Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Oplození bez spermie

 |  5. 5. 1996
 |  Vesmír 75, 295, 1996/5

Pod tímto názvem referují R. J. Aitken a D. S. Irvine z Centra pro biologii reprodukce v Edinburku v jednom z únorových čísel časopisu Nature (379, 493, 1996) o nové metodě, která by mohla úspěšně léčit neplodnost mužů vyvolanou abnormálně nízkým počtem, nebo úplnou nepřítomností zralých spermií v ejakulátu. Může jít také o spermie „líné“, neschopné se s vajíčkem spojit. Významným badatelem zabývajícím se touto problematikou je např. R. Yanagimachi. Úspěšně se již uplatňuje metoda, při které je do zralého vajíčka in vitro injikována jediná spermie izolovaná z ejakulátu nebo z nadvarlete. Vajíčko je po krátkém vývoji in vitro implantováno do dělohy dárkyně.U nás jsou v tomto směru známy zejména úspěšné zásahy Aleše Sobka v Olomouci.

Při oplození „bez spermie“ jde však o injekci nezralých forem spermií získaných z varlete, a to spermatid, nebo dokonce sekundárních spermatocytů (A. Ogura a spol.). Obě tato předspermiová stadia jsou již vlastně haploidní (mají jednu chromozomovou sadu v jádře buňky). Zatímco zralá spermie vyvolá po vniknutí do vajíčka „kalciovou vlnu“, uvolnění iontů vápníku z vázané formy a tím aktivaci vajíčka k vývoji, spermatida nebo sekundární spermatocyt tuto aktivaci nevyvolají a vajíčko se musí aktivovat elektrickým šokem, jak bylo prokázáno na myši. Ukázalo se, že předspermiová stadia jsou již „imprintována“, tj. proběhla u nich aktivace genů specifických pro samčí pohlaví, která je nutná pro normální vývoj po setkání s komplementárně „imprintovanou“ samičí gametou.

Referovalo se již nejméně o jednom normálním dítěti narozeném otci, který neměl žádné zralé spermie, po injekci jeho spermatidy. Sekundární spermatocyty dokončí po injekci do vajíčka druhé zrací dělení současně s vajíčkem, aktivovaným elektrickým šokem. Pro úspěšný vývoj embrya je nutné převést do rostoucí vaječné buňky nejen jádro, ale i centrozom (dělící tělísko v blízkosti jádra) spermatocytu, který je u člověka, na rozdíl od myši, nezbytný při dělení buňky.

Určité nebezpečí při použití mikroinjekčních technik spočívá v tom, že narušení spermiogeneze při úplné absenci zralých spermií, která není důsledkem neprůchodnosti chámovodů ani jejich přerušení vazektomií (chirurgickým zásahem), může být genetického původu – např. mikrodelece chromozomu Y, abnormality chromozomální, jako je XXY apod. Genetického původu může být i obstrukční azoospermie, tj. vrozené chybění chámovodů. Proto klinické využití těchto metod závisí na vývoji genetické analýzy, která by takové genetické faktory předem vyloučila.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Sládeček

Prof. Ing. RNDr. František Sládeček, DrSc., (1916–1997) vystudoval Fakultu lesního inženýrství ČVUT a Přírodovědeckou fakultu UK. Před odchodem do důchodu přednášel vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se zejména experimentální embryologií.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné