Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Pocit pikantnosti

 |  5. 3. 1996
 |  Vesmír 75, 169, 1996/3

Aby bylo nějaké vyprávění zajímavé, je nutné, aby obsahovalo něco pikantního, neobvyklého, vzrušujícího. Jedním z elementárních prožitků tohoto typu je vysvětlení „vyššího“ „nižším“, „nothingbutizmus“, odhalení vedoucí v posledku ke stržení nějaké dříve uznávané modly z podstavce a ukázání, že její socha je těsně pod povrchem a uvnitř zcela jiná, vyplněná čímsi banálně jednoduchým, ne-li přímo odpudivým a nízkým. Krystalickým příkladem tohoto způsobu myšlení je například odhalení, že příčinou Napoleonovy dobyvačné vášně byla chronická zácpa.

V méně triviální a sofistikovaně propracované rovině je však tento archetyp přítomen ve všech třech hlavních myšlenkových systémech druhé poloviny minulého století, které zásadním způsobem ovlivnily i století naše a zároveň vznesly nárok na univerzální, v sobě samé uzavřenou interpretaci světa: marxizmu, darwinizmu a freudizmu. Idyla se při bližším ohledání promění v peklo. Lesní paseka, na které za zpěvu ptáků poletují včely rozmanitých druhů po rozkvetlých květinách, náhle dostává jiné dimenze: ptačí samci soutěží o teritoria a v zoufalých dominančních zápoleních je značí zpěvem. Rostliny různými nečistými triky lákají opylovače, aby toho pokud možno co nejméně poskytly a nejvíc získaly. Samotářské včely běží závod s časem o nektar a pyl, konkurenční tlaky uvnitř populace i mezidruhové nechávají ze zdánlivě roztomilé aktivity vzniknout hře o život a o smrt. Jiné obrazy nedopadnou o nic lépe: Exotická scenérie přístavních nosičů v Batávii, nakládajících balíky podivně vonícího koření do nitra lodi, záhy zhořkne, uvědomíme-li si, že je koloniální vykořisťovatelé pečlivě odřeli o všechnu nadhodnotu, přesahující nejprostší regeneraci jejich pracovní síly a že záhy, až kapitalizmus přejde ve své nejvyšší stadium, nastane koloniím úděl ještě trudnější, než být zdrojem surovin a odbytištěm industriálních produktů – přímý vývoz kapitálu z mateřské země. A freudovská interpretace idylického obrázku mladé matky, hrající si s ročním chlapečkem na lavičce v parku už nechává registry pikanterie rozehrát zcela na plné obrátky.

Jistěže lze namítnout, že předchozí krátká skica je spíše karikaturou než podrobným obrazem těchto velice podrobně propracovaných a vážných učení. Nicméně postihuje to podstatné – pocit stržení líbivé masky přirozenosti a ukázání jejích jednoduchých, leč poněkud odpudivých útrob. Proti jiným formám redukcionizmu skýtají zmíněná učení nejen vysvětlení, ale i s ním spojený emoční zážitek a to může být jednou z příčin jejich kromobyčejného historického úspěchu, alespoň u osob určitých založení. 1)

Poznámky

1) Z knihy „Sto esejů o přírodě a společnosti aneb Doudlebia a jiné fenomény“, nakl. Vesmír, Praha 1995, 274 str., 126 Kč
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné