. V zlatodole „Roudná“ nacházejícím se na rozhraní okresu Votického, Vlašimského a Vožického bylo dolování následkem úmrtí J. Beliera zastaveno. Právo kutací i zařízení závodu zakoupila nyní anglická firma: „Walters Van Ness“, která nejenom s dolováním započne, ale i závod znamenitě rozšíří. Při posledních zkouškách doznali Angličané, že v 1 tuně horniny průměrem 12 g zlata se nalézá. Kde jsou české kapitály?

Vesmír 1. května 1903, str. 168

Spotřeba zlata. Ve Spojených státech spotřebují zubní lékaři ročně asi 800 kg zlata k vyplnění dutých zubů.

Vesmír 15. listopadu 1905, str. 36

Zlaté doly v Sedmihradsku. V jihozápadním cípu velkoknížectví sedmihradského od nepaměti panoval pestrý ruch života hornického. Nevyčerpatelná zřídla nejdražšího kovu lákala opět a opět nové síly lopotících se horníků domácích i cizích v pusté jinak hory v poříčí Maroše a juž za časů Homerových činí se zmínky o Agathyrsech, kteří v končinách oněch zlato dolovali. [...] Správa římská postarala se všelikým možným spůsobem, aby ze zlatých dolů seč nejvíce mohla vytěžiti, pročež zrušila staré obvyklé, avšak velmi namáhavé a nevýnosné dobývání zlata a zkušenými horníky ze Španělska uvedla zde spůsob praktičtější, který málo změněn až do dnes mezi tuzemci se uchoval. [...] Žel, že blahobytná doba tato jen na krátko trvala. Zlatá země Auraria římská změněna v sirou poušt. [...] Tak vleče se dosud jen živořivě druhdy slavné dolování poskytujíc do roka sotva 19 až 20 centů ryzího kovu v ceně asi 1.3000,000 zl. Kdyby dvě čtvereční míle půdy orné zoralo se pšenicí, byl by roční výtěžek zajisté skvělejší. Odkryté šachty nyní nalezají se v rukou jednotlivců a domácím osadníkům poskytnuta úplná volnost kopati, kdekoliv se jim vhodno býti zdá. Tím pak stává se, že síly pracovní příliš se rozptylují a žádného většího podniku schopny nejsou. [...] Dle statistických udání poskytuje prý 1000 centů nejlepší rudy asi 1 libru čistého zlata, což zajisté je přes příliš málo, pomyslíme-li že někdy čistění, hlavně mletí a drcení ve stoupách za stálého sucha dlouhý čas trvá.

Vesmír 7. prosince 1871, str. 106

Podle zpráv „Obchodního musea“ vytěženo bylo v Rakousku v roce 1903 zlatých rud 21.476 g, a to hlavně v Čechách a Solnohradsku za 105.779 K, a 219.578 g rud stříbrných za 2,871.000 K, a to výhradně v Příbrami v Čechách, ze kterých dobyto bylo toliko 8.196 kg zlata za 21.093 K a 39.812’5 kg stříbra za 3,398.000 K.

Vesmír 15. června 1905, str. 198

Nový závod na těžení zlata v Čechách dostavuje se nedaleko Krásné Hory. Způsobem kalifornským zpracuje se křemen zlatonosný, který má průměrně 18 g zlata v tuně. Některé rozbory poskytly až 32 g. Denní zpracování bude činiti 20 tun. Vedle amalgamačního způsobu zřízen jest i způsob Mac Forrestův na vyluhování kyanidem draselnatým. U Bražné objeveny též couky (pozn. red.: couk = zastarale rudná žíla; ze stněm. zuc – tah) antimonitu, který obsahuje přes 80 % sirníku antimonitového. V antimonitu se vyskytuje zlato a toho přichází průměrně 28 g v tuně. Dle všeho nastává místu Bražné, kde před 200 lety čile se dolovalo, nová doba činnosti.

Vesmír 15. června 1905, str. 203