Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Oplození bez spermie

 |  5. 5. 1996
 |  Vesmír 75, 295, 1996/5

Pod tímto názvem referují R. J. Aitken a D. S. Irvine z Centra pro biologii reprodukce v Edinburku v jednom z únorových čísel časopisu Nature (379, 493, 1996) o nové metodě, která by mohla úspěšně léčit neplodnost mužů vyvolanou abnormálně nízkým počtem, nebo úplnou nepřítomností zralých spermií v ejakulátu. Může jít také o spermie „líné“, neschopné se s vajíčkem spojit. Významným badatelem zabývajícím se touto problematikou je např. R. Yanagimachi. Úspěšně se již uplatňuje metoda, při které je do zralého vajíčka in vitro injikována jediná spermie izolovaná z ejakulátu nebo z nadvarlete. Vajíčko je po krátkém vývoji in vitro implantováno do dělohy dárkyně.U nás jsou v tomto směru známy zejména úspěšné zásahy Aleše Sobka v Olomouci.

Při oplození „bez spermie“ jde však o injekci nezralých forem spermií získaných z varlete, a to spermatid, nebo dokonce sekundárních spermatocytů (A. Ogura a spol.). Obě tato předspermiová stadia jsou již vlastně haploidní (mají jednu chromozomovou sadu v jádře buňky). Zatímco zralá spermie vyvolá po vniknutí do vajíčka „kalciovou vlnu“, uvolnění iontů vápníku z vázané formy a tím aktivaci vajíčka k vývoji, spermatida nebo sekundární spermatocyt tuto aktivaci nevyvolají a vajíčko se musí aktivovat elektrickým šokem, jak bylo prokázáno na myši. Ukázalo se, že předspermiová stadia jsou již „imprintována“, tj. proběhla u nich aktivace genů specifických pro samčí pohlaví, která je nutná pro normální vývoj po setkání s komplementárně „imprintovanou“ samičí gametou.

Referovalo se již nejméně o jednom normálním dítěti narozeném otci, který neměl žádné zralé spermie, po injekci jeho spermatidy. Sekundární spermatocyty dokončí po injekci do vajíčka druhé zrací dělení současně s vajíčkem, aktivovaným elektrickým šokem. Pro úspěšný vývoj embrya je nutné převést do rostoucí vaječné buňky nejen jádro, ale i centrozom (dělící tělísko v blízkosti jádra) spermatocytu, který je u člověka, na rozdíl od myši, nezbytný při dělení buňky.

Určité nebezpečí při použití mikroinjekčních technik spočívá v tom, že narušení spermiogeneze při úplné absenci zralých spermií, která není důsledkem neprůchodnosti chámovodů ani jejich přerušení vazektomií (chirurgickým zásahem), může být genetického původu – např. mikrodelece chromozomu Y, abnormality chromozomální, jako je XXY apod. Genetického původu může být i obstrukční azoospermie, tj. vrozené chybění chámovodů. Proto klinické využití těchto metod závisí na vývoji genetické analýzy, která by takové genetické faktory předem vyloučila.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Sládeček

Prof. Ing. RNDr. František Sládeček, DrSc., (1916–1997) vystudoval Fakultu lesního inženýrství ČVUT a Přírodovědeckou fakultu UK. Před odchodem do důchodu přednášel vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se zejména experimentální embryologií.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné