Módní vlny v jazyce

V nedávném čísle Vesmíru (75, 137, 1996/3) vyšel článek o chemických vlnách a jeho autorka pohotově připojila poučení o vlnách vůbec a zmínila se i o vlnách v módě. Nuže, i v jazyce prožíváme módní vlny, v posledních letech zvlášť živě. Módními vlnami se šíří jednotlivá slova, ale i celé obraty a zčásti i celkový způsob vyjadřování.

Objeví-li se např. nový odborný název (ať domácí nebo cizí) a začne se ho užívat tam, kde je ho zapotřebí, nejde ještě o módu. Módou se stává užívání nějakého výrazu až tehdy, když se ho začne užívat nadměrmě, místo výrazů jiných, stejně vhodných, a často se stává, že se módní slovo počne užívat i tam, kde není vhodné.

Už jsem se o leckterém módním slově v jazykovém koutku zmiňoval. Dnes chci upozornit na tři zbrusu nové obraty. Jsou sice české, ale těžko říct, odkud se tak náhle vzaly (ale i to bývá znakem módy) a jejich potřebnost se mi nejeví nějak naléhavá.

Zejména v politických a podobných diskusích slýcháme nyní obraty typu „Volby nejsou o tom, aby politické strany...“ – „Výše nemocenského pojištění je o něčem jiném“ – „Demokracie není o tom, že si může každý dělat, co chce.“ Dosud jsme v takových souvislostech říkávali , že něco (ne)záleží v něčem, že jde o jinou věc, že smysl něčeho není v tom, aby... Nyní se však zrodila předložková vazba „něco je o něčem“, tedy nikoli v dosavadním běžném smyslu „hovořit, jednat o něčem“, nýbrž jako zbytečná náhrada v případech majících smysl „jde, běží, jedná se o něco, týká se něčeho“ neboli vysvětlení obsahu nějakého pojmu. Odkud se tato nová vazba vzala, nevím, mám však podezření na angličtinu.

Delší čas a často slýcháme výrazy jako „Není to až tak nebezpečné“ – „Ta atmosféra v hledišti nebyla až tak dobrá“ – „Nemá to až tak smysl“. Fráze až tak se tu objevuje místo dříve (i dosud) běžného příslovce příliš, které v záporných větách pravidelně nastupuje místo příslovce velmi. (Naproti tomu přísl. moc se užívá při kladu i záporu. Přísl. příliš lze ovšem užít i ve větě kladné, ale pak má význam „nadměrně“.) Fráze až tak má, zdá se, zdroj v slovenštině.

A do třetice: „Když to dopadlo, jak to dopadlo...“ – „Protože lékařskou péči máme takovou, jakou máme...“ – „Když hráli tak, jak hráli...“ Na první pohled bychom řekli, že nám tyto fráze umožňují jistou úsporu výrazu: protože z předcházejícího textu nebo všeobecně je známo, že výsledek či stav nebyl příznivý, stačí na konci už jen odkázat na to obratem tak, jak. Navíc však můžeme v tomto způsobu vyjadřování vidět i jistý eufemizmus: jde zpravidla o zjištění nepříznivé a my je takto nemusíme znovu výslovně připomínat. Podobného typu jsou i výrazy jako „To, že se stalo, co se stalo...“.

Nedá mi to, abych nepřidal ještě čtvrtou frázi, s kterou se však nemohu smířit: Buďte v obraze! Známe ji z jedné televizní reklamy otrocky přeložené z němčiny, ale různé varianty obratu být v obraze se bohužel začínají u nás šířit. Není to k ničemu dobré – máme přece k dispozici slovesa seznámit (se), informovat (se), poučit (se), poznat apod.

Ve zmíněném článku o chemických vlnách autorka charakterizuje i vlny módního oblékání. Má to s šířením módních prvků v jazyce leccos společného. Tak např. zjištění místa či momentu iniciace dané inovace nebývá často snadné ani jednoznačné a rovněž společenský okruh, v němž probíhá primární proces katalýzy, lze většinou shledat jen neurčitě a nejistě. „Aktivátorem“ bývají často masmédia, avšak vlastní proces „difuze“ je možno stěží nějak přesněji popsat. A do jaké míry se uplatňuje „touha“ užívat toho či onoho módního výrazu, nevíme, spíše jde o podvědomý proces napodobování. Patrně tytéž síly, momenty a procesy, o nichž tu právě byla řeč, způsobily, že už dnes nemluvíme staročesky.