O stylu Vesmíru

Výsledky čtenářské ankety publikované v 5. čísle Vesmíru svědčí o tom, že jeho čtenáři jsou vcelku spokojeni i se stylistickou stránkou otiskovaných příspěvků, a poměrně četné mladé čtenářstvo jistě je k Vesmíru přitahováno i dobrou, živou popularizační formou většiny článků. Jazykovou a stylistickou stránku našeho časopisu sleduju jako lingvista už půldruhého desetiletí, a tak mi neušlo, jak právě popularizační forma otiskovaných příspěvků, jejich slohová přiměřenost, živost, vtipnost, přitažlivost nabývala postupně stále vyšší úrovně. Je těžko říci, čím vším byl a je tento vývoj motivován, nepochybně se tu však významně projevuje postupné omlazování množiny autorů a promyšlené úsilí redakční. Snad se hodí v této souvislosti povšimnout si několika jevů, které významně přispívají k živosti a čtenářské atraktivnosti popularizace vědeckých poznatků.

Především je to už sám název či titulek článku, často kombinovaný s vhodně doplňujícím podtitulkem. Uvedu pár vynalézavých, vtipných příkladů: Nechte je žrát kyanidy! Rizika spjatá s těžbou zlatých rud – Melatonin a jeho působení. Zázračný lék „na všechno“? Melatonin není bublina, která splaskává, splaskává jen nafouknutá informace o ne zcela ověřených poznatcích – Máme se bát meningokoka? Meningokoka se bát nemusíme. (Všimněme si, že autoři mohou takto vyjádřit nejen téma příspěvku, ale i řešení.)

Mnoho záleží také na přehlednosti tematické struktury výkladu. Tomu napomáhá nejen rozčlenění do vhodných odstavců (což některým autorům dělává potíže), ale i vytváření odstavcových skupin, tedy kratších oddílů textu, opatřených tzv. mezititulky. Ty bývají dvojí povahy: buď mají ráz věcný, anebo beletristický. S obojími se ve Vesmíru setkáváme, v posledních ročnících takřka důsledně, a je to tak dobře. Mezititulky věcné obsahuje např. zmíněný článek o melatoninu: Co je to melatonin? Receptory pro melatonin. Účinky melatoninu, které mohou souviset s denní a roční dobou. Zázračný lék? Mezititulky beletrizované jsem vypsal ze stati o šíření signálů v organizmech: Reflexy a rozeznívání zvonů aneb první představy o přenosu signálů v organizmu. Galvani se zajímá o žabí stehýnka aneb nervy proudí elektřina. Helmholz měří rychlost šíření nervového impulzu a zjišťuje, že se šíří podezřele pomalu. Bernstein změří průběh elektrické vlny a pak neví, kdo se zmýlil, aneb malý podvůdek velkého vědce.

Neméně důležité je zvolit čtenářsky přístupný a přitažlivý výkladový postup. Je například vhodné pokusit se získat čtenáře tím, že článek začneme připomenutím nějaké aktuální události, odvoláním se na čtenářskou každodenní zkušenost anebo třeba historickou anekdotou. Tak kupříkladu ona stať o šíření signálů v organizmech začíná takto: „Každému z vás už se asi někdy stalo, že si spálil ruku či nohu. Přitom jste si jistě všimli, že ta přiškvařená ruka či noha sama od sebe ucukla. To ucuknutí bylo jaksi bezděčné...“. Autor jednoho článku o aplikacích geometrie zahájil výklad touto historickou anekdotou: „Co získám tím, že se naučím geometrii?“ zeptal se prý Pythagory jeden z jeho žáků. „Dej mu peníz,“ pokynul Pythagoras otrokovi, „on potřebuje mít užitek z toho, čemu se učí“.

Není také na škodu přiblížit čtenáři některé fyzikální, chemické či biologické procesy užitím názorného slovesa nebo obratu z běžného života (ty mívají leckdy obrazný charakter a hodí se dát je do uvozovek). Autor nedávného článku o destrukci jako principu řízení hovoří o tom, že „někdy lze umlčené geny rozezpívat jen tvrdým zásahem“, že „represory blokující transkripci jsou doslova rozštípány specifickými proteinázami, když ultrafialové záření rozezvučí sirénu na poplach“. Dále pak píše o proteinových dvojčatech, paterčatech a „siamských dvojčatech“, protein Ub nazývá „konzervativcem“ mezi proteiny a jisté proteiny jsou podle něho „odsouzenci do stoupy“.

Mohl bych samozřejmě upozornit na žádoucnost „terminologické střídmosti“, na potřebu nezbytné speciální termíny čtenářům vyložit (někdy to bývá i formou slovníčku na konci článku) a též na to, že větná stavba by měla být přehledná a nepříliš kondenzovaná. Ale o tom podrobněji snad někdy jindy.